Stěžejní vliv je stále v rukou centrálních bank

Tzv. „lednový efekt“ se tentokrát nějak nedostavil. Výsledek obchodování v Číně hned první obchodní den nového roku předznamenal, že s jednoznačně kladným směrem v lednu se pro rok 2016 počítat nedá.

Prosinec byl měsícem, kdy mezi hlavní tržní faktory patřilo rozhodování centrálních bank ECB a Fedu. V první řadě došlo na zklamání v případě ECB, která sice dále uvolnila svoji politiku, ale pro trhy to bylo nedostatečné. Trh očekával navýšení programu QE na měsíční bázi, k čemuž nakonec nedošlo. Evropské trhy se kvůli tomuto rozhodnutí dostaly pod prodejní tlak. Německý index DAX za prosinec odepsal 5,6 %, což výrazně snížilo roční výkonnost na i tak zajímavých +9,6 % meziročně. 

Trh očekával navýšení programu QE na měsíčníbázi, k čemuž nakonec nedošlo.

Americký Fed přinesl očekávané zvýšení sazeb o 25 bazických bodů a relativně holubičí komentář, což trh přijal pozitivně. Fed se zavázal, že sazby bude zvyšovat rozvážně a s ohledem na makroekonomické prostředí. Současně dodal, že nehodlá prozatím upravovat svoji rozvahu a k tomuto kroku by mělo docházet jen velmi pozvolně. I přes tento relativně kladný tržní signál si poslední dny roku vybrali prodejci pro realizaci svých pozic, což znamenalo měsíční ztráty na hlavních indexech v rozmezí 1,7–2,0 % meziměsíčně. Celkově tak americké indexy za rok 2015 vykázaly výkonnost: Dow Jones –2,2 %, S&P 500 –0,7 % a Nasdaq +5,7 %. Za rok 2015 pak japonský Nikkei přidal 9,1 %, čínský Šanghaj 9,4 % a domácí index PX 1,0 % meziročně.

 

Reakce dluhopisů jen minimální
Reakce peněžního a dluhopisového trhu na zvýšení sazeb Fed byla minimální. Výnos 2letého dluhopisu se zvýšil na 1,1 % (maximum od roku 2010), naopak delší konec výnosové křivky zůstal beze změny. Kreditní prémie se zvýšily pouze u rizikových dluhopisů (high yield), kde hlavně druhá polovina měsíce přinesla velké výprodeje. U kvalitních korporátních dluhopisů zůstaly prémie beze změny, ale nadále zvýšeny. I když ECB na začátku prosince představila nižší uvolnění měnové politiky, než se čekalo, což přineslo krátkodobou volatilitu, přesto výnosové křivky v Evropě klesly o 5–10 bazických bodů po celé délce. Ve střední Evropě výnosy skončily bez jednoznačné změny, česká výnosová křivka do 7 let je nadále záporná.

„Zvyšování sazeb Fedu v USA bude pravděpodobně velmi pozvolné, tedy nečekáme výrazný nárůst výnosů, spíše jenom na kratším konci. Uvolněná měnová politika ECB by měla dál pokračovat, pokud nedojde během roku 2016 k další změně, očekáváme spíše stagnaci či mírný nárůst výnosů,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

 

Komodity stále padají
I poslední měsíc v roce byl pro komoditní trhy negativní a přinesl další propad širokých indexů o 4–9 % meziměsíčně v závislosti na zastoupení ropy v indexu. Stále pokračuje velký převis nabídky nad poptávkou, navíc prosincové zasedání organizace OPEC skončilo rozkolem a dál klesly šance, že dojde k rychlému omezení globální nabídky ropy. Před Vánocemi se ropa typu Brent propadla na své 11leté minimum (36 USD za /barel) a po 4 letech její cena byla nižší než ropy WTI. Na konci roku se cena ropy Brent (–16 % m/m) i WTI (–11 % m/m) stabilizovala kolem úrovně 37 dolarů.

Zvýšení sazeb Fedu v polovině prosince bylo zaceněno a nemělo výraznější dopad na ceny drahých kovů (–1 % m/m), zlato nakonec celý prosinec kolísalo kolem úrovně 1 070 USD. Technické kovy mírně korigovaly velký propad z listopadu a v prosinci skončily s růstem v průměru kolem 3%. Naopak zemědělské plodiny (–1 % m/m) skončily v záporu kvůli obilovinám.

Za celý rok 2015 široké komoditní indexy propadly o 25–33 %, tedy podobně jako předchozí rok, a v novodobé historii jde o nejhorší 2letý propad komodit. Cena ropy klesla o třetinu a skončila na 37 dolarech. Zlato uzavřelo rok na 1 060 USD za trojskou unci a celoroční ztráta dosáhla 10 %. Technické kovy vloni ztratily 25 % a zemědělské plodiny 17 %.

