Navigace

Karel VI. a Marie Terezie na jarních aukcích

Svět se postupně vyrovnává s pandemií a numismatického prostředí se to v nemenší míře týká také. Jarní aukční sezona byla z velké části posunuta a některé aukce se uskutečnily pouze v internetové podobě. Naproti tomu jsme nezaznamenali znatelný propad na poptávkové ani nabídkové straně, což potvrzuje prakticky již staleté pravidlo, že numismatický trh nezná velkých růstů ani pádů.

Půvab mincovních památek spočívá mimo jiné i v tom, že můžeme vlastnit skutečný kousek historie, který nám připomíná třeba naše oblíbené období dějin, region či panovníka. Mince jako přímí svědkové minulosti nám pomáhají vyprávět velké i menší historické příběhy, osudy říší, národů i panovníků – mnohdy silných a inspirujících osobností, které ve své době bojovaly s nepřízní osudu a dějinnými zvraty, aby udržely svěřené země a předaly je dalším generacím.

Zajímavé osmnácté století

Dnes se vydáme do osmnáctého století do doby vlády Karla VI. a Marie Terezie a přiblížíme si jejich dvě velmi významné mince. Osmnácté století je v numismatice zajímavým, ale i velmi složitým obdobím. Na území habsburské říše se razil vysoký počet různých druhů mincí, jejichž vzájemné vztahy byly dosti komplexní. Zároveň je to ale i období technologického pokroku, kdy ve výrobě mincí došlo např. k zavedení rotačního vřetenového lisu, tzv. balanciéru. Oproti dřívějším způsobům výroby byl tento lis nejen produktivnější, ale zároveň umožňoval mnohem kvalitnější ražbu, a světlo světa tak mohly spatřit mnohé nádherné barokní mince vysoké estetické hodnoty.

V nabídce jedinečná sbírka Jaroslava Kokoluse

Na konci dubna proběhly jarní aukce společnosti Macho & Chlapovič; v důsledku koronavirových omezení byli účastníci tentokrát ochuzeni o sálovou aukci v krásném prostředí malostranského hotelu Mandarin Oriental a dražilo se pouze přes internet.

Jednalo se mimo jiné o již pátou část aukce zcela jedinečných sbírek Jaroslava Kokoluse, majitele parfumerií FAnn, která proběhla za značného zájmu nejen kupujících, ale i širší numismatické a historické veřejnosti. V aukci byla dražena řada mimořádně vzácných a historicky významných mincí habsburských panovníků Josefa I. a Karla VI. a Karla VII. Bavorského.

obr-1.-karel-vi-desetidukat.jpg

Pokud hovoříme o této aukci jako o mimořádné, nejedná se o přehánění. Draženy byly například všechny ročníky kremnických dukátů Josefa I. a Karla VI., z dlouhé řady velmi vzácných pražských dukátů chybělo pouze sedm prakticky nedosažitelných ročníků; draženo bylo také sedm kusů atraktivních a mimořádně vzácných dukátů vyražených v pražské mincovně z jílovského zlata.

V aukci bylo vydraženo 75 kusů mincí a medailí označených jako extrémně vzácné a k tomu tři unikáty. Značení vzácnosti je přitom velmi přísné – za extrémně vzácné jsou považovány ražby, jejichž výskyt na celosvětovém aukčním trhu dlouhodobě nepřesáhnul čtyři jedinečné kusy. Unikátními položkami byly pražské dukáty Karla VI. z let 1710 a 1730 a desetidukát z roku 1740 vyražený v kremnické mincovně. Po numismatické i finanční stránce byl tento unikátní desetidukát o hmotnosti necelých 35 gramů zlata jednoznačnou hvězdou aukce. Z vyvolávací ceny 200 000 EUR se prodal za 440 000 EUR. Kromě unikátů a dalších mimořádných exemplářů však aukce nabídla i neméně krásné a dostupnější exempláře – například standardní zlatý dukát Karla VI. si lze pořídit i za cenu kolem 2 000 EUR a těšit se tak z vlastnictví cenného svědka barokní éry našich českých zemí.

