Trhy znervózňuje politika

Poslední dny a týdny se nám na trhy vrátilo poměrně dost nervozity. Důvody jsou podle mého názoru spíše politické.

Na americké straně prezident Trump mění své spolupracovníky jako ponožky, což mu na důvěryhodnosti tedy opravdu nepřidává. V Evropě pak němečtí politici zběsile poukazují na porušování emisních pravidel a konkurenční soutěže svými domácími automobilkami místo toho, aby se snažili zajistit evropskému prostoru bezpečnost pro své obyvatele. K tomu leader Severní Koreje dočista zešílel, když vyhrožuje kde komu, že ho smete svou raketou z povrchu zemského. Proti tomu nestačí ani slušná výsledková sezona a poměrně dobré ekonomické ukazatele především z kontinentální Evropy udržet trhy v plusu, zvláště na poměrně vysokých úrovních, kde se nyní nacházíme.

Přes opravdu asi nejlepší čísla, co evropská ekonomika v poslední době produkuje, je na evropském trhu cítit nervozita z toho, jak posílilo euro proti USD. Veškerá snaha ECB, především rétorika, se zatím poměrně minula účinkem. Kurz balancuje na úrovních 1,17–1,18 USD za 1 EUR. Oči investorů se nyní obracejí k zasedání centrálních bankéřů FEDu v Jackson Hole, kde se očekává i speech Maria Draghiho – doufejme, že si připravil něco speciálního, čím euro posune alespoň trochu dolů, protože v posledním období měly jeho projevy přesně opačný účinek. Tak se nechme překvapit.

 

Evropa je rozpačitá

Na evropských akciích je nyní těžké něco vybírat, rozjetí exportéři jsou zatím teoreticky omezeni (myslím růst akcií) posílením eura. Automobilky, poměrně zajímavě naceněné, se plácají v aféře s emisemi, blížící se německé parlamentní volby z nich dělají terč v podobě možnosti politiků kopnout si do někoho a odvést pozornost od klíčových témat společnosti.  Bankovní tituly, asi jediná aktuální příležitost na evropském trhu, nadále zůstává alternativou, ale právě silné euro brání šéfovi ECB i jen jakékoliv naznačení toho, že sazby v roce 2018 půjdou nahoru. A to je to, na co investoři přesně u bank čekají. Takže vlastně úplné rozpolcení situace co chceme a co musíme.

 

Domácí trh povzbudivý

Domácí trh prochází poměrně příznivým vývojem, když Komerční banka a Erste drží relativně vysoké hodnoty, naproti tomu Moneta po podle mého názoru solidních výsledcích klesá k letošním minimům okolo 75 korun. Možná žaloba ze strany jednoho minoritního akcionáře vracející se ještě k situaci prodeje aktiv Agrobanky není dle mého názoru relevantní, i vyjádření z ČNB o tom hovoří jasně. A tak zřejmě likvidace dlouhých pozic významnějšího akcionáře a rozdrobená vlastnická struktura zatím nedaly šanci se akciím Monety výrazněji nadechnout a překročit alespoň úrovně přes 80 Kč, a to i při dividendovém výnosu více než 10 % p. a. Pokud by roztříštění vlastnictví pokračovalo i v následujícím, a to myslím delším období, je tu pak riziko možného přehmatu managementu, který de facto není hlídaný žádným větším akcionářem a dostává se do situace „neomezeného vládce“ nad společností, což určitá rizika přináší.

Pozitivně naopak reagovaly na velmi dobré výsledky za 2. kvartál akcie ČEZu, kde prodejní tlak Patrie a jejich neustálá mediální negativní masáž vůči této akcii konečně překonaly fundamenty – nejen samotná čísla ČEZu, ale především růst cen elektřiny a podobných společností v sektoru.

Opomenout bychom neměli ani excelentní výsledky Unipetrolu, k tomu nadále ještě dorazí další platby od pojišťoven, topení v cashi je tedy pro Unipetrol jasnou budoucností. Škoda, že ty peníze posílá zatím PKN ve formě půjčky. I tak je jen otázkou času, kdy se při této valuaci Unipetrol podívá výrazněji nad 300 Kč a který z analytiků se nebude bát ukázat na cílovou cenu blízko 400korunové hranice jako první!

 

Komoditní sektor prochází volatilitou

Komoditní sektor prochází také vysokou volatilitou, nadále se mi však zdá, že ropa nabere směr spíše nahoru, a i někteří producenti technických kovů a oceli mají cestu nahoru otevřenou – proto jsem long Alcoa, ArcelorMittal a Freeport.

 

Hrozba Trumpa i Severní Koreje

Největší nebezpečí tedy pro nejbližší období spatřuji ve formě neočekávaného záseku z politické scény, ať pokračující nesystémové akce prezidenta Trumpa, vyhrocení situace okolo Severní Koreje, kde by Čína měla zvýšit svoji angažovanost a přiškrtit leadera Severní Koreje obrazně pod krkem, ať to nemusí dělat USA.

Problém je i v tom, že nedobrá situace na poli vztahů mezi USA a Ruskem nahrává vyhrocení této situace na korejském poloostrově. Tak jak USA nezvládla v poslední době situaci v Sýrii a šla proti Rusku, o to více Rusku vyhovuje určitá bezradnost Američanů se Severní Koreou – proč by jim zatím v řešení pomáhali, když v Sýrii to bylo přesně obráceně.  A právě tato situace nepomáhá finančním trhům ve světě a může je ještě více zneklidnit.

Variantou v tomto rozbouřeném moři je alternativa domácího trhu v podobě dividendových titulů ČEZ, Unipetrol či Moneta – na což ve svých portfoliích sázím výrazně i já, ale také to chce přeci větší diverzifikaci, než se soustředit jen na domácí trh. Sice s kvalitními fundamentálně podceněnými společnostmi, avšak trpící nízkou likviditou a malým výběrem titulů.