Navigace

Art Index 2019: Revoluce v žebříčku současných českých umělců

Jiří Kovanda poprvé padl a na první příčce jej vystřídala Eva Koťátková. Taková je hlavní zpráva z čerstvého J&T Banka Art Indexu, který vznikl ve spolupráci J&T Banky s odborníky na investice do umění. Překvapení však letošní seznam stovky umělců, do kterých byste měli investovat, nabízí mnohem více.

Jde vskutku o historickou chvíli. Jiří Kovanda, jeden z nejdůležitějších umělců posledních desetiletí, byl v čele J&T Banka Art Indexu od jeho prvního vydání v roce 2014. Letos však konceptuálního umělce vystřídala Eva Koťátková, která tak potvrzuje nástup mladší generace.

„Eva Koťátková je dnes bezkonkurenčně mezinárodně nejúspěšnějším českým umělcem. Loni třeba měla velkou samostatnou výstavu v Miláně a menší výstavu, s ještě jednou autorkou, v Metropolitním muzeu v New Yorku. Že Jiřího Kovandu na prvním příčce vystřídá, jsem osobně čekal už loni,” prozradil hlavní autor Art Indexu Jan Skřivánek. „Žačka tak vystřídala svého učitele. Koťátková je absolventkou ateliéru Vladimíra Skrepla, kde Jiří Kovanda po celou dobu jejích studií zastával post asistenta. Jednu z prvních samostatných výstav po absolvování AVU a získání Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2007 měla ostatně Koťátková v galerii Futura právě spolu s Jiřím Kovandou,“ připomněl Skřivánek zajímavé souvislosti.

Její tvorbu přibližuje odbornice J&T Banky na umění Anna Pulkertová: „Tvorba Evy Koťátkové je charakterizována hravostí. Pomocí té zkoumá role a pozice lidí v sociálním systému i v každodenním osobním prostředí. V Magnus Art, sbírce J&T Banky, se například nachází část cyklu Cesta do školy, která tvorbu Evy Koťátkové dobře charakterizuje. Vznikla v návaznosti na zamítnutí její žádosti o možnost vrátit se znovu do základní školy, kam jako malá chodila.“

Téměř vše při starém

Jinak zůstala desítka nejvýše postavených umělců takřka beze změn a nabízí silnou sestavu suverénních uměleckých osobností. Kromě Koťátkové a Kovandy na třetí příčce znovu boduje Kateřina Šedá, která loni rozvířila celospolečenskou debatu svým velkolepým konceptem UNES-CO. Do centra Českého Krumlova nastěhovala řadu lidí, aby zde žili obyčejný život. Projekt bude pokračovat i letos. „Letos výsledek projektu představím na výstavě UNES-CO: Závěrečná zpráva, která se bude konat v Egon Schiele Art Centru. Současně vyjde kniha, která bude popisovat průběh realizace, představí závěrečné zprávy jednotlivých rodin a zároveň se bude tématem turismu zabývat z širší perspektivy,“ představila letošní plány Kateřina Šedá.

Do šesté příčky pak zůstali umělci seřazeni stejně jako loni – za Šedou následují Zbyněk Baladrán, Krištof Kintera (který loni zaznamenal svůj aukční rekord) a Dominik Lang. Až na sedmé příčce můžeme vidět posun – z loňské desítky se sem probojoval Jakub Nepraš. Na osmé příčce následuje Jiří Thýn, který se nově probojoval do TOP 10. Prestižní desítku pak uzavírají další slavná jména: Jiří David a Josef Bolf. Naopak mimo desítku byl zařazen již zesnulý Ján Mančuška.

Skokani roku

Krom nové vítězky si největší pozornost zaslouží sochařka Anna Hulačová. Mladá umělkyně (ročník 1984) se sice objevila na zdánlivě nezajímavém 44. místě, oproti loňsku si však polepšila o neuvěřitelných 51 příček a stala se jasnou skokankou letošního J&T Banka Art Indexu.

„Anna Hulačová zaznamenává výrazný vzestup zájmu v posledních čtyřech letech a nyní se jí již body nastřádaly. Loni slavila mimořádný úspěch se samostatnou výstavou v pařížské Fondation Louis Vuitton a do začátku března bylo možné její výstavu navštívit v Galerii hlavního města Prahy. Pro lidi, kteří dění na české výtvarné scéně sledují, myslím nejde o překvapení. Podobným výrazným vzestupem v minulých ročnících prošel například Jaromír Novotný,“ vysvětluje výrazný vzestup umělkyně Jan Skřivánek.

Hulačová však není jedinou zástupkyní nejmladší generace, která v žebříčku zaznamenala výrazný posun. Oproti předchozímu vydání Art Indexu je v tom aktuálním hned pětice nováčků. Nejvýše se dostal Tomáš Ruller na děleném 69.–70. místě. Následují Aleksandra Vajd, Barbora Kleinhamplová, Lukáš Hofmann vystupující pod jménem Saliva a Petr Lysáček.

S Lukášem Hofmannem, nedávným vítězem posledního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého, pak do žebříčku vstupuje generace umělců narozených po sametové revoluci. „Lukáš Hofmann je první z laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, který se do J&T Banka Art Indexu dostal už v roce svého vítězství,“ říká Anna Pulkertová.

O tom, že se v dalších vydáních žebříčku budeme s touto generací setkávat stále častěji, Jan Skřivánek nepochybuje i kvůli tomu, jak je index koncipován.