„Minimálně začátek roku nemá pro komodity dobrý výhled – pokračující převis nabídky nad poptávkou, vysoký stav zásob a zpomalující globální růst nedává dobrý mix faktorů. Rizikovým faktorem je další posílení dolaru a rychlejší růst úrokových sazeb v USA. Z hlediska výhledu trvalejší stabilizace komodit tak leží spíše až v druhé polovině roku 2016,“ konstatuje Petr Sklenář.

 

NWR nečekají dobré časy
Z akcií se po delší době podíváme na NWR. Kvůli velmi nepříznivým tržním podmínkám a navzdory restrukturalizaci spaluje NWR hotovost. Samo NWR přiznává, že tato situace může trvat i několik let. Navíc v tomto roce bude muset refinancovat super seniorní kreditní linku (35 mil. EUR).

S největší pravděpodobností bude nezbytné zavřít nejen důl Paskov, ale i Lazy (2017). Personální náklady spojené s tímto krokem se odhadují na 85–100 mil. EUR. Odhady cen koksovatelného uhlí společností NWR jsou na příští dva roky 81 EUR/t (letos 93 EUR/t). EBITDA by měla být v následujících letech záporná: –51 mil. EUR (2016), –60 mil. EUR (2017).

„Připomeňme, že na konci září reportovalo NWR hotovost ve výši 57 mil. EUR. Úbytek hotovosti byl podle NWR způsoben jednorázovým negativním efektem v pracovním kapitálu a podle vedení byla hotovost na konci října již na úrovni 77 mil. EUR. Hotovostní pozice je pro NWR zásadní. Pokud by klesla pod 40 mil. EUR, vyvolalo by to splacení super seniorní kreditní linky (35 mil. EUR) a s největší pravděpodobností i ostatních závazků. To by mohlo znamenat, že NWR začne prodávat aktiva,“ uvádí Petr Sklenář.

Na velmi složitou situaci v NWR upozorňují analytici J&T Banky několik měsíců. Situace je velmi vážná a výhled je nejasný. Rozhodující faktor, cena koksovatelného uhlí, v tomto roce klesne na asi 81 EUR/t (loni cca 93 EUR/t). NWR není schopno za těchto podmínek generovat hotovost, hotovost by NWR měla vyschnout během několika měsíců.

„Po proběhlé restrukturalizaci v roce 2014 bude nutné dojít k nějaké další dohodě s věřiteli a akcionáři NWR, a to v řádu týdnů. Investici do NWR nedoporučujeme. Nadále vnímáme vysokou pravděpodobnost úpadku společnosti či dalšího výrazného ředění současných akcionářů,“ konstatuje Petr Sklenář.

 

Výhledy 2016
Na začátku roku se většinou vyčkává na tzv. „lednový efekt“. Bohužel výsledek obchodování v Číně hned první obchodní den nového roku (–7,0 % d/d) předznamenal, že s jednoznačně kladným směrem v lednu se pro rok 2016 počítat nedá. Čína a tamní dění (vliv regulace a zásahy státu) budou nadále v hledáčku investorů.

Dále budou investoři v lednu sledovat zasedání centrálních bank. ECB zasedá 21. 1., avšak trh nečeká nové reálné kroky. Komentáře budou zřejmě velmi holubičí vzhledem k posledním velmi nízkým inflačním datům v EU. Fed zasedá 27. 1. a ani zde se nepočítá s reálnou akcí, jako tomu bylo v prosinci. Zasedání by mělo obsahovat jen prohlášení bez tiskové zprávy a nové ekonomické projekce.

„Celkově jsme pro leden velmi opatrní a neočekáváme výraznější trend v rámci akcií. Odhadujeme, že propad z počátku roku by se měl v druhé polovině měsíce stabilizovat. Zasedání centrálních bank by neměla přinést výraznější impulzy, jako tomu bylo v prosinci. Nadále čekáme spíše holubičí vyznění jakýchkoliv komentářů v ECB díky nízké inflaci a u Fedu kvůli průběžnému vývoji ekonomiky,“ hodnotí výhledy Petr Sklenář.

Z pohledu celého roku 2016 analytici nadále očekávají stěžejní vliv centrálních bank. ECB bude úzce sledována, zda Draghi dostojí své rétorice a potenciálně zvýší QE, či nikoliv. Za současné situace jsou však velmi opatrní a jejich pohled na potenciálně pozitivní výhled na výkon evropských akcií v roce 2016 je značně narušen. Nicméně situace bude stále vysoce závislá na makroekonomických datech.

V rámci USA odhadují, že Fed může provést v roce 2016 další jedno až tři zvýšení o 25 bazických bodů, ale stále se domnívají, že jakýkoliv pohyb v rámci bilance bude velmi omezený nebo žádný. Pokud se naplní očekávání především o neměnné bilanci, pak by se americké indexy na konci roku mohly pohybovat na podobných úrovních jako na konci roku 2015. Domácí trh se bude zřejmě nadále pohybovat ve stínu evropských trhů, především bankovní tituly budou navázány na rozhodování ECB.