J&T BANKA Art Index 2016: Svědectví o dynamických nárůstech a poklesech

Již potřetí připravila J&T Banka ve spolupráci s portálem Art+ unikátní žebříček popisující vývoj na současné výtvarné scéně, J&T BANKA Art Index. Nejen potenciální sběratelé a investoři zvažující nákup současného umění, tak mají možnost se snáze orientovat na současné výtvarné scéně. Jak lze letošní výsledky číst?

Třetí edici J&T Banka Art Indexu lze číst dvojím způsobem: jako potvrzení výsledků z minulých let, nebo jako svědectví o dynamických nárůstech a poklesech v umístění jednotlivých autorů. Seznam jmen v první stovce zůstal téměř nezměněn (nově se do něj dostali jen čtyři autoři), v jejím rámci však nejsou výjimkou ani posuny o deset či více míst.

 

Nejvyšší příčku již potřetí obhájil Jiří Kovanda a vzhledem k výši jeho bodového náskoku není pravděpodobné, že by jej v nejbližší době někdo vystřídal. Na druhou stranu je nutné dodat, že Kovanda rozhodně není autorem, který by žil jen z minulých úspěchů. Naopak, v loňském roce si připsal druhý nejvyšší počet bodů za výstavy. Víc bodů než on získala jen Eva Koťátková, která vystřídala Kateřinu Šedou na druhé příčce. Třiatřicetiletá Koťátková, laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2007, patří v poslední době mezi mezinárodně nejúspěšnější české umělce. Loni měla mimo jiné samostatnou výstavu na univerzitě MIT ve Spojených státech. V Praze se pak představila velkou výstavou v Prádelně Bohnice, která byla součástí její doktorandské práce na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.

O jednu příčku svou pozici v první desítce vylepšil také Krištof Kintera, který měl loni velkou samostatnou výstavu v Kunsthal Rotterdam, a z desátého na osmé místo se posunul Jiří David. Ten loni úspěšně reprezentoval Českou republiku na Bienále v Benátkách, ale měl také průřezovou retrospektivu v Muzeu současného umění v Moskvě a byl pozván na 2. bienále pořádané mnichovským Haus der Kunst.

Index vychází z předpokladu, že vlastní hodnotu umění nelze objektivně̌ změřit, lze však posuzovat úspěšnost umělecké kariéry, zohledňuje účasti na výstavách a bienále, výtvarná ocenění, zastoupení galeriemi a další počiny (například knižní monografie či realizace ve veřejném prostoru). Do výsledného bodového součtu jsou započítávány pouze akce uskutečněné v posledních deseti letech. Sledované období se tak průběžně posouvá, v letošním žebříčku jsou tak hodnoceny akce z let 2006 až 2015. Posuny v umístění se tak neodvíjejí jen od bodových zisků za poslední rok, ale rovněž od bodové ztráty jedenáctého roku. Zjednodušeně řečeno, od loňských výsledků se odečetly body získané v roce 2005 a přičetly body získané v roce 2015. Případný propad v umístění tak mnohdy znamená jen tolik, že dotyčný umělec měl rok 2005 výstavně silnější než ten loňský.

Index mapuje výstavní činnost více než dvou set českých galerií (výstavy na Slovenku a v zahraničí byly bodovány zvlášť). V nich se loni uskutečnilo přes 1200 výstav s účastí kolem 800 umělců narozených po roce 1950. Celkový počet autorů, kterých si index všímá, je ještě vyšší, neboť zdaleka ne všichni v loňském roce vystavovali. Samotné umístění v první stovce tedy znamená, že dotyčný umělec patří mezi deset procent autorů, kteří jsou na výtvarné scéně nejviditelnější.

Stejně tak jako v minulých letech i letos je v první stovce žen pomálu, najdeme jich zde jen dvacet, tři z nich pak hned v první desítce. Dvě pětiny zastoupených umělců se narodily v sedmdesátých letech, pětina po roce 1980. Nejrozšířenějším médiem je stále malba, které se v nějaké formě věnuje více než čtyřicet umělců. V první desítce však žádného klasického malíře nenajdeme, převažuje zde spíše konceptuální přístup k tvorbě.

