Navigace

J&T Banka je butikem, Poštová banka klasickým retailem

Když protimonopolní úřad Slovenské republiky schválil na konci dubna koupi Poštové banky, získala skupina J&T do svého portfolia bankovní instituci zaměřenou na naprosto odlišný typ klienta, než má stávající J&T Banka. O tom, kterým směrem se Poštová banka v Česku vydá a zda nějaké změny v nejbližší době čekají i J&T Banku, hovoří generální ředitel J&T Banky Štěpán Ašer.

Jak retailová slovenská Poštová banka obohatí portfolio skupiny J&T?
Poštovka by měla doplnit naše služby o prodejní segment, který stojí o jeden až dva stupně pod současnou zákaznickou cílovou skupinou J&T Banky. Jde o jakýsi bankovní low-cost, na který se v Česku nikdo nesoustředí. Nejblíže mu byla Poštovní spořitelna, ale ta se v souvislosti s tím, jak proměňuje svou značku na Era, začíná zaměřovat na trochu sofistikovanější klientelu.

Poštová banka by podle nás měla být low-costová instituce, která zaujímá pozici tam, kde jiné banky nejsou, tj. vyhýbá se velkým městům a zaměřuje se na klientelu s nižším příjmem. Naší cílovou skupinou je klient, kterému pravidelně chodí výplata, z níž platí složenky a běžný chod domácnosti, a čas od času potřebuje úvěr. Pro tyto klienty není prioritou obsluha účtu přes internet, ale potřebují přijít někam na přepážku a tam se o službě pobavit.
Naše dosavadní zkušenosti říkají, že na Slovensku se J&T Banka a Poštová banka doplňují, ideálně bychom tohoto stavu chtěli docílit i v Čechách.

Jakou formou chcete služby banky klientům nabízet?
Pro služby Poštové banky by byly jako prodejní kanál vhodné terminály, protože u nás je řada míst, kde není pošta, ale je tam terminál Sazky. Spojení se Sazkou považujeme za zajímavou možnost, ale žádná jednání jsme nezačali. Je pravda, že přes její terminály už částečně funguje Air Bank, ta ovšem oslovuje jiný segment než Poštovka a navíc terminály používá jen na výběry hotovosti, takže určitý prostor pro využití terminálů našimi službami tu pořád je... Nás v bankovním retailu zajímají hlavně půjčky.

Dívali jsme se i na možnosti Českých drah, které modernizují svá nádraží, ale nedopočítali jsme se žádného rozumného výsledku. Dráhy opouštějí klasické pokladny a nahrazují je prodejními automaty na jízdenky, takže nám ubývá potenciálních prodejců. Také by bylo možné využít pro naše služby jízdenkové automaty Českých drah a přidat na ně finanční služby, využít by se dala i drážní In-Karta, jejíž držitelé, tedy lidé z menších obcí, kteří pravidelně jezdí vlakem, představují skupinu, která se z velké části překrývá s potenciální klientelou Poštovky. Ale toto všechno je technicky a organizačně velmi složité.

Kdy by měla začít nová nízkonákladová banka v Česku působit?
V tuto chvíli máme za sebou rozhodnutí, že do projektu půjdeme. Ale minimálně rok a půl teď u nás bude probíhat výměna bankovního systému, takže nejdříve ke konci tohoto roku začneme seriózně jednat s partnery. Bez kompletní podpory nového bankovního systému od poboček až po centrály nemá smysl nic domlouvat.

Jaké změny plánujete v rámci J&T Banky?
V říjnu spustíme pilotní projekt, v rámci nějž bychom chtěli začít s omlazováním klientského kmene. Nejedná se ale o posun k retailu, zůstáváme stále bankou specializovanou na privátní bankovnictví a zaměřenou na vysokopříjmovou klientelu. Dnes je náš průměrný klient ve věku 45–50 let, tedy ve věku, kdy už má určité úspory a potřebuje své peníze spravovat a investovat. Naším ideálem je, že budeme v životním cyklu tohoto klienta postupovat níže, až se dostaneme dokonce na talentované vysokoškoláky. Vysokoškolák pro nás není zatím moc atraktivním klientem, ale když si s ním vybudujeme vztah v této době, je tu větší šance, že si ho udržíme, až se k těm úsporám propracuje.

