Navigace

Investory je třeba vzdělávat, aby nenaletěli, varuje J&T

V Česku se objevují první náznaky problémů spojených s rizikovými firemními dluhopisy. Drobní střadatelé do nich investovali možná už několik miliard korun.

Nyní největší zprostředkovatel firemních dluhopisů na tuzemském trhu, banka J&T, přichází s upozorněním: některé neregulované emise sice jsou "toxické," ale pořád existují i ty kvalitní a trh jako celek je funkční.

"My v J&T věříme, že pokud se práce na dluhovém papíru udělá správně a na rizika se upozorňuje, může být dluhopis velmi zajímavý a funkční nástroj," řekl v rozhovoru pro HN Roman Florián, ředitel sekce investičního bankovnictví a kapitálových trhů v J&T Bank. "Je třeba vzdělávat investory, tedy hlavně ty drobné, aby chápali, jaká rizika tyto investice nesou," upozorňuje.

Největším problémem trhu jsou podle Floriána malé, neregulované privátní emise. Tam drobným investorům daná firma často poskytne jen velmi málo informací o tom, jaké projekty bude půjčenými penězi financovat a jaká má daný byznys rizika.

J&T Banka, patřící do česko-slovenské finanční skupiny, je v obou zemích hlavním aranžérem a upisovatelem firemních dluhopisů. Aranžér pomáhá firmám dluhopis vytvořit a připravuje i potřebnou dokumentaci a povolení. J&T potom také cenné papíry nabízí svým klientům - fondům nebo privátním investorům - a stará se i o to, aby se s obligacemi aktivně obchodovalo na burze.

J&T Banka se do tvorby firemních dluhopisů pustila před necelými deseti lety. Od té doby už má za sebou v Česku i na Slovensku téměř stovku emisí, dohromady za 6,3 miliardy eur (153 miliard korun). Banka se zaměřuje na dluhopisy veřejně obchodované a regulované, s dokumentací schvalovanou Českou národní bankou. J&T například vytvářela obligace pro developery jako CPI či Passer Invest nebo pro loterijní byznysy finančníků Karla Komárka a Jiřího Šmejce.



Desetina pro nezajištěné 

Že některé dluhopisy mohou investory v budoucnosti zklamat, ukázaly minulý měsíc těžkosti internetového obchodu Zoot. Obligace Zootu celkem za 230 milionů korun sice nabízely roční úrok 6,5 procenta a byly veřejně obchodované na burze, firmě se ale nedařilo a v lednu požádala insolvenční soud o ochranu před věřiteli.

Plán reorganizace dluhů Zootu počítá s tím, že nezajištění věřitelé - tedy držitelé dluhopisů - získají z nominální hodnoty obligací jen deset procent. Kdo například nakoupil dluhopisy Zootu za 100 tisíc korun, odejde nakonec s deseti tisíci. Zootu s obligacemi pomáhal obchodník s cennými papíry BH Securities.

Ředitel Florián přiznává, že případ Zootu na trh obligací vrhá špatné světlo. Tvrdí ale, že dluhopisy připravené jeho bankou patří do jiné ligy. Argumentuje, že ani po deseti letech se žádná z emisí připravovaných J&T nedostala do problémům se splácením.

Kvůli Zootu má podle Floriána veřejnost pocit, že je problematická celá oblast dluhopisů. "Tak to samozřejmě není. My například velmi pečlivě připravujeme emise a prověřujeme firmu tak, abychom se pod daný dluhopis mohli v klidu podepsat," říká manažer.

"Naše papíry jsou jiná skupina než zcela neregulovaný segment trhu. Klienti vědí, že bychom jim nic pochybného nenabízeli, protože by byla v sázce hlavně naše reputace. Chceme se vyhranit od zbytku trhu, poukázat na naši dlouholetou historii, úspěšně splacené dluhopisy a zapsat se jako někdo, kdo dělá dluhopisy, které jsou bezpečné," dodává Florián.



Případy podobné Zootu přijdou

Podobně trpká zkušenost s obligacemi, jakou měli věřitelé Zootu, nicméně může v následujících letech potkat i další investory. Desítky menších firem - od stavitelů domů či hotelů až po průmyslové výrobce -

vydaly drobné obligace a nabídly je prostřednictvím zprostředkovatelů, internetových portálů, a dokonce i letáků roznášených do schránek.

Tyto obligace nejsou veřejně obchodované a nepotřebují ani schválení od České národní banky, přesto zlákaly tisíce Čechů bez zkušenosti s investováním.

Růst nabídky dluhopisů souvisí částečně s uvolněním pravidel, které přišlo v roce 2012. Od tohoto roku ČNB neschvaluje podmínky dluhopisů a dluhový papír může vydat prakticky kdokoliv i bez takzvaného prospektu. Ten zahrnuje detailní informace o hospodaření, financovaném projektu a případných rizicích. 

Boom ale také způsobil zájem střadatelů, kteří v době nízkých úroků chtějí investovat peníze kamkoliv, kde bude lepší výnos než na bankovních účtech.

Před riziky nicméně opakovaně varuje ČNB i ministerstvo financí, podle kterých běžný střadatel výhodnost drobných obligací může obtížně posoudit. Člen vedení ČNB Tomáš Nidetzký situaci loni dokonce nazval "dluhopisovým Las Vegas".