 

 

10 nejperspektivnějších umělců podle J&T Banka Art Indexu

(celkový přehled na www.jtbankartindex.cz)

 

1) Jiří Kovanda (1953)

Patnáct zahraničních výstav jen v uplynulém roce mluví jasně o výsadním postavení tohoto umělce. Kovanda patří dlouhodobě k nejrespektovanějším českým umělcům v zahraničí, většinu loňského roku ostatně pobýval v Berlíně jako držitel prestižního stipendia DAAD. V sedmdesátých letech se věnoval akcím ve veřejném prostoru, na přelomu osmdesátých a devadesátých let tvořil obrazy, kresby nebo koláže. Do malby začleňuje různé materiály a nalezené věci. Působí jako odborný asistent na Akademii výtvarných umění v Praze, vede ateliér Performativní média na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Je zastoupen galeriemi gb agency v Paříži a Krobath Gallery ve Vídni a Berlíně, u nás pak pražskou galerií SVIT. Na prvním místě žebříčku byl i v letech 2014 a 2015.

 

2) Eva Koťátková (1982)

V loňském roce absolvovala více než desítku zahraničních výstav a prezentací, například v Paříži, New Yorku nebo třeba Johannesburgu. Koťátková dlouhodobě zkoumá role a pozice člověka v osobním i sociálně strukturovaném prostředí. Téma dětství, školy nebo organizovaného chování je pro její tvorbu stěžejní již delší dobu. Využívá k tomu nejrůznější média (kresba, performance, socha), nejčastěji vznikají rozměrné prostorové instalace. Je zastoupena galeriemi Hunt Kastner Artworks v Praze a Meyer Riegger v Karlsruhe a Berlíně. V roce 2015 se umístila na třetí příčce žebříčku.

 

3) Kateřina Šedá (1977)

Kateřina Šedá se v minulém roce věnovala hlavně mateřským povinnostem. Přesto byla zastoupena hned na několika zahraničních výstavách, vystavovala i u nás. Nejčastěji se zaměřuje na sociálně koncipované akce, do nichž začleňuje své bezprostřední okolí (rodinu, sousedy, obyvatele vesnice). Akce se obvykle odehrávají mimo galerijní prostředí. Přes tento osobní aspekt je dílo Kateřiny Šedé mezinárodně velmi dobře srozumitelné a autorka od počátku vystavuje v zahraničí častěji než doma. Je zastoupena italskou galerií Franco Soffiantino Contemporary Art Productions. V předchozích dvou edicích indexu figurovala na druhé příčce.

 

4) Zbyněk Baladrán (1973)

Baladrán vystavoval vloni hned v několika zahraničních městech (Paříž, New York, Sofie nebo Kyjev). Věnuje se především videu, textu nebo fotografické koláži. V jeho autorských filmech má významné postavení psaný komentář, v němž zůstávají divákovi skryty některé významové části. Baladrán je také respektovaným autorem a architektem galerijních instalací, věnuje se i kurátorské práci, je hlavním kurátorem pražské galerie tranzitdisplay. Čtvrtou příčku obhájil již potřetí.

 

5) Krištof Kintera (1972)

Nejen návštěvníci loňské výstavy v Rotterdamu se mohli bavit dílem Krištofa Kintery. Respektovaný umělec vystavuje stabilně jak u nás, tak především v zahraničí. Jeho tvorbu charakterizuje pochybnost o možnostech a roli umění. Umělec čerpá z každodenní zkušenosti, reaguje na sociální i politické problémy. Často pracuje s produkty masové spotřeby, oslovuje veřejnost instalacemi ve veřejném prostoru, performancemi, vtipně reaguje na aktuální společenský vývoj. V předchozích dvou ročnících indexu se umístil na šestém místě.

