J&T Arch Investments se v průběhu čtyř a půl let stal největším českým fondem, který nabízí kvalifikovaným investorům možnost podílet se na růstu velkých firem typu EPH nebo Emma Capital. „Naší výhodou oproti jiným podobným strukturám je, že poskytujeme expozici na firmy i mimo širší skupinu J&T,“ říká v rozhovoru Adam Tomis, investiční ředitel J&T Finance Group, který se podílí na řízení fondu J&T Arch Investments.
Spravujete největší fond v Česku, tak bych začal téměř sporťáckou otázkou: Jaké to jsou pocity?
Každopádně je to pocit odpovědnosti. A to hned dvojí. Jednak té vůči investorům, ale stejně významná je i odpovědnost ke značce J&T, pro kterou je Arch zásadní projekt. Kdyby se mu významně nedařilo, samozřejmě to primárně dopadne na investory fondu, ale sekundárně se to negativně projeví i na širší skupině J&T. A tím nemyslím jen přímý efekt kvůli tomu, že ve fondu drží zhruba polovinu…
Fond J&T Arch Investments vznikal vlastně před začátkem pandemie…
Těžko říct, od kdy to přesně počítat. Interně jsme koncepty, jak našim klientům umožnit investovat spolu se skupinou, v různé intenzitě diskutovali dva, možná tři roky. Formální zápis do obchodního rejstříku proběhl ještě na konci roku 2019, ale první obchody proběhly až v roce 2020, tedy v průběhu pandemie. Byla to divoká doba, všechno se hodně sypalo a sypal se i trh s dluhopisy včetně těch, které J&T aranžovala a pomáhala umísťovat na trhu. Tehdy to byla dost neopakovatelná situace, kterou jsme prostě chtěli využít. Byl to takový poslední impuls se rozběhnout.
Jaká očekávání výnosu jste tehdy měli, když probíhala asi největší disrupce světa za posledních 30 let?
Myslím, že ony covidové dluhopisy nejsou úplně systémový příklad našeho tehdejšího přemýšlení. Musíte si uvědomit kontext, v jakém jsme Arch na začátku promýšleli. Zejména cenu peněz. Byla to doba, kdy peníze byly zadarmo, za eura vám dokonce platili. Takže tehdy jsme cílili na nějakých osm procent plus ročně, tedy zhruba na úrovni toho, co dlouhodobě nabízejí akciové trhy. Věděli jsme, že jádrem fondu budou především podíly ve zralých společnostech z okruhu projektů blízkých skupině. U nich za normálních okolností nelze čekat dvouciferný roční růst. Hlavním motivem byla spíše stabilita, dlouhodobost a ochrana než dramatický růst. To byl myslím ten hlavní rámec, podle kterého jsme nastavovali očekávání. Hlavní motivy trvají i nadále.
Přesto to zhodnocení je vyšší. Od svého startu fond posílil v korunách o více než 60 procent, v eurech o 45 procent. Co jsou hlavní pilíře úspěchu?
Máte pravdu, že v per annum vyjádření jsme za ony čtyři a půl roku reálného provozu výše, než byl ten původní cíl. Zhruba 70 procent aktiv tvoří investice do podílů J&T ve firmách, které skupina spoluvlastní s Danielem Křetínským, jenž je ovládá. Většinu z toho pak představuje podíl v EPH. Na růstu portfolia se tak do velké míry podepsalo dění ve světě. Například energetický trh rozkolísaný v důsledku války na Ukrajině pomohl značně zhodnotit EPH. Byl to sice významný, ale zdaleka ne jediný efekt. Celkově jsem ale přesvědčen, že by fond performoval i bez tohoto extrémního vlivu.
Do čeho dalšího investujete?
Primárně investujeme do lidí, interně se pro to vžil termín, že investujeme do platforem. Tím se myslí osoby, které mají vizi a track record v oboru, v němž podnikají, a typicky mají v daném projektu i podstatnou část svého osobního bohatství. Navíc platí, že s nimi jako instituce máme dlouhodobé vztahy. Některé máme blíž, protože jsou třeba spoluakcionáři J&T Private Equity Group, jiní jsou s námi spojeni historicky, protože byli partnery v J&T jako například Daniel Křetínský. Pak jsou to ale i lidé, kteří nikdy pro J&T nepracovali, nikdy nebyli akcionáři, ale jsou to dlouhodobí obchodní partneři. Typickým příkladem je třeba struktura Jiřího Šmejce Emma Capital. Středobodem J&T je banka, která svým zaměřením pomáhá klientům s růstem jejich byznysu, akviziční financování, developmenty, dluhopisy, zkrátka rozvojový kapitál obecně. To jsou typicky dlouhodobé projekty, které vyžadují vyšší apetit k riziku, znalost klienta a jeho podnikání a také velkou míru vzájemné důvěry. V čase, zejména při opakovaných transakcích, tak vznikají unikátní vazby.
Kdo bývá tím, kdo motivuje konkrétní investici? Vy, nebo právě obchodní partner?
To je různé. My máme takový interní wish list, na kterém průběžně pracujeme. Něco je pouze v úrovni interních úvah, někde běží diskuse, něco je rozpracované. Je to hodně o časování a aktuální situaci na obou stranách. Například o určité formě partnerství s Jiřím Šmejcem mluvil Patrik Tkáč poměrně dlouho. Nějaký čas jsme pak vzájemně řešili formu investice a její konkrétní podmínky a pak nastala situace, kdy to do sebe celé přirozeně zapadlo. Jindy se ta situace vyvine, třeba když si klient přijde do banky pro financování.