Karel VI. a jeho pragmatická sankce

Karel VI. byl zajímavá a silná osobnost s komplikovaným osudem a vůdčími schopnostmi, díky kterým dokázal udělat maximum možného pro zachování rakouské říše. Karel nastoupil na rakouský trůn po předčasné smrti svého bratra císaře Josefa I., který zemřel po pouhých šesti letech na trůnu na pravé neštovice, aniž by zanechal mužského potomka. Nakonec byl zároveň i posledním Habsburkem mužského pohlaví.

Z toho vyplývalo značné nebezpečí pro osud monarchie, jemuž se Karel VI. pokusil – v posledku celkem úspěšně – čelit diplomatickou a právní cestou. Tou byla známá pragmatická sankce a Karlovo diplomatické úsilí o její akceptaci. Přijata byla jako dynastický a státní zákon, měla zajistit další trvání jednotné rakouské říše i v případě, že Karel VI. nebude mít mužského potomka, což se nakonec skutečně stalo.

Bezprostředně po jeho smrti se však ukázalo, že pragmatická sankce v očích některých panovníků platila pouze na papíře. Důsledky této situace nesla v plné míře Karlova dcera Marie Terezie. I z pohledu numismatiky byl Karel VI. velmi zasloužilým panovníkem. Velmi si potrpěl na vnější podobu věcí a tak za jeho vlády vzrostla jak estetická, tak i technická úroveň mincí ražených jeho jménem. Karel VI. se kromě státnických povinností věnoval i tradičním habsburským zálibám – sběratelství umění a mincí, hudbě a lovu. Ten se v jeho případě stal osudným ve dvou momentech. V roce 1732 skončila jeho lovecká vášeň tragédií, když při honu na jelena u Brandýsa nad Labem nešťastnou náhodou smrtelně postřelil Adama Františka knížete ze Schwarzenbergu. V říjnu roku 1740 pak nečekaně a předčasně umírá i sám Karel VI. poté, co se silně nachladil na lovu u Neziderského jezera.

Mince Marie Terezie a Františka Štěpána

Příběh pokračuje nástupem jeho dcery Marie Terezie na rakouský trůn a můžeme si jej přiblížit nad další významnou mincí – zlatým desetisovránem (souverain d´or) raženým pro ni a jejího manžela Františka Štěpána v roce 1751. Mince byla vydražena na začátku června v Curychu na jarní aukci jednoho z celosvětově nejvýznamnějších numismatických aukčních domů SINCONA AG, který jsme vám představili v minulém numismatickém příspěvku J&T Novin.obr.-2b-marie-terezie.jpg

obr.-2a-marie-terezie.jpg

Tato velká reprezentativní mince o hmotnosti přes 55 gramů zlata byla vyražena v Antverpách, které tehdy patřily do takzvaného Rakouského Nizozemí. Toto území získal pro habsburskou korunu otec Marie Terezie císař Karel VI. v roce 1713 jako náhradu za odstoupení španělské koruny ve prospěch Francie. V Antverpách Habsburkové razili mince od Karla VI. až do doby Františka II. (1792–1835). Poslední rakouské ražby z Antverp nesou rok 1797, kdy Rakousko po prohrané rakousko-francouzské válce bylo nuceno se Rakouského Nizozemí vzdát.

Mince Marie Terezie a Františka Štěpána jsou druhově i početně velmi hojné; oba z titulu svých panovnických rolí razili jak mince určené pro peněžní oběh, tak i mince pamětní, a to v řadě mincoven – od vídeňské a pražské přes kremnickou a bruselskou až po již zmiňovanou mincovnu antverpskou. Vydražené desetisovráno patří mezi velmi vzácné ražby a vyznačuje se i mimořádně dobrou zachovalostí. Je netypická i v tom, že zobrazuje oba manžele, a nikoli pouze panovníka na aversu a státní znak na reversu. Mince tohoto typu byla určena prakticky jen jako reprezentační dar a k placení se nepoužívala, přestože splňovala zákonné parametry platidla. Z vyvolávací ceny cca 630 000 Kč se mince dostala na finální cenu 2 750 000 Kč.

