V srpnu na trzích spíše nuda, snad se něco změní v září

Dojde na zářijovém zasedání Fedu konečně ke zvýšením sazeb? Již samotná zmínka o této možnosti napomáhá dolaru, ale zatím moc neznamená pro americké akcie, které se stále drží poblíž svých rekordních hodnot.

Pro srpen analytici nic výraznějšího nečekali. Zaměřili se na zasedání Bank of England (BoE), které nakonec přineslo monetární uvolnění, jež považují za překvapivé. Výsledková sezona se již moc nezměnila a přinesla pozitivní překvapení vůči odhadům a pokračující pokles v meziročním srovnání. Makroekonomická data byla mírně pozitivního rázu.

Co však mělo větší náboj, bylo pravidelné výroční setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole. Nejdříve se od něj moc nečekalo, ale postupné jestřábí komentáře členů Fedu nutily trh více se zaměřit na vystoupení šéfky Fedu Yellenové. Samotný projev měl sice jestřábí charakteristiku, ale nebyl jasný v případném načasování změny sazeb. To ihned napravil viceguvernér Fischer. Pro CNBC uvedl, že vystoupení Yellenové bylo v souladu s možným zvýšením sazeb již na příštím (zářijovém) zasedání. Takovéto komentáře napomáhají dolaru, ale zatím moc neznamenají pro americké akcie, které se stále drží poblíž svých rekordních hodnot.

Zajímavé bylo opětovně sledovat vývoj na ropě. Ta z počátku měsíce navázala na klesající trend a WTI se dostala pod 40dolarovou úroveň. Zde se aktivovali kupci a ropa se bez výraznějších informací vyšplhala zpět poblíž 49dolarové hranici. Konec měsíce však zase znamenal návrat prodejců a tato komodita zakončila měsíc pod 45 dolary/bbl. Důvodem byl mimo jiné i silnější dolar po jestřábích komentářích z Fedu. Avšak i fundament není stále pozitivní s rekordními zásobami a dalším růstem počtu vrtů v USA, pásmo 40‒50 USD/bbl nechává ale akciový trh klidným.

Ještě pro pořádek vývoj indexů za srpen. Americké indexy se nadále držely poblíž svých historických maxim. Dow Jones a S&P 500 odepsaly 0,1 a 0,2 % kvůli jestřábím komentářům z Fedu ke konci měsíce. Nasdaq však udržel +1,0 %, které nabral především na začátku měsíce. Německý DAX přidal 2,5 %, japonský index Nikkei byl v závěsu s +1,9 %. Šanghaj dokonce přidala 3,5 %. Bohužel domácí index PX odepsal 2,6 % především kvůli klesající Komerční bance (‒13,8 %), která revidovala svou dividendovou politiku. Zde byl důvodem regulatorní požadavek.

 

České dluhopisy už se záporným výnosem

Výnosy státních dluhopisů v USA i ve většině eurozóny zůstaly v srpnu beze změny, velmi mírný pokles výnosových křivek zaznamenaly v jižní Evropě (Itálie, Španělsko). Výnosy státních dluhopisů naopak prudce propadly o 20‒30 procentních bodů v Británii kvůli nečekanému nové kolu QE ze strany Bank of England. Současně kreditní prémie v USA i v Evropě dál klesly na nová roční minima. Výnosy dluhopisů v Polsku a Maďarsku zůstaly beze změny, česká výnosová křivka klesla téměř o 10 bodů a splatnosti až do 7 let byly se záporným výnosem.

 

Vše kromě energií ve ztrátě

Vývoj na komoditních trzích byl v srpnu smíšený, široké indexy zůstaly kolem nuly, přitom všechny sektory kromě energií (+6 %) skončily ve ztrátě. I když ropa zaznamenala jasné zisky – Brent (+11 % m/m; 47 USD), WTI (+8 % m/m; 45 USD) – vývoj byl během měsíce jak na houpačce. Drahé kovy (‒4 %) klesly kvůli spekulacím, že Fed na podzim, tedy dříve, než se čekalo, může zvednout sazby. Zlato (‒3 % m/m) se dostalo na dosah hranici 1300 dolarů. Mírně ztrácely i technické kovy (‒3 %) a výrazněji zemědělské plodiny (‒6 %).

„Dynamiku komoditám bude pravděpodobně přinášet cena ropy. Drahé kovy budou také reagovat na další vývoj sazeb Fedu a sentiment na akciových trzích,“ konstatuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

 

Sága odstávek pokračuje

Z akcií se tentokrát více podíváme na ČEZ, který stále sužuje sága neplánovaných odstávek jaderných bloků. Tentokrát oznámil prodloužení odstávky jak prvního (+25 dnů), tak druhého bloku (+8 dnů) v Temelíně.