 

6) Ján Mančuška (1972–2011)

Přestože tento umělec před několika lety naši výtvarnou scénu po těžké nemoci předčasně opustil, stále se na aktualizovaném žebříčku pohybuje na nejvyšších pozicích. V roce 2015 mu patřila pátá příčka. V loňském roce proběhla jeho první velká retrospektiva, která se dočkala několika repríz. Jeho díla byla vystavována také v zahraničních galeriích. Mančuška byl zpočátku zaujat vizualitou každodenních objektů, jeho pozdější práce vycházejí z pozorování detailních stránek okolí a z jemné sociální analýzy. Pracoval často s textem, obrazem, filmem nebo fotografií, jeho instalace nutí diváka do aktivního zapojení. Přes zakotvenost v lokálním kontextu se Ján Mančuška rychle prosadil na mezinárodní scéně.

 

7) Dominik Lang (1980)

Mezi Langova častá témata patří konfrontace diváka s materiálovou podstatou sochařské práce v galerijním prostoru. Čeští diváci se s tímto přístupem mohli v uplynulém roce setkat na výstavě Silver Lining v pražské Národní galerii, kde se Dominik Lang představil jako autor i architekt výstavy. Langovy zdroje inspirace spojuje zájem o způsob provedení a logiku procesu vzniku. V posledních výstavních projektech se odráží umělcův dlouhodobý zájem o definování sochařské pozice v současném umění. Lang je také laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého (2013).

 

8) Jiří David (1956)

David byl v minulém roce nejvíce spojován s projektem Apotheosis, který připravil pro český pavilon na Benátském bienále, a snad i s pomníkem J. W. Goetha na pražském nábřeží. David patří k vůdčím postavám české umělecké scény již od druhé poloviny osmdesátých let. Jeho práce procházejí neustálými proměnami, významnou roli v jeho díle sehrává kresba, objekt, instalace, film a fotografie. Davidovu uměleckou práci definuje performativní přístup k tvorbě, daří se mu s nadsázkou kombinovat nejrůznější média a přístupy. V indexu si v posledních třech letech polepšil o tři místa.

 

9) Tomáš Vaněk (1966)

Vaněk se naplno věnuje své práci rektora na pražské Akademii výtvarného umění. Přesto se v minulém roce zúčastnil například Off-Bienalle v Budapešti. Patří ke generaci, která na českou výtvarnou scénu nastoupila v polovině devadesátých let. V roce 2001 se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého, kde se prezentoval svými participy, obrazy stříkanými přes šablony. V roce 2010 reprezentoval Českou republiku na Evropském bienále současného umění – Manifesta 8 ve španělské Murcii. Zatupuje jej pražská galerie Hunt Kastner.

 

10) Markéta Othová (1968)

Othová bývá řazena mezi autory současné konceptuální fotografie, věnuje se také grafické práci. V uplynulém roce absolvovala několik domácích výstav, vystavovala však i v zahraničí. Od poloviny devadesátých let sestavovala fotografické instalace, od těchto prací se počátkem nového desetiletí posunula k časovým sériím, cyklům, zaznamenaným sekvenčním snímáním. Je zastoupena v několika zahraničních galeriích. V první desítce se drží od prvního roku, kdy začal být index sestavován.

 

Magnus Art

Magnus Art je jedinečná platforma J&T Banky na podporu umění, která vznikla citlivou kombinací umu a jmění. Podporujeme projekty, které kultivují jedince i společnosti, propojujeme úspěšné, odvážné, talentované a svou generací občas nepochopené osobnosti. Jsme partnerem Ceny Jindřicha Chalupeckého, Galerie Rudolfinum, Moravské galerie v Brně, Slovenské národné galérie, Ceny Oskára Čepana a středoškolské soutěže Máš umělecké střevo?. Zároveň jsme iniciátorem J&T Banka Art Indexu, eventu Magnus Art a podpořili jsme vydání jedinečných knih Mezera, Proč obrazy nepotřebují názvy? a Obsese.

 

V případě dotazů prosím kontaktujte:

Monika Veselá

J&T BANKA, a.s.                                                   

PR manažerka

Email: mvesela@jtbank.cz

tel: +420 604 333 320