Nelehká situace panovnice-ženy

Marie Terezie je jednou z našich nejznámějších panovnic a společně s manželem a spoluvladařem Františkem Štěpánem Lotrinským tvořila legendární panovnický pár na vídeňském trůnu. Její nástup na trůn v roce 1740 je spojen s institutem pragmatické sankce zmíněné výše. Zatímco dědický přesun moci se pragmatickou sankcí podařil, pokračování habsburského rodu nikoli; smrtí Karla VI. Habsburkové definitivně vymřeli a potomci Marie Terezie a Františka Štěpána byli a jsou chápáni jako rod habsbursko-lotrinský.

Pozice Marie Terezie jako panovnice byla velmi složitá. Pragmatická sankce nebyla jednoznačně uznána tehdejšími klíčovými panovníky, takže Marie Terezie musela čelit prakticky ihned po nástupu na trůn vojenským i politickým útokům na integritu své říše. Vnitrostátní situace také nedávala mnoho důvodů k optimismu – ekonomika habsburské říše byla ve špatném stavu po neúspěšných válkách a říši kriticky chyběly silné vůdčí osobnosti. Během série konfliktů známých jako války o rakouské dědictví ztratila Marie Terezie prakticky celé Slezsko, které bylo hospodářsky důležitým regionem.

Přestože byla její vláda poznamenána řadou neúspěchů, prokázala Marie Terezie značný vladařský talent, rozhodnost a odvahu. Talent však narážel na tvrdou realitu poměrů v říši – potřeba rychlé hospodářské obnovy po válkách o rakouské dědictví se střetla se zaostalostí správy, infrastruktury, způsobů výroby atp. Snaha tuto situaci řešit vedla k pokusům o reformy, které nebylo možné provést jinak než shora – pomocí silného centralizovaného státu, což vedlo k počátkům osvícenského absolutismu. Jednou z těchto reforem byla i reforma měnová, která sjednotila tehdejší roztříštěný a nelogický mincovní systém a vytvořila takzvanou „konvenční měnu“ s jednotnými parametry. K té přistoupily i jiné země středoevropského prostoru a vytvořily tak rozsáhlé území, kde bylo možné platit stejnými typy mincí, ať už byl jejich vydavatelem kterýkoli panovník. Systém konvenční měny pak úspěšně fungoval více než sto let až do roku 1857, kdy již byl na trůnu František Josef I.

Jen manžel? Skvělý obchodník a finančník

Na reversu mince vidíme manžela Marie Terezie, Františka Štěpána Lotrinského, jenž byl druhorozeným synem lotrinského vévody Leopolda Josefa. Podle většiny současníků byl sympatickým a příjemným člověkem, který byl přes své vysoké postavení poměrně skromný a neokázalý, neměl v oblibě dvorský ceremoniál ani přehnaný luxus. Od roku 1745 až do své smrti v roce 1765 byl císařem Svaté říše římské národa německého a držel i několik dalších politických funkcí, avšak jeho skutečný politický vliv byl omezený. V politických a diplomatických  záležitostech se tedy prakticky neangažoval a přenechával je své manželce, zato byl velmi dobrým manažerem, obchodníkem a finančníkem, velkým příznivcem přírodních věd a numismatiky. Založil několik bank a byl pověřen řízením rakouské státní pokladny. Na tomto poli si vedl velmi zdatně a dokázal rakouské finance stabilizovat. Svým působením nashromáždil obrovské soukromé jmění, které se stalo základem majetkového fondu habsbursko-lotrinského rodu. Kromě těchto chvályhodných aktivit se neméně soustředěně věnoval ženám a byl znám jako notorický nevěrník, jehož mnohé milostné aféry byly všeobecně známy. Přesto bylo jeho manželství s Marií Terezií, z něhož vzešlo 16 dětí, vnímáno na svoji dobu jako šťastné.

Z nadcházejících významných aukcí bychom rádi zmínili následující: HD Rauch – 110. aukce dne 2. a 3. července (velká aukce o dvou částech, od Keltů a antiky až k evropskému novověku); Solidus – 60. aukce dne 5. července (islámské mince); Nomos AG – 20. aukce dne 10. července (řecké, římské, byzantské mince); Aurea Numismatika – 96. a 97. aukce dne 5. září (od antiky po novověk); Morton Eden – 107. aukce dne 22. října (speciální kolekce islámských mincí).

 

Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.