Svou sbírku uměleckých děl buduje Jan Bejšovec dlouhá léta. Další sbírku pak vytváří pro svého jedenáctiletého syna, který stejně jako jeho otec také postupně nachází zalíbení v umění. Nyní díla na krátký čas opouští prostory sběratelova bytu a míří do karlínské Galerie Magnus Art. Návštěvníci si je mohou prohlédnout zdarma od 14. března 2024, a to až do poloviny léta.
Láska k umění se nedá předat
Jan Bejšovec sbírá umění dvacátého století již přes čtyřicet let. Společného jmenovatele jeho sbírky byste však hledali jen těžko. Najdete v ní originály od Jana Zrzavého, Bedřicha Stefana či Krištofa Kintery. „Moje sbírka nemá žádný koncept. Pro mě je nejdůležitějším parametrem, zda se mi dílo líbí, či nelíbí,“ přiznává sběratel, který na otázku, které dílo ze sbírky má nejraději s nadsázkou říká: „Všechny své děti mají přeci rodiče rádi stejně.“ Nejnovější výstava karlínské Galerie Magnus Art nese symbolicky název Bejšovec & syn. Jan Bejšovec totiž buduje sbírku nejen svou, ale i svému jedenáctiletému synovi. Ten, stejně jako jeho otec, o umění projevuje zájem od útlého dětství. V pokojíčku mu z dob, kdy miloval vláčky, visí například obraz lokomotivy od Jaroslava Ronka. Jak ale sběratel sám tvrdí, láska k umění se nedá předat. „Vztah k umění ve vás buď je, nebo není. Já jsem odmalička toužil umění vlastnit a bytostně mě zajímalo. Od malička jsem četl verneovky, často ilustrované Zdeňkem Burianem, a skupoval jsem je po antikvariátech, kam jsem chodíval po škole. Vzpomínám, jak jsem coby školák v sobotu dopoledne zazvonil na zvonek s příjmením Burian u vily v Podolí a vnutil se k němu na návštěvu do ateliéru. Přinesl jsem si s sebou knížky, které jsem si od něj nechal podepsat. On mi do nich vepsal věnování, a dokonce i něco nakreslil. Byl jsem hrozně šťastný,“ vzpomíná na své dětství a lásku k umění Jan Bejšovec.
Cena díla nerovná se kvalita
„Výše ceny díla určitě není přímo úměrná kvalitě. Objektivní kritéria neexistují, protože umění je v zásadě velmi subjektivní. Lze ale zohlednit fakt, že něčí dílo oslovuje i léta po smrti svého tvůrce. Proto jsou v mých očích vzácná díla od Toyena nebo Františka Tichého,“ dodává Bejšovec. Podle Valérie Horváth, art specialistky J&T Banky, cena díla skutečně nemusí odrážet jeho reálnou hodnotu. „Umění nemusí být drahé. To je mýtus, který ve veřejné diskusi často slýchám. Dobré umění lze nakoupit i za nižší tisíce, a to například od začínajících autorů. Dobrou investicí, ať už duševní či finanční, mohou být i díla, která vznikají méně nákladnými technikami, jako jsou například kresby, fotografie nebo grafiky,“ doplňuje Horváth.