„Nejmladší umělci se víc účastní nejrůznějších stipendií a v souvislosti s tím i víc vystavují v zahraničí. Zapojit se do mezinárodního galerijního či výstavního provozu je pro ně v jistém smyslu snazší než třeba pro umělce 50+. Lukáš Hofmann je přesně ten případ. Ač je mu teprve 25 let, má za sebou řadu výstav všude možně po Evropě. Vzhledem k tomu, že do indexu jsou započítávány body vždy jen za posledních deset let, mají mladší umělci výhodu v tom, že index zahrnuje celou jejich kariéru. U umělců, kteří mají kariéru delší než deset let, to funguje tak, že se jedenáctý rok vždy škrtá, což ve výsledku může znamenat, že z roku na rok ve finálním součtu body ztratí.“

Je o české umění zájem?

Art Index od svého počátku má fungovat jako pomyslný kompas ve složitém světě současného umění. Můžeme ale podle něj také zjistit, zda zájem o současné české umění roste?

„Tohle je věc, kterou index nedokáže podpořit a pro kterou neexistují jednoznačné podklady. Ale řekl bych, že zájem o současné umění roste a že umělců, kteří jsou schopni se uživit jen prodeji svých děl, přibývá. Aukční výsledky v tomto nejsou příliš reprezentativní, protože současné umění se prodává hlavně přes galerie nebo přímo z ateliérů,“ vysvětluje Jan Skřivánek.

A potvrzuje to i Anna Pulkertová, která se s umělci i sběrateli potkává den co den a Art Index při své práci aktivně využívá. „Věřím, že žebříček je mezi našimi klienty už dobře známý. Uvědomujeme si jeho limity, ale stále se domníváme, že slouží jako dobré vodítko pro zorientování se na české současné umělecké scéně. Používám ho jako vodítko i pro vlastní práci. Nechávám se jím inspirovat, když vybírám umělce, se kterými spolupracujeme na nejen bankovních projektech či které vystavujeme v prostorách J&T Banky v Praze, Brně či Ostravě. Když se o současném umění, sběratelství, trhu s uměním či investicích do něj bavím s klienty či bankéři, často jako konkrétní příklady vybírám díla umělců z žebříčku či situaci demonstruji na naší sbírce Magnus Art.“

 

Nováčci v Art Indexu (v závorce je pozice v aktuálním Art Indexu)

Tomáš Ruller (69.–70.)

Ročník 1957

Absolvent ateliéru sochařství na Akademii výtvarných umění Praha vytváří multimediální performance, instalace, videa, architektonické realizace a divadelní výpravy. První část umělecké dráhy prožil za komunistického režimu, kdy se často dostával do konfliktu s vládní mocí a musel realizovat své projekty v neoficiálním prostředí. Od vystudovaného sochařství se vzdálil a začal se věnovat spíše akcím či experimentům s vlastním tělem. Jeho důležitými tématy jsou čas, trvání.

 

Aleksandra Vajd (78.)

Ročník 1971

V žebříčku tato původem slovinská umělkyně de facto není nováčkem, protože se tu již tradičně objevuje ve dvojici s Hynkem Altem (momentálně na 43. příčce). Její hlavní doménou jsou fotografie a koncept. K umění se nedostala úplně přímou cestou. V roce 1997 absolvovala studia Veterinární medicíny na Univerzitě v Lublani. Až v roce 2001 dokončila studium na katedře fotografie FAMU v Praze. Poté studovala v New Yorku v rámci stipendia Fulbrightovy nadace.

 

Barbora Kleinhamplová (89.)

Ročník 1984

Vítězka Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2015 pochází z Liberce. Věnuje se všem možným formám uměleckého vyjádření, především videu, instalacím, konceptu a performanci. Digitální video jí také vyneslo prestižní cenu pro mladé umělce. Mezinárodní porotu tehdy oslovila instalací, která spojila digitalizované rotující vnitřnosti člověka a jógu smíchu. „Prezentuji vlastně virtuální tělo rozložené na LCD obrazovkách,“ uvedla tehdy umělkyně. „Následuje projekce terapie,“ doplnila druhou část prezentace, která vychází z lekce jógy smíchu. Její projekt sleduje současné společenské mechanismy z perspektivy lidských emocí.

 

Lukáš Hofmann (Saliva) (93.)

Ročník 1993

Stále ještě studuje na Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér intermediální tvorby III / škola Tomáše Vaňka). Absolvoval stáže na VŠUP a v Berlíně. Účastnil se rezidenčního pobytu na Nisyru organizovaného platformou Are. Působí pod přezdívkou Saliva a vyjadřuje se především prostřednictvím performance. Pro své akce vytváří kurátorované komunity aktérů a prostředí, uvnitř nichž navozuje soustředěnou atmosféru a rovnostářskou dynamiku. Snaží se tak tematizovat ryze současné pocity, jako jsou otupělost, zklamání i naděje.

 

Petr Lysáček (94.)

Ročník 1961

Patří mezi významné české umělce, kteří na výtvarnou scénu vstoupili v devadesátých letech. Vyjadřuje se prostřednictvím celé řady médií od malby přes fotografii a video po instalace a performance. Je mistrem ve zpracovávání nalezených či různě získaných předmětů. Ty recykluje a někdy dotváří vlastními zásahy tak, že vznikají nové souvislosti. Jeho dílo je zastoupeno v řadě tuzemských i zahraničních sbírek.