Dění na světovém trhu
Finanční trhy po optimistickém začátku roku zaznamenaly smíšené obchodování. Na jednu stranu horší makrodata z USA (maloobchodní tržby, průmysl) sice zhoršila obrázek stavu americké ekonomiky na přelomu roku, ale také podporují spekulace, že Fed postupně během druhé poloviny roku začne snižovat úrokové sazby. Nižší úrokové sazby jsou naopak pozitivní pro nacenění rizikových aktiv. Tyto spekulace se ovšem snažili rozptýlit představitelé Fedu, kteří opakovali, že nadále plánují sazby nejen zvyšovat, ale i držet zvýšené sazby delší dobu. Smíšený nádech měl i rozjezd výsledkové sezóny v USA. Klasické retailové banky vykázaly růst příjmů kvůli nárůstu úrokových sazeb. Naopak investiční bankovnictví vykázalo prudký propad aktivity, na který banky reagují propouštěním zaměstnanců a plány na redukci výdajů. Pozitivní překvapení přinesla streamovací společnost Netflix, která ve 4Q překvapila dalším nárůstem počtu nových zákazníků. Během týdne pokračovalo posilování středoevropských měn. Koruna k euru se posunula až na 23,90 CZK/EUR, což je nejvyšší úroveň koruny od podzimu 2008. Od začátku roku koruna k euru přidala 1,0 %, od začátku října k euru posílila téměř o 3 procenta.
V souhrnu za celý týden americké akciové indexy ztratily 2-3 % t/t a částečně korigovaly své růsty ze začátku roku. V západní Evropě akciové indexy tento týden v průměru ztrácely do 1 procenta t/t. Domácí index PX v pátek uzavřel na hodnotě 1281 bodů (+0,8 % t/t).
Společnosti na BCPP
Uplynulý týden byl na pražské burze poměrně chudý na korporátní zprávy. První kolo prezidentských voleb, ze kterého postoupili Petr Pavel a Andrej Babiš, trhy přešly bez jakékoliv reakce.
Nejlépe se dařilo akciím pojišťovny VIG (+3 % na 584 Kč), která bez výraznějších zpráv roste již 5 týdnů v řadě. Dařilo se také ČEZu (+2,4 % na 818 Kč), který se po delší době odpoutal směrem vzhůru od hranice 800 Kč.
Nedařilo se naopak Monetě (-2 % na 78,6 Kč), která částečně korigovala zisky z předchozích týdnů. Investoři také mohli negativně vnímat informaci o plánovaném snížení počtu zaměstnanců o 300 do poloviny tohoto roku. Nicméně z našeho pohledu se jedná jen o mírnou akceleraci dosavadního trendu optimalizace nákladů. Předchozí růst korigovaly také akcie zbrojovky Colt CZ (-1,4 % na 575 Kč), které doposud pouze pokulhávají za pozitivním vývojem zbrojařských firem v Evropě v posledních týdnech.
Výhled
Příští týden bude postrádat rozhodování centrálních bank či významné politické události. Finanční trhy tak budou podle nás nadále sledovat jakékoli indikace pro možný vývoj úrokových sazeb v letošním roce. Důležitým číslem týdne tak bude první odhad amerického HDP za 4. kvartál loňského roku. Rovněž se naplno rozjede – především v druhé polovině týdne – výsledková sezóna společností. Ještě více než samotné výsledky za 4Q22 mohou být důležité výhledy firem pro letošní rok, které by měly být z hlediska zisků pod tlakem kvůli slabému makro-prostředí v USA i Evropě. V příštím týdnu budou v USA reportovat výsledky např. Microsoft, Intel, IBM, Visa, Mastercard či Johnson&Johnson. Na evropské straně oceánu to pak budou SAP či Louis Vuitton Moet Hennessy. Podotýkáme, že výsledková sezóna zatím vyznívala spíše smíšeně. Celkově jsme názoru, že investoři budou nadále citliví na jakýkoli náznak možného jestřábího Fedu (např. americké HDP za 4Q22) i na potenciálně nepříznivé výhledy firem, kde vidíme zvýšené riziko. Proto máme nadále opatrný výhled i na příští týden.
Z pohledu makročísel budou investoři v úterý sledovat německý index podnikatelské důvěry IFO za leden (oček. zlepšení z 88,6 na 90,3 b.) a rovněž lednový index nákupních manažerů PMI v Německu (oček. 49,7 b. po 49,0 b.). Stejně tak bude v úterý zveřejněn lednový index PMI za eurozónu (oček. 49,8 po 49,3 b.). Ve čtvrtek bude zveřejněn již zmíněný první odhad růstu amerického HDP za 4Q 2022 (oček. +2,6 % r/r po 3,2 % ve 3Q) a rovněž objednávky zboží dlouhodobé spotřeby za prosinec (oček. 2,9 % m/m po -2,1 %). V pátek pak budeme sledovat v USA osobní výdaje za prosinec (oček. -0,1 % m/m po +0,1 %) a důležitý deflátor osobní spotřeby (oček. +4,4 % r/r po 4,7 % r/r), který sleduje Fed coby měřítko inflace.