Akciové trhy z dlouhodobého hlediska připomínají horskou dráhu. Období euforie a růstu jednou za čas střídají propady a strach. Některé vlny jsou mělké, některé nebezpečné a traumatizující. Proč vlastně na finančních trzích vznikají bubliny a jak se před nimi můžeme chránit?
Co hýbe cenami na trhu?
Základní ekonomická teorie známá již několik staletí říká, že cena zboží se řídí rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou. Nabídku a poptávku na finančním trhu tvoří investoři rozhodující o jejich alokaci. Pro pochopení mechaniky finančních bublin je tedy potřeba podívat se na to, jak investoři rozhodují.
Jak se tvoří očekávání?
Klasický investor rozhoduje na základě svých očekávání a rámcových omezení, která je nucen respektovat. Těmi jsou například objem financí a přístup k nástrojům, regulační pravidla pro institucionální investory atd. Očekávání o budoucím vývoji pramení primárně z historie a předpokladů. Raketové výnosy z minulosti jsou na první pohled dobrým lákadlem, ale raketě, která letí dlouho, může dojít palivo. Zásadní pro každého investora je tedy nenechat se zmást a svůj pohled soustředit do budoucna. Budoucnost cenných papírů nejde posoudit bez fundamentální analýzy. Složit informovaný obraz na základě ekonomického fundamentu je ale náročná disciplína.
Důležitou roli v rozhodování každého investora hraje také psychika. Strach propásnout vydatnou hostinu nás může donutit před varovnými signály přehřátí trhu přimhouřit oči.
Proč bubliny praskají?
Mechanismus finančních propadů může mít vícero vrstev.
První a základní vrstvou je často změna očekávání budoucího ekonomického vývoje. Současnost je důkazem toho, že trhy často letí výše i v nejistém ekonomickém období. Spouštěčem korekce by tedy mohlo být výrazné zhoršení výhledu.
Další vrstvou mechanismu je touha nepřijít o získané výnosy. Jestliže bull market už ušel kus cesty, část investorů znervózní a začne z trhu postupně vystupovat a realizovat zisky. Tím se rovnováha trhu překlopí a ceny můžou začít klesat. Je to přirozený korekční mechanismus. Tento proces může proběhnout spořádaně nebo se taky může nabalit a zrychlit stylem sněhové koule.
Další vrstvou praskajících bublin může být nepředvídaná událost, jako je krach známé společnosti. Jestli takové překvapení padne do období nejistoty, může z ní plynoucí strach urychlit pád sněhové koule. Zhorší se očekávání, vzroste touha nepřijít o nahromaděné zisky, a čím větší množství investorů směruje k východu, tím je pád rychlejší.
Bubliny určitě nejsou důvod neinvestovat
Podobné velké katastrofy se ale vyskytují velmi ojediněle. Strach z propadů by určitě neměl být překážkou k investování. Nespočet studií dokázalo, že dlouhodobě je aktivní investování jedinou cestou. Zpravidla ani nemá smysl snažit se trh načasovat. Důležité je ale se vůči rizikům smysluplně chránit.
Jak se před bublinami chránit?
Dva základní kameny k minimalizaci rizika jsou znalost a diverzifikace. Každá investice by měla být informované rozhodnutí. Kdo nemá kapacitu na vlastní analýzu, měl by se obrátit na profesionály. Druhým základním kamenem ochrany vůči riziku je diverzifikace. Odolné portfolio je zpravidla různorodé. Nemusíte nutně vlastnit tisíce akcií. Velkým počtem podobných papírů své portfolio před rizikem neochráníte. Zásadní je, aby se jednotlivé složky portfolia vzájemně doplňovaly a na pohyby trhu reagovaly různě.