Navigace

Kde hledat příležitosti na akciovém trhu

Sledovat vývoj na akciových trzích v době pandemie chtělo pevné nervy. Nejprve hysterie a velké výprodeje, pak stejně rychlé smazání ztrát. „I přes obdobné výkyvy Down Jones index v dlouhodobém horizontu stále stoupá, proto by akcie měly být nedílnou součástí každého investičního portfolia,“ říká Jan Pavlík, hlavní makléř J&T Banky.

Češi dostali poprvé možnost obchodovat s cennými papíry v devadesátých letech, a to díky kuponové privatizaci. Jaké zkušenosti získali?

V devadesátých letech mělo Česko jedinečnou možnost stát se lídrem středoevropského trhu. Objevily se tisícovky nových firem, naše burza obchodovala nejvíce titulů, i když řada z nich tam svou velikostí nepatřila. Po kuponové privatizaci zůstala u mnoha investorů pachuť, protože v konečné fázi došlo s tichým souhlasem legislativy k vytěsnění minoritních akcionářů. Tito akcionáři pak měli oprávněně pocit, že jim jejich hodnotu někdo ukradl. 

Další zklamání přišlo kvůli finanční krizi v roce 2008.

850-0255.jpgPo roce 2008 prodělalo hodně Čechů své peníze, které investovali buď do českých, nebo do zahraničních akcií. Akcie tehdy klesaly více než rok a trh už byl hodně nervózní. Nervozita panuje na trhu i nyní, rozdíl oproti roku 2008 je ale v tom, že nyní je v ekonomice velké množství peněz, což je dáno tím, že jsme prožívali několik let konjunktury. Navíc centrální banky napumpovaly do ekonomiky obrovské množství peněz, které se v USA nebo západních zemích objevují zprostředkovaně právě na kapitálových trzích.

Jsou toto hlavní důvody, proč Češi stále tak málo investují do akcií?

Všem klientů stále říkám, že akcie by měly tvořit součást portfolia. Samozřejmě závisí na míře konzervativnosti investora. Jejich podíl může být 80 procent, ale třeba také jen 10 procent. 

Chladný přístup Čechů k akciím je dán celým mixem důvodů. Částečně je to tím, že nám tu chybí finanční gramotnost. Ani mnoho velmi úspěšných podnikatelů nemá přehled o akciích a svými znalostmi jsou na úrovni západoevropského středoškolského studenta. Řada lidí má za sebou také negativní zkušenost z přelomu století, kdy neexistovala přísná regulace a na trhu se nabízelo kde co. Z nabízené investice se pak například vyklubal systém „letadla“. Nyní je regulace možná až příliš přísná, ale alespoň oddělí zrno od plev, takže se minimalizuje riziko, že investor narazí na podvodnou firmu. 

Ve Spojených státech investuje střední třída do akcií pravidelně. Přibližně deset až patnáct procent svých příjmů ukládají do akcií. Mají totiž zkušenost, že Down Jones index v dlouhodobém horizontu stále stoupá. Pokud portfolio dobře diverzifikují, tak se každý rok zhodnocuje, a to i přes propady jako v roce 2008.

V zahraničí je také obvyklé, že si firmy chodí pro peníze na burzu. Zviditelní se tím a marketingově podpoří svou značku. Pokud si koupím akcie nějaké firmy, budu mít přirozeně tendenci kupovat její výrobky. Proč to v Čechách tak není? Firmy si tu většinou dojdou do banky pro úvěr, maximálně vydají dluhopisy.

Důvodem může být, že management nechce ztratit stoprocentní kontrolu nad firmou. Navíc společnost, která plánuje vstoupit na burzu, musí být otevřená a reportovat závěrky. To ale někdo nechce a nemusí za tím být jenom nekalé úmysly, ale třeba jen silně konkurenční prostředí, v němž se pohybuje.

Řekl bych ale, že v současné době je hodně firem pohodlných, a protože na trhu existuje velké množství volných peněz, dosáhnou na ně jinde pohodlněji. Možná se také některé firmy bojí, zda se na české burze najde dostatek investorů, kteří by si jejich cenný papír koupili. Jdou proto raději do banky, kde riskují, že v případě nečekaného problému bude chtít banka úvěr zesplatnit. citace.png

Přitom se již ukázalo, že pražská burza dokáže dobře zafungovat. Například akcie Monety nebyl problém upsat. Jiným příkladem je Avast, pro který už byla Česká republika malá, a proto šel na londýnskou burzu a v Praze provedl pouze duální listing. 

Co byste poradil klientovi, který neví, do kterého sektoru investovat?

