Česká ekonomika měřená HDP podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) v 1Q25 reálně vzrostla o 0,8 % q/q, poměrně výrazně nad prvním odhadem z dubna 0,5 % q/q, a pokračovala šestý kvartál v řadě v růstu. V meziročním srovnání bylo HDP v 1Q vyšší o 2,2 % r/r (+1,8 % r/r ve 4Q/24), což je nejvyšší meziroční nárůst za 3 roky. Původní odhad ČSÚ byl +2,0 % r/r. Výsledky celkově znatelně překonaly očekávání.
Největší příspěvek k růstu HDP měly v souladu s očekáváním vyšší spotřební výdaje domácností, které v 1Q přidaly 2,5 % r/r a které byly i hlavním motorem růstu ekonomiky v loňském roce. Důvodem je pokračující nadprůměrný růst mezd, který při inflaci 2 – 3 % vede k výraznému růstu reálných příjmů. Také míra nezaměstnanosti zůstává nízká. Nadprůměrná míra úspor se normalizuje velmi pomalu a je stále zvýšená. Jinými slovy, stále zůstává prostor k tomu, aby růst spotřebitelské poptávky pokračoval i v letošním roce a byl hlavním faktorem růstu HDP. Na růst v 1. čtvrtletí měla rovněž pozitivní efekt vyšší tvorba zásob, která může souviset se situací v mezinárodním obchodě a snahou se předzásobit v očekávání cel.
Pro letošní rok zatím očekáváme celoroční růst HDP kolem 2,3 %. Tahounem růstu by měla být celý rok domácí poptávka (spotřeba domácností, investice). Rizikovým faktorem pro druhou polovinu roku je dopad obchodních válek (cla v USA) na mezinárodní obchod, který pak může negativně dopadnout i na aktivitu v české ekonomice. Toto riziko však podle nás za poslední měsíc mírně polevilo, když americká strana odložila vysoké celní sazby a projevila ochotu jednat s obchodními partnery včetně EU.
Koruna po zveřejnění údaje o HDP mírně posílila, když se po krátkém volatilním obchodování kurz postupně posunul z 24,92 na 24,90 CZK/EUR. Silnější růst HDP v 1Q by mohl v české centrální bance podpořit hlasy pro delší ponechání sazeb na současné úrovni (2T repo 3,50 %) a oslabit argument o případné přílišné restriktivnosti současné měnové politiky. Na druhou stranu pokud růstu HDP pomohlo i dočasné předzásobení, které se může v dalších kvartálech obrátit, výhled na růst HDP ze strany tvůrců měnové politiky se nemusí výrazně změnit.
Údaje o HDP za 1Q v Evropě potvrdily, že relativně rychleji roste jih eurozóny (nejvýrazněji Španělsko +0,6 % q/q), zatímco např. Francie (0,1 % q/q) stagnuje. Jako mírně lepší se ukázal vývoj v Německu, kde zpřesněný odhad ukázal mírný růst o 0,4 % q/q a meziročně pak HDP beze změny. Největší evropská ekonomika však zůstává již třetím rokem ve stagnaci. Rovněž lze pozorovat rozdílný vývoj ve střední Evropě. Zatímco česká ekonomika nabírá na rychlosti a nadále roste Polsko (+0,7 % q/q), naopak Maďarsko (-0,2 % q/q) a Rakousko (0,2 % q/q) spíše přešlapují na místě.