Jediná ekonomika Evropské unie, která se ještě nedostala na předpandemickou úroveň. To je vizitka českého boje s pandemií, inflací a také geopolitickými otřesy, které se negativně podepsaly pod spotřebitelskou náladou, a také vývoji celé ekonomiky. Situace se však podle všeho začíná obracet. „Očekávám, že růst HDP potáhne hlavně zlepšující se spotřebitelská poptávka, tedy výdaje domácností,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Česká ekonomika nijak zářně nevzkvétá. V loňském roce se dokonce začal hrubý domácí produkt meziročně propadat, české hospodářství upadlo do nedobrovolného nerůstu. Hlavní příčinou přitom byla vysoká inflace a z ní plynoucí výrazný pokles reálných mezd. Tento koktejl se pak proměnil v situaci, kdy domácnosti šetřily nejvíce za desítky let.
Situace se v letošním roce obrací. Celková inflace se z dvouciferných úrovní dostala konečně na úroveň dvou procent, což je cíl centrální banky. A lidé cítící lepší situaci se opět vrátili k utrácení. To by se přitom mělo projevit ve výkonu celé ekonomiky. Zda tomu tak skutečně je, zjistíme již 30. dubna, kdy Český statistický úřad zveřejní první odhady růstu ekonomiky za první čtvrtletí. Ekonomové však očekávájí opravdu návrat růstu.
„Mělo by pokračovat oživení české ekonomiky, které začalo již na konci minulého roku. Za první čtvrtletí očekávám mezikvartální růst HDP o 0,4 %. Tedy stejné tempo jako v posledním kvartálu roku 2023. Meziročně by HDP mělo být vyšší o 0,3 %, což je mírný růst oproti předchozímu čtvrtletí (0,2 % r/r),“ domnívá se hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Domácnosti přestaly šetřit
Za hlavní důvody oživení přitom Sklenář považuje dva důležité faktory. První je právě oživení spotřebitelské poptávky, tedy růst spotřebních výdajů domácností. „Druhým pozitivním příspěvkem k růstu HDP by pak měl být zahraniční obchod a fixní investice,“ připomíná hlavní ekonom J&T Banky.
Co se průmyslu týče, tam se podle Petra Sklenáře daří zejména automobilovému průmyslu, což se pozitivně odráží ve vývoji exportu.
Díky tomu Sklenář očekává, že se za celý rok 2024 česká ekonomika měřená růstem HDP zvětší o 1 procento. Dodejme, že například ministerstvo financí očekává mírně optimističtější vývoj a předpokládá růst o 1,2 procenta. Česká národní banka pak je naopak pesimističtější a odhaduje růst jen o 0,6 procenta. Nicméně s růstem počítají všechny instituce, zatímco v roce 2023 české HDP kleslo (-0,2 %).
Proinflační rizika?
Petr Sklenář však upozorňuje, že růst ekonomiky nemusí být nutně jen dobrou zprávou. Pro ČNB je zásadním faktorem vývoj inflace. U HDP bude více než samotný výsledek důležitá struktura růstu. Předběžný odhad HDP bude zveřejněn na konci dubna, ale detailní výsledky HDP budou známy až na konci května.
„Pokud by se pak ukázalo, že růst táhne velké oživení spotřeby domácností, tak to může ČNB brát jako proinflační riziko pro další vývoj a může to vést k pomalejšímu snižování úrokových sazeb v druhé polovině roku,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky.