BREXIT, co to všechno znamená?

Dlouhodobě diskutované a s napětím sledované referendum Velké Británie o vystoupení z Evropské Unie proběhlo na konci června. Jasná většina voličů se vyslovila pro opuštění evropského společenství. Co to znamená pro trhy a co bude následovat?

Do historie Evropy se černě zapsal čtvrtek 23. června 2016, kdy ve Velké Británii, proběhlo referendum o vystoupení z Evropské Unie. Obyvatelé jedné z nejsilnějších evropských ekonomik se jasně vyslovili pro opuštění EU. I když byl výsledek do poslední chvíle velmi vyrovnaný, nakonec v poměru 52:48 bylo rozhodnuto o vystoupení. Na první pohled jde o nepatrný či těsný rozdíl, v absolutních číslech jde ale téměř o 1,3 milionu hlasů. Velká Británie ale i Evropa nežila poslední týdny ničím jiným. Kampaně pro setrvání i pro opuštění byly opravdu masivní a jistě se zasloužily o enormní účast voličů, kterých se dostavilo hned 72 %, což je o šestinu více než průměrná účast Britů u parlamentních voleb. Referendum je oficiálně politicky nezávazné, nicméně všechny politické subjekty ihned po ohlášení výsledků a účasti jasně deklarovaly, že budou referendum plně respektovat. Premiér David Cameron, který se vyslovil pro setrvání v EU, oznamuje světu svou rezignaci. Trhy začínají reagovat masivními propady.

 

Jednání o vystoupení z EU

Velká Británie nejprve musí sestavit novou vládu. Vzniknout by měla do října letošního roku, teprve pak podá oficiální žádost o vystoupení z EU a začne vyjednávat o podmínkách odchodu. Prozatím se tedy nic nemění. Velká Británie je i nadále plnohodnotným členem EU se všemi pravidly, povinnostmi a výhodami. Dokonce ve druhé polovině příštího roku bude právě Británie Evropské Unii předsedat.

Po podání oficiální žádosti o vystoupení, začne dle článku 50 Lisabonské smlouvy běžet 2letá lhůta, během níž britská vláda bude vyjednávat podmínky svého odchodu z EU. Avšak stále do ukončení procesu vystoupení zůstává Británie členem EU se všemi podmínkami. Reálný ekonomický Brexit tak leží až za přelomem roku 2018/2019.

 

Makroekonomické dopady

Formálně se v dohledné době nic nemění, hlavní makroekonomický a finanční dopad je proto pro nejbližší období ze strany očekávání a sentimentu. Riziko Brexitu bylo dlouhodobě podceňováno, dokonce těsně před hlasováním trhy očekávaly, že žádný Brexit nebude. Proto finanční reakce trhu byla velmi dramatická, ale po týdnu se akciové indexy rychle zotavily. Dokonce akciový index v Londýně (FTSE 100) nejen, že odmazal ztráty, ale dokonce se dostal i na 11měsíční maximum. Na nízkých úrovních zůstala jen britská libra.

Krátkodobě může být Brexit negativní pro britskou ekonomiku, protože zvýšená nejistota a obavy z dalšího vývoje asi vyvolají odliv kapitálu, utlumí některé investice a domácnosti z opatrnosti mohou přiškrtit výdaje. Ale tato slabost může být přechodná a ekonomika se s ní může rychle vyrovnat. Podporu ekonomice přináší slabší kurz libry a také uklidňování ze strany tvůrců hospodářské politiky. Centrální banka (Bank of England) dokonce již naznačila, že v létě může podpořit ekonomiku snížením sazeb. Podobně by měly reagovat politici v EU i v Británii. Zbytečné vyhrocení situace není v zájmu ani jedné strany.

Co bude ve střednědobém a dlouhém horizontu, není jasné. Vše bude záviset na vyjednaných podmínkách. Pro EU a Británii jsou první implikace spíše politické než jasně makroekonomické. Britská ekonomika vystoupením z EU, které navíc nastane asi nejdříve v roce 2019, nezmizí z mapy světa, ale měla by dál fungovat jako jiné země mimo EU. Očekává se, že se bude Británie snažit najít podobné podmínky, jaké má např. Norsko či Švýcarsko - tedy zůstat součástí Evropského hospodářského prostoru s přístupem na vnitřní trh.

Londýn je nejen evropské finanční centrum, ale také jedno z hlavních globálních center. Pokud by EU/eurozóna zkoušela zavést omezení či restrikce na pohyb kapitálu, bylo by to škodlivé nejen pro londýnskou City, ale i celou Evropu. Londýnské finanční centrum nejde jednoduše převést na kontinent. Buď tato aktivita zůstane v Londýně, nebo část z ní opustí úplně Evropu ve prospěch pravděpodobně Asie (Singapur, Hong-Kong). Vzájemná dohoda a kooperace se tak ukazuje jako nejlepší řešení pro všechny.

Většina britských exportů (cca 55 %) směřuje mimo EU. Pro britskou ekonomiku bude důležité vyjednání podmínek nejen s EU, ale hlavně i se zbytkem světa (hlavní obchodní partner Británie je USA).