Dlouhodobě hodnotové „Value strategie“ (stabilní firmy, vysoké dividendy, nízké valuace) na finančních trzích zaostávají vůči růstové „Growth“ strategii (rizikové a růstové firmy, vysoké valuace). V současnosti je poměr cen indexů Value vs Growth velmi extrémní. Za posledních 25 let byly Growth akcie dražší vůči Value jen jednou – na začátku roku 2000, tj. těsně před prasknutím dot.com bubliny.
Nicméně pokud se týká srovnání dle valuačních ukazatelů (P/E, P/B, P/S) nám ještě k maximům z roku 2000, kdy vrcholila dotcom bublina, řádný kus chybí. V případě ukazatelů Price/Earnings a Price/Book byl poměr S&P 500 Growth vs Value v polovině roku 2000 ještě o polovinu výš. U poměru Price/Sales je poměr cca o 20% in indexu S&P 500 Growth vs Value. Srovnání má určité limity, protože složení těchto indexů bylo před 20 lety velmi rozdílné. Navíc některé současné společnosti z hodnotového indexu S&P 500 VALUE byly před 20 lety v indexu Growth (například CISCO, VERIZON Communications).
Valuační srovnání indexů S&P 500 Value vs Growth k červnu 2000 (zdroj: Bloomberg)
2000S&P 500 Growth S&P 500 Value Growth vs Value
P/E 51,9 20,1 2,6
Price/Book 12,0 2,7 4,4
Price/Sales 5,2 1,4 3,9
Valuační srovnání indexů S&P 500 Value vs Growth k červnu 2020 (zdroj: Bloomberg)
2020-06S&P 500 Growth S&P 500 Value Growth vs Value
P/E 30,2 16,9 1,8
Price/Book 7,7 2,6 3,0
Price/Sales 4,4 1,4 3,3
„Valuační nůžky“ obou strategií se navíc rozevřely v průběhu koronakrize, kdy se zejména tahounům růstového indexu společnostem označovaných jako FANG daří mnohem lépe. Není na tom nic nelogického, protože růst cen akcií je úzce korelován s růstem zisků a firmy z odvětví infomačních a komunikačních technologií nebyly následky koronakrize zdaleka tak postiženy jako některé jiné tradiční sektory. I když jsou růstové akcie evidentně drahé, nelze očekávat, že trend překonávání hodnotové strategie by se měl dlouhodobě zvrátit. Nicméně krátkodobě můžeme být svědky určitého přivření nůžek v ocenění Growth vs Value.