Já radím používat zdravý selský rozum. Pokud jsem spokojený s nějakou službou, například rád využívám Booking, můžu si koupit její akcie. Když se cítím dobře v oblečení určité značky a vidím, že můj pocit sdílí hodně lidí, zainvestuji do jejích akcií. Když naopak pozoruji, že kvalita služeb některé firmy upadá a já ji mám ve svém portfoliu, je čas ji uprodat. Miliardář Warren Buffett, který vydělal své jmění na akciích, tvrdí, že by si nikdy nekoupil akcie, když nerozumí tomu, co daná firma dělá. Vyhnul bych se tedy asi akciím technologické firmy, která sice papírově stoupá, ale já nerozumím, čemu se vlastně věnuje.

Existuje určitá finanční částka nebo počet akcií, od kterých má smysl investovat?

Pokud nejsem jasnovidec, abych viděl, které dvě akcie půjdou nahoru, je potřeba portfolio diverzifikovat. Rozhodnutí investovat by pak mělo padnout až ve chvíli, kdy disponuji určitými úsporami. Pokud mám na investice určeno 200 tisíc korun, měla by minimální investice činit 50 tisíc korun, kterou vložím do čtyř titulů. Když bych si koupil dvacet titulů po 10 tisících, budu průběžně sledovat dvacet různých informací, což mi denně zabere hodinu dvě času. Jestliže následně akcie vzroste o slušných 20 procent a já v ní měl zainvestováno 10 tisíc korun, vydělám „celé“ dva tisíce. Pokud bych ale investoval 50 tisíc, činil by výdělek už 20 tisíc, což je adekvátní náhrada za vynaložený čas.

Kdo se bojí vložit větší částku, může každý měsíc investovat například 10 tisíc korun s tím, že plánuje tuto sumu odkládat v horizontu deseti let. Aby byla zajištěna diverzifikace portfolia, zvolil bych ale spíše investici do nějakého fondu nebo bych šel na burzu, kde se obchodují fondy ETF neboli Exchange Traded Fund, které se zaměřují například na zlato či ropu, na asijský index nebo bankovní akcie. Takový fond má zakoupeno třeba padesát různých akcí. Když si koupím jen jednu akcii fondu, mám riziko diverzifikováno. Tyto fondy většinou spravují velké investiční banky.

Dá se na burze vydělat na současné covidové situaci například investováním do farmaceutických firem?

I tady doporučuji používat selský rozum a podívat se, zda trh tyto příležitosti již neabsorboval. Akciový trh má totiž jednu krásnou vlastnost, a to, že dokáže předbíhat reálnou ekonomiku. Akciový trh začal padat už na konci února, když jsme tady ještě covid nebrali vážně, a klesal až do konce března, tedy období, kdy vypukla teprve ta pravá panika. V dubnu se trhy odrazily ode dna a začaly letět nahoru. Čas pro nakupování farmaceutických firem už tedy byl, nyní už se všechny příležitosti zacenily.

Pokud chci nyní výhodně investovat, musím přemýšlet nad tím, co by mohlo být zajímavé za půl roku. Kupovat bychom tedy měli to, čemu věříme, že se v reálné ekonomice stane. Věříme-li, že se na trhu objeví vakcína a svět se za půl roku vrátí k normálu, měli bychom si koupit akcie, které v důsledku pandemie poklesly o 50 procent,protože po doznění všech restrikcí by měly jít zase nahoru. 

Přineslo období pandemie i nějaká překvapení na trhu?

Takový Netflix není překvapením, protože lidé seděli doma a sledovali televizi. Stejně tak se dal očekávat narůst Amazonu. Velkým překvapením jsou ale akcie Tesly. Ostatní automobilky padaly, protože lidé auta nekupovali. Akcie Tesly stála v březnu 400 dolarů a na sklonku léta se dostala na 2 tisíce dolarů. Přitom jejích aut jezdí po světě stále minimum. Za růstem akcií tak stojí touha po zelených produktech a také přemíra volných peněz na trhu. 

bio-honza.pngJaké jsou podle vás prognózy pražské burzy? Udrží se?

Už od roku 2000 pravidelně každé dva roky slýchám, že pražská burza nemá perspektivu. Podle mě mají ale i tyto lokální burzy své opodstatnění. Musíme ovšem počítat s tím, že budou léta, kdy bude lépe, a léta, kdy likvidita nebude tak vysoká. Je jasné, že lídrem střední Evropy už se nestaneme. V roce 2000 investovalo 80 procent českých investorů do českých akcií, protože jim byly bližší a měli pocit, že problematice více rozumí. Jak na pražské burze ubývalo titulů a stávala se méně atraktivní, přesouvali se akcioví investoři především do Spojených států a západní Evropy.

Když se podíváme na Polsko, které nám je blízké, tak tam kapitálový trh funguje skvěle. I v takovém Rumunsku, které kdysi převzalo část našeho modelu, funguje burza lépe a trh je tu transparentní. Pražská burza trochu skomírá, i když je tu jistá snaha po jejím oživení, například v podobě nového trhu Start, kde se listují nové společnosti.

Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.