Navigace

Jak nahlížejí dolaroví milionáři na současnou ekonomiku

Poprvé za devět let lze u českých dolarových milionářů vysledovat zhoršení hodnocení současné ekonomické situace z hlediska investic. Ukázal to J&T Banka Wealth Report 2019, unikátní výzkum o chování a záměrech českých a slovenských dolarových milionářů.

Od roku 2013 tuzemští bohatí ekonomice v naší zemi fandili a považovali situaci pro své investice za příznivou. Letos tomu tak není, když investiční klima v jejich očích výrazně pokleslo (index smazal zisky za poslední 3 roky). Pokleslo však i očekávání u obecné populace. Na Slovensku tomu není jinak, zde úroveň investičního klima hodnotí milionáři stejně jako v roce 2016. I zde zpomalení ekonomiky očekává celá společnost.

Není důvod panikařit

Není to poprvé, kdy se do investičního rozhodování českých a slovenských dolarových milionářů vkradla nejistota. Například v roce 2016, během něhož se kumulovaly nejistoty ohledně migrační krize a konfliktu na Ukrajině, jsme pozorovali příklon ke konzervativním a hmatatelným investicím. Letošní výraznější ochlazení a proklamované zhoršení investičního klima lze vysvětlit zpomalováním domácí i světové ekonomiky, vzrůstající nervozitou kolem protekcionismu v zahraničním obchodě, strukturálními změnami v čínské ekonomice či nejistotou spojenou s brexitem. Očekávání zpomalení napříč společností lze připisovat také médiím, která otevírají téma o možném příchodu krize a často naznačují pochmurný výhled v době obyčejného cyklického zpomalení a návratu k normálu po letech nadtrendového růstu a přehřívání se naší ekonomiky.

Stále bohatneme, i když pomaleji než dříve

Příchod změny či ekonomické krize odhadují naši bohatí v horizontu dvou až tří let. Jsou v tomto případě o něco skeptičtější než obecná populace, která si zpomalování ekonomiky tolik neuvědomuje a stále vidí dynamický růst mezd, rekordně nízkou nezaměstnanost a rostoucí kupní sílu. Avšak téměř polovina dolarových milionářů (49 % ČR, 45 % SR) považuje v důsledku politického a ekonomického vývoje tvorbu a udržení bohatství za náročnější než v předešlých letech. Tento trend je však patrný v celé Evropě, kde je tvorba bohatství složitější, avšak při porovnání Evropy se zbytkem světa si na tom stojíme stále dobře. Zhoršené podmínky jsou reportovány především v Africe a Rusku.

Oproti loňsku více než polovina našich dolarových milionářů hlásí nárůst majetku v rozmezí 2–9 %, výrazný nárůst přes 10 % pak uvedlo 16 % českých a 18 % slovenských dolarových milionářů. Za růstem bohatství stojí především jejich podnikání a příjem z něho plynoucí. K nárůstu bohatství přispěly také investiční nemovitosti, dluhopisy, akcie či alternativní investice. Jádro jejich jmění tedy tvoří firma a nemovitosti, které považují více za osobní než investiční majetek, investují dlouhodobě a pravidelně a nespekulují na tržní cykly. Případnou krizi pak vnímají spíše jako příležitost, ponechávají si tedy vyšší hotovost či více likvidní investice, aby mohli využít nabízených příležitostí, které s sebou zpomalení trhů může přinést. Většina dolarových milionářů také tvrdí, že jsou více ostřílení než při poslední krizi v roce 2008 a rozhodně by nepanikařili a nenechali se strhnout k úniku z trhu. Naopak deklarují, že v případě poklesu jsou připraveni dokupovat. Pouze čtvrtina dolarových milionářů bedlivě sleduje situaci na trhu a v případě větších propadů z trhů odchází. Necelých 10 % pak přímo spekuluje na pokles akciových trhů či jiných rizikových aktiv.

Jako nejužitečnější zdroj informací při investování označují svého bankéře a pracovní či obchodní partnery. Vypadá to, že růst finančního kapitálu je spojen se sociálním kapitálem, tedy s lidskými vztahy. Samotné investiční potřeby dolarových milionářů se neliší od potřeb běžné populace, tedy i oni si chtějí zajistit současný životní standard do vzdálené budoucnosti. Hledají proto další podnikatelské investice či příležitosti na nákup investičních nemovitostí. Berou v úvahu fakt, že mají zodpovědnost za široký okruh lidí v okolí a nezapomínají ani na snahu zabezpečit dětem kvalitní vzdělání.

Stříbrná a cirkulární ekonomika

V blízké budoucnosti očekávají čeští dolaroví milionáři výrazný růst v oblasti IT služeb, odpadového hospodářství či sociálních služeb a péče o seniory. Nejinak je tomu i na Slovensku, kde je v popředí ještě oblast turistiky, wellness a sportu, která je masivně podporována ze strany státu, ať už nižší sazbou DPH, nebo povinným zaměstnaneckým benefitem v podobě rekreačních poukazů.

Technologický pokrok nezastavíte. Za minulou dekádu technologie zaznamenaly velký pokrok a dařilo se skvěle také technologickému sektoru akciových trhů, což jsou pravděpodobně hlavní důvody, proč i dnes je v odvětví IT viděn velký potenciál. Ten je navíc hnán kupředu touhou doběhnout svět a technologické lídry. Však také 70 % z těch českých dolarových milionářů, kteří rozvoji IT sektoru věří, do odvětví plánuje investovat či již do něho investuje. Technologie a technologický pokrok lze propojit s dalším slibným odvětvím, a to energetikou, od které očekává výrazný růst přibližně pětina dolarových milionářů a téměř stejný počet z nich do této oblasti hodlá vstoupit (21 % ČR, 18 % SR).

Odpadové hospodářství jako zástupce cirkulární ekonomiky je hnáno dopředu nejen stále více medializovanými ekologickými a klimatickými změnami či zelenou „vlnou“, která je tlačena také politikou EU. Závazky ke snížení emisí a zvýšení recyklace odpadu tak vhání investice do zpracování odpadu, který je v době celosvětově rostoucí populace problémem nejednoho státu. Slibný vývoj si tak od odpadového hospodářství slibuje hned čtvrtina dolarových milionářů, přibližně polovina z nich také svou investici do této oblasti plánuje.

Rychle stárnoucí populace v našich zemích je jednou z největších aktuálních výzev, které čelíme. Nedostatek sociálních služeb, domů pro seniory či odborné péče je tak citelný ve všech vrstvách společnosti. I nečinnost státu přispívá ke zvýšení atraktivity tohoto odvětví z hlediska soukromých investic, od které si výrazný růst slibuje kolem 20 % dolarových milionářů.

Při bližším pohledu a porovnání oblastí, kde mají milionáři zainvestováno a kde očekávají růst, zjistíme, že v případě nanotechnologií a biotechnologií jde sice o lákavě znějící obory, v nichž však nemají milionáři zainvestováno. Důvodem může být fakt, že takových příležitostí není mnoho a není časté a snadné investovat do vývoje a výzkumu, které si tato odvětví žádají.