Navigace

Praskne dluhopisová bublina, nebo přiběhne bílý králíček?

Teorie předpokládá, že dlouhodobé státní dluhopisy jsou aktiva s nejmenším možným či nulovým kreditním rizikem a jejich cena má velmi klidný a stabilní vývoj. Odborná hantýrka dokonce běžně používá termín bezrizikové aktivum. Leč v realitě ceny dlouhodobých státních dluhopisů zemí eurozóny za posledních 9 měsíců poskočily o neuvěřitelných 40-80 %. Opačným směrem, než cena dluhopisu, se vydává výnos dluhopisu do splatnosti. Když investor kupuje dluhopis za stále vyšší cenu, tak mu daný dluhopis s pevně stanoveným kupónem přináší stále menší výnos do splatnosti.

V případě zmíněných dlouhodobých dluhopisů eurozóny se výnosy propadly na historická minima, přitom často i do záporných hodnot. Nic z toho není stabilní a ani klidný vývoj. Tento vývoj spíše asociuje jinou definici z učebnic financí než tu o bezrizikovém aktivu. Cenová bublina se uvádí jako situace, kdy cena akcií či dluhopisů je vyhnaná nad ospravedlnitelnou úroveň, kdy většina investorů ví, že ceny jsou přehnané, ale dané aktivum kupuje ve víře, že ho prodá ještě dráž.

Na konci roku se ekonomická aktivita v eurozóně začala zadrhávat. Evropská centrální banka (ECB) začala postupně vysílat signály, že přijde s dalším uvolněním měnové politiky, možná už na podzim. Spekuluje se o snížení úrokových sazeb hlouběji do záporných hodnot či obnovení nákupu dluhopisů. A to přesto, že ECB již vykoupila více jak čtvrtinu dluhopisového trhu a předchozí kolo nákupů ukončila teprve na konci prosince.

Po předchozích zkušenostech a vzhledem k současnému vývoji se někteří analytici nebojí popustit uzdu fantazii, že tentokrát ECB zajde hodně daleko. Úrokové sazby mohou klesnout hlouběji do záporu, než si mnozí dokáží představit. ECB může začít nakupovat celou paletu aktiv, tedy nejen dluhopisy, ale třeba i akcie a reálná aktiva včetně nemovitostí. Někteří uvažují i o tzv. penězích rozhazovaných z vrtulníku („helicopter money“), tedy situaci, kdy centrální banka přímo pošle peníze domácnostem a firmám.

Jinými slovy, finanční svět, jak ho známe, končí a začnou platit jiná pravidla, podobně jako když se Alenka dostala do říše divů. Úroková sazba pak automaticky nemusí být kladná, ceny a výnosy dluhopisů nemusí nevyjadřovat nic a centrální banka může dělat cokoliv a k dosažení inflačního cíle neexistuje žádné omezení. Stále častěji se mluví o termínu moderní peněžní teorie (MMT – Modern Monetary Theory).

Cena 100letého dluhopisu Rakouska se od října zvedla o 80 % a do splatnosti nese pouhých 0,77 %. Již 10 zemí eurozóny má záporné výnosy u 10letých dluhopisů. Německo a Nizozemsko má záporné výnosy dokonce u 30letých dluhopisů. Jde o jistou ztrátu, kdy vám tento dluhopis ročně přinese minimální kupón a pak vám dlužník v roce 2048 vrátí o 40 % méně, než kolik je současná cena dluhopisů. Jak vysvětlit takovou situaci?

Mnozí tak řeší dilema, zda jsme se dostali do gigantické dluhopisové bubliny, nebo nastává nové paradigma. Všichni dluhopisoví investoři si zoufají, protože termín dluhopisová investice se stává protimluv. Jiní vyhlížejí mluvícího bílého králíka, který je, jako Alenku, zavede do hluboké králičí nory, kde je říše divů.