Znovu opakuji, že pro nás jsou privátní bankovnictví a Family Office pořád stěžejními činnostmi – je to to, co umíme nejlépe a co jsme se naučili na malém počtu klientů. Nyní nám jde o to, tyto služby rozšiřovat pro větší okruh klientů. Například chceme i zákazníky naší služby Clear Deal naučit více investovat.

Jakého čísla v počtu klientů byste chtěli dosáhnout?
Mám představu, že bychom se mohli dostat zhruba na sto tisíc klientů, včetně studentů, kteří by pro nás nepředstavovali vlastní byznys, ale spíš takový inkubátor pro budoucí klienty. Dnes obsluhujeme dvacet tři tisíc klientů.

S tím, jak budeme pokrývat jejich delší životní cyklus, ale budeme muset rozšiřovat i nabídku služeb. Budeme třeba muset začít nabízet hypotéky, protože bydlení je v určité životní fázi klienta prostě prvořadé. Je toho hodně, co se musíme naučit dělat. Služby pro vysokopříjmové klienty od 30 let bychom rádi začali nabízet do pěti let.

Budete v této souvislosti také rozšiřovat počet poboček?
V tuto chvíli nám stačí, že jsme ve městech, kde se koncentruje naše vysokopříjmová klientela, tedy v Ostravě a Brně. Uvažujeme také o pobočce v Karlových Varech, a to kvůli ruskému byznysu. Pokud bychom mířili na vysokoškoláky, museli bychom jít tam, kde jsou univerzity.

Jak mimopražské pobočky zatím hodnotíte?
Jsme s nimi spokojeni. Chtěli jsme, aby každá mimopražská pobočka měla od klientů pod správou minimálně jeden a půl miliardy korun, což jsme v obou případech překročili.

Už znáte, s jakými výsledky banka obchodovala ve druhém čtvrtletí?
Podle předběžných výsledků jsme uzavřeli pololetí letošního roku s čistým ziskem ve výši necelých 440 milionů korun a provozní zisk za dané období dosáhl hodnoty 699,5 milionů korun. Banka rostla také bilanční sumou, která ke konci června činila přes 89 miliard korun. Hlavním důvodem jejího nárůstu bylo především navýšení klientských vkladů, které dosáhly úrovně 73,5 mld. korun, což je v meziročním porovnání o 22 % více.

A jak se vám dařilo v oblasti korporátních dluhopisů?
I ve druhém čtvrtletí jsme se snažili udržovat trend z minulého období a přinášet na trh zajímavé investiční příležitosti právě v podobě atraktivních korporátních dluhopisů. Tento trend se pak příznivě odrazil v oblasti poplatků a provizí, které činí přibližně 15 % celkových výnosů. Přestože byl mimořádný v oblasti zisku z obchodování už minulý rok, vykázala J&T Banka i za první pololetí letošního roku zisk z obchodování ve výši 316 milionů korun, což představuje 45 % roku předešlého.

Povedlo se vám již dokončit plánovanou restrukturalizaci?
Po vyčlenění větší části aktiv do samostatných holdingů se naše skupina stala v podstatě bankou a podílí se na financování těch činností, které se postupně vyčlenily. Nová struktura J&T, k níž směřujeme, by měla mít prakticky čtyři hlavní „nohy“ – banking a retail banking Poštovky, private equity a služby. U retailu a Poštové banky jsme ale ochotni uvažovat i o spoluinvestorovi, který by tuto aktivitu s námi rozvíjel. V oblasti služeb, jež zatím poskytujeme jen v rámci skupiny a spřízněným společnostem, existuje možnost, že je začneme poskytovat i externím klientům.