„Připomínáme, že výroba elektřiny v jaderných elektrárnách je nejlevnější a ČEZ bude muset nahradit tyto výpadky jinými, dražšími zdroji. Možné je taky to, že kvůli tomu ČEZ dále sníží celoroční cíle. Z našeho pohledu je to jasně negativní zpráva s dopadem do hospodaření ČEZu. Dalším negativním signálem je to, že se ČEZu problémy jaderných elektráren nedaří vyřešit,“ konstatuje Petr Sklenář

Jako opravdu velký problém vnímáme neplánované odstávky jaderných bloků, které budou trvat i v příštím roce.

ČEZ oznámil výsledky za 2Q16, které na všech úrovních zaostaly za odhadem trhu. Navíc došlo ke snížení celoročního cíle na zisk EBITDA (na 58 mld. Kč z původních 60 mld. Kč) a na výrobu. „Hlavním důvodem meziročního poklesu čísel jsou zejména nižší realizované ceny elektřiny a vyšší provozní náklady,“ vysvětluje Petr Sklenář.

ČEZ je ale dividendový titul a projekce na čistý zisk, ze kterého se budou počítat dividendy, zůstala beze změny. To implikuje dividendu v rozsahu 20‒27 Kč (hrubý výnos 4,7‒6,4 %, při zachování stávající dividendové politiky). To ale nic nemění na tom, že čísla za 2Q16 lze považovat za slabá.

Zisky v 2016 a 2017 poklesnou, tak jak klesala cena předprodané elektřiny. ČEZ se snaží chránit své marže přísnou kontrolou nákladů, ale kompenzovat cenu elektřiny to nemůže. „Jako opravdu velký problém vnímáme neplánované odstávky jaderných bloků, které budou trvat i v příštím roce. Tyto problémy trvají od konce loňského léta a ČEZu se je nedaří vyřešit. Podstatně ovlivňují výsledky společnosti,“ říká Petr Sklenář.

Pozitivním impulsem by mohl být růst cen emisních povolenek, který by mohla odstartovat reforma systému obchodování. To by mělo vést k růstu cen povolenek a tím pádem k růstu ceny elektřiny. Ale po brexitu se cena povolenek doslova propadla (‒20 % a ‒35 % od dubnových maxim). Celý systém obchodování s povolenkami je politický nástroj a citlivě na problémy EU reaguje. Ale je velmi těžké odhadnout, zda může být tento nefunkční systém ještě resuscitován.

„Dividenda, jež se obchoduje bez dividendy z 2015, je bohužel z našeho pohledu jediným z pozitivních faktorů. V prostředí velmi nízkých cen elektřiny je to asi pro investory jediná kotva. ČEZ v tomto roce vyplácí dividendu slibující vysoký výnos,“ doplňuje Sklenář.

 

Září může být velmi volatilní

Září bude opětovně výrazně ovlivněno centrálními bankami. ECB bude zasedat 8. 9. Zde se nové výrazné informace neočekávají. Může dojít k opětovnému uvolnění podmínek pro současné QE, ale to by nemělo mít výraznější dopad do světa akcií. Samozřejmě pokud nedojde o rozšíření v rámci emisí některých titulů. Ty by pak zřejmě reagovaly pozitivně i na akciovém trhu.

Fed bude zasedat 21. 9. Bude se jednat o opětovně velmi sledované zasedání především vzhledem k posledním komentářům členů Fedu. Roste pravděpodobnost zvýšení sazeb už i pro samotné nadcházející zasedání. Aktuálně je 34% a v prosinci tomu trh věří již z 60 %. „Jen pro představu – ještě minulý měsíc se o možném zvýšení sazeb uvažovalo s více než 50% šancí někdy ve druhém čtvrtletí 2017. A to nezmiňujeme začátek prázdnin, kdy se o možném zvyšování uvažovalo někdy až ke konci roku 2018. Je patrné, že trh prostě neví, a proto jakákoliv změna či nečinnost budou pro trh výrazným impulzem,“ říká Petr Sklenář. 

Celkově se analytici domnívají, že konec třetího kvartálu by se mohl vyvíjet poměrně hekticky s možnými výraznými výkyvy či možná i změnou krátkodobého trendu. Pokud by došlo ke zvýšení sazeb Fedu již v září, tak by očekávali negativní reakci trhu, protože se to očekává jen z 34 %. Současně by zřejmě posílil i dolar. V takovém případě by se mohlo jednat i o krátkodobou změnu trendu, než by trh zvýšení vstřebal a byl ujištěn, že k dalšímu zvýšení nedojde po delší dobu.

„Naopak pokud by nedošlo ke změně sazeb, tak by to trh dle nás vnímal neutrálně. Záleželo by pak na následné tiskové konferenci. V takovém případě by se vývoj na akciových trzích dle nás nadále pohyboval v současných kolejích,“ dodává Petr Sklenář.