Navigace

A jéje, to jsem se bála aneb znovu dle Trumpa

Páteční obchodování na americké burze bylo přesně ve stylu sloganu kartářky Jolandy: „A jéje, to jsme se bála. Tady vidím velký špatný….“ Přesně takový měly dopad nové tarify vyhlášené čínskou stranou na americké importy. Americká strana okamžitě reagovala a doporučila americkým firmám, ať se ke spolupráci v byznysu poohlédnou všude jinde, jen ne v Číně.

A takhle my si tu žijeme na akciových trzích. Metoda biče a cukru se stává pravidlem. Páteční propad vystřídalo pondělní obchodování nahoru, když se obě strany prý dohodly, že k jednacímu stolu zasednou. Nic lehkého pro investory na akciových trzích, fundament úplně v pozadí a jedeme podle nálady.

Obavy z dopadu cel na ekonomiku USA jsou oprávněné, jak moc a jak rychle to může vést k recesi, si netroufnu předpovídat. Jasné však je, že tlak na FED na další snižování sazeb tu je i nadále a bude pokračovat, ne-li se stupňovat. Podle mě to FED neustojí a sazby sníží do konce roku, a to ne jen jednou.

Zajímavé bude, i s čím přijde v září ECB. Headliny nedávno ukazovaly, že se chystá překvapit trh svou razantností, sám si to úplně nedokážu představit. Nebo dokážu: další nákupy investičních instrumentů, ještě více záporné sazby (uf, snad ne), že by nákupy i něčeho jiného než dluhopisů? Tohle vše přijít může, ale jak to podpoří ekonomiky v Evropě, fakt nevím. Že by nějaké investiční pobídky ze strany jednotlivých států, další podpora elektromobility (možná v Německu), co třeba takový tax cut ze strany států? Vím, to je utopie, v Evropě tohle asi nehrozí – většina států si to dovolit nemůže, ale i ty, co si to dovolit můžou, takhle neuvažují.

Překvapení versus zklamání

Pojďme se podívat na to, co se událo. Asi nejpříjemnějším překvapením byla reakce akcií Avast na velmi dobré výsledky, ale tohle byla megajízda nahoru.

Zrealizoval jsem cca 40 % pozice, zbytek držím dlouhodobě dále. Pokud by přišla cenová korekce, jako že může – mohou nastat prodeje původních akcionářů – zkusím něco dobrat. Ale takhle se to dělá: dobré výsledky, dobrý IR, management participuje na výkonnosti akcií… Srovnejme to s ČEZem, kde je managementu úplně jedno, co se s akciemi děje.

A jsme pro změnu u velkého zklamání z výkonnosti – u ČEZu. Velmi dobré výsledky za druhý kvartál nijak nezměnily obchodování s tímto titulem, nadále pokračuje prodejce se svým offerem na trhu. Kdo to je a proč prodává, opravdu nevím. Zřejmě kombinace strachu z jádra (neoprávněného) nebo fond, co nechce mít v portfoliu nic, co není jen „zelené“, nebo je za tím jiný důvod – nevím a nechápu. K tomu dnes končí rebalanc opět s mírným outlow pro české akcie, naopak inflow směřuje do Číny.

Dále se rozevřely nůžky mezi cenou na trhu a fundamentální hodnotou akcií ČEZu. To je pádný důvod k tomu, proč držet i nadále, ale psychicky to samozřejmě není jednouché. Politická elita se snaží vyvolat dojem, že jádro musí být, a to nový velký blok, a že ho postaví ČEZ za svoje. O ekonomické návratnosti zde nikdo nemluví. Uvidíme, jak to bude dál, až se bude reálně rozhodovat. Situace se možná vyjasní, až si odpovědní členové představenstva ČEZ při podpisu uvědomí, že jsou odpovědni i svým majetkem.  

Kde hledat alternativu

Akcie se pohybují v době, kdy ekonomiky začínají zaostávat, nálada není úplně pozitivní, strach z tarifů dělá své a může dost zamotat hlavu dále Evropě, pokud by Trump sáhl k této metodě i proti evropským automobilkám. To vnímám jako největší nebezpečí. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že dluhopisy v Evropě, a nyní už i v USA, nic nenesou, resp. v USA ještě trochu kladných bodíků ano, ale proti loňskému podzimu je to nebe a dudy.

Co jiného by tedy při dostatku peněz na trhu mohlo být alternativou? Třeba dividendové akcie. V Evropě jsou běžně k mání při dividendovém ročním výnosu 3 až 5 %, v Česku dokonce nad 5 % bez měnového rizika. I na amerických akciích můžeme najít pěkné dividendové tituly. Takže to by mohlo mluvit ve prospěch akcií, k tomu si Trump nebude chtít před volbami úplně shodit market, když to sleduje i veřejnost. Ale volatilita bude pokračovat, řekl bych, ještě s vyšší mírou.

Pro toho, kdo sází na jistotu a nechce tolik diverzifikovat, stačí podle mě domácí dividendové tituly, jako jsou ČEZ, Moneta, a k tomu si přihodit pár akcií, které doma nenajdeme – čínská Alibaba nebo americký Facebook. Každý si dokáže vybrat sám dle svých preferencí.

Pod tlakem se ocitly i komoditní tituly. Například u Alcoy si myslím, že negativní scénář by měl být zaceněn v akcii, navíc tato společnost má velmi nízké zadlužení. Proto jsem se těsně pod 18 dolary do této akcie vrátil.   

Takže jak dále? Jako Jolanda nebudu, všechno velký špatný není. To platilo pro páteční den a bude to i nadále – jednou nahoru, jednou dolu. Ale z pohledu dlouhodobého investora jsou akcie i stále jednou z možností, jak dosáhnout rozumného kladného výnosu ze svých peněz. Přece si nekoupíme státní dluhopis, který nese mezi +0,5 a 2 %. A ani to ne. U českého státního dluhopisu se splatností v roce 2057 je výnos pod 1,9 %. V tom by pro dlouhodobé investory měly mít akcie navrch!