J&T Arch Investments je unikátní svou skladbou, kde zakladatelé skupiny J&T chtějí vždy mít minimálně polovinu fondu, druhou polovinu pak dodávají kvalifikovaní investoři. Aktuálně to je zhruba 52 ku 48. Jak to funguje prakticky?
Je to klíčový závazek rodin zakladatelů vůči fondu, kterým vyjadřují svou sounáležitost, důvěru a podporu fondu. Co se té praktické stránky týče, fond nové akcie emituje kvartálně, tedy v rytmu, v jakém vyhlašuje své ocenění. Tento kvartální úpis dělá v drtivé míře J&T Securities, což je hlavní entita, skrze kterou drží své podíly rodiny okolo J&T. Paralelně probíhá obchodování na burze, kde je J&T Securities rovněž významným subjektem. Nákup akcií na burze je způsobem, jakým do fondu nastupuje anebo z něho vystupuje většina externích investorů. Když to zjednoduším, tak z pohledu padesátiprocentního podílu je to celé pak už jen o rovnováze nových primárních úpisů a sekundárních prodejů na burze.
Čím je pro fond důležitá burza? Je to obchodní kanál?
To je jen jeden z důvodů. Možnost jednoduchého denního obchodování je obchodně pochopitelně šikovnější než kvartální okna, ale tím hlavním důvodem a motivem k zalistování bylo a je řízení likvidity uvnitř fondu. Většina fondů, které se zaměřují na investice do privátně vlastněných společností, bývá uzavřená, což je logické. Aktiva, která kupují, nejsou likvidní, proces jejich nákupu i prodeje trvá a průběžně neexistuje jednoduchá cenovka. Tyto fondy fungují tak, že nakoupí aktiva s tím, že je v určitém časovém horizontu musejí zase prodat. Po cestě nemůže nikdo vystoupit nebo nastoupit.
Arch, jakožto zrcadlo majetku rodin zakladatelů J&T, sází na obdobnou třídu aktiv, ale u velké části z nich nemá jasně daný investiční horizont. Investoři samozřejmě ve fondu nechtějí a nemohou být uvázáni navždy. Tento nesoulad tak lze principiálně řešit dvěma způsoby. Buď jde o kombinaci držby nějaké proporce likvidních aktiv uvnitř fondu, doprovázené určitými omezeními pro investory ve smyslu toho, jak rychle mohou od fondu požadovat zpětné zpeněžení své investice. To ale znamená buď více likvidity ve fondu, nebo trnitější cestu zpět k penězům. Ani jedno není pro investory úplně optimální řešení. Tím druhým způsobem je, že se pokusíte vytvořit sekundární trh, kde likvidita individuálních investorů může jít mimoběžně od majetku fondu. A to je cesta, kterou jsme si vybrali my.
Ačkoli většina aktiv není určena k prodeji v nejbližších letech, přesto již Arch má na kontě i některé exity. Jak tedy funguje tato část působení fondu?
Máte pravdu. Prodávali jsme minoritní podíl, který jsme drželi ve vzdělávací skupině Consilium Ondřeje Kanii, a ještě před tím i podíly ve dvou logistických areálech v Ostravě-Mošnově a Nošovicích. Oboje velmi úspěšně. Co se škol týče, Ondřej přišel do J&T, protože sháněl financování na vyplacení minoritního akcionáře. Protože těch peněz bylo potřeba víc a projekt navíc působil atraktivně, nakonec jsme se dohodli a část podílu jsme odkoupili my. Od začátku to bylo stavěno jako konsolidační projekt lokálních škol s cílem prodeje velkému hráči. Poměrně záhy po prvních akvizicích se začali ozývat zahraniční investoři. Ve chvíli, kdy i Ondřej sám řekl, že nabídky jsou dostatečně atraktivní a je rozhodnutý prodat, nebylo moc co řešit. Logistiky byly také od začátku developované na prodej. Fond, přes který jsme dělali první investice, disponuje navíc dalšími pozemky, a tak věříme, že se nám úspěch podaří zopakovat.
V současnosti vzniká hned několik struktur připomínajících právě J&T Arch Investments. Jaký je rozdíl mezi vámi a jimi?
Tím hlavním rozdílem, alespoň z toho, co o projektech, na které narážíte, víme, se zdá, že jejich strategie je daleko více uzavřená do svého vlastního ekosystému. My díky vztahům, které se svými byznysovými partnery máme, nabízíme vedle věcí s nálepkou J&T i investice zcela mimo tento svět.
Vedle soukromých firem Arch přece jen investuje také do veřejně obchodovaných firem. Konkrétně do Monety, ČEZ a TMR. Mají tyto investice nějakou funkci v rámci portfolia?
Každý z těch příběhů je jiný. Moneta je strategická hra, kde vlastníme okolo 11 procent a známe další velké akcionáře. K tomu jde o velmi dobře řízenou banku, která pravidelně vyplácí velkou část zisku jako dividendu. Celému bankovnímu sektoru se navíc díky vyšším sazbám dost daří. Takže i kdyby se ta strategická hra měla protáhnout, nebudeme smutní, že ji máme v portfoliu. ČEZ je relativně malá investice, která je vlastně v souladu s