Navigace

ČR – Inflace v lednu na 8letém maximu 3,6 %

Inflace – leden

Inflace v lednu nečekaně zrychlila na nové 8leté maximum 3,6 % r/r (3,2 % v prosinci), což výrazně překonalo očekávání (3,2 %). Vůči prosinci se spotřebitelské ceny v průměru zvýšily o 1,5 % m/m, a zaznamenaly tak nejvyšší měsíční nárůst od ledna 2012. Zrychlení inflace bylo rozloženo mezi více položek, což odráží široké inflační tlaky v ekonomice, a tak nejde nárůst inflace vysvětlit jen jednorázovým vlivem (např. spotřební daně).

V lednu výrazně rostly ceny potravin (2,3 % m/m; 6,3 r/r), které tak tvořily více jak čtvrtinu nárůstu cenové hladiny za leden a stály za většinu zrychlení celkové inflace. Vývoj cen potravin tvořil také hlavní část překvapení vůči očekávání. Ceny potraviny rostly v celém spektru, tedy jak ceny zeleniny (6 %) a ovoce (5 %), ale i masa (2 %) a mléčných výrobků (2 %). Vedle potravin vzrostly ceny alkoholu a cigaret (4,5 % m/m), kde z větší části za nárůstem cen stálo zvýšení spotřebních daní na alkohol a tabák. Se začátkem roku došlo také k očekávané úpravě řady cen v položce bydlení (1,1 %), kde vzrostly ceny elektřiny ( 3,2 %), nájmů (1,3 %) a vodného a stočného (4,9 %). Dále v lednu rostly i ceny dovolených (2,6 %) a dalších služeb. 

Čistě statisticky stál za zrychlením inflace v lednu především vývoj cen potravin. Ovšem celkový inflační obrázek je takový, že inflační tlaky v české ekonomice jsou zvýšené dlouhodobě. Inflace u cen služeb se více jak rok drží těsně pod úrovní 4 procent. Pak do tohoto inflačního vývoje přišlo několik jednorázových vlivů (potraviny a spotřební daně) a výsledkem je nejvyšší inflace od března 2012. Ovšem před 8 lety polovinu inflace tvořily administrativní zásahy (hlavně zvýšení DPH), což teď neplatí. Pokud inflaci následující měsíce nepřibrzdí nějaký jednorázový šok (např. potraviny), tak v první polovině roku by inflace mohla zrychlit až k hranici 4 procent. V druhé polovině roku by mělo dojít k mírnému zpomalení a průměrnou inflaci za celý rok 2020 očekáváme kolem 3,3 %, což bude nejvyšší úroveň od roku 2008. 

Lednové výsledky inflace podporují předchozí rozhodnutí bankovní rady zvýšit úrokové sazby (2,25 %). Ovšem i když je inflační vývoji vyšší, než ČNB čekala (3,3 %), další zvýšení sazeb zatím neočekáváme. Argumenty proti případnému zvýšení sazeb je větší zpomalení ekonomiky, ke kterému došlo na přelomu roku 2019/2020, a také posílení koruny od začátku roku. Proto jako nejpravděpodobnější variantu vidíme stagnaci sazeb na současné úrovni (2,25 %). 

Koruna k euru v reakci na výsledky inflace posílila o 10 haléřů na nové 8leté maximum 24,78  CZK/EUR. Mírně vzrostly i  sazby na peněžním trhu, úroková sazba u 2letého úrokového swapu vzrostla o 5 bodů na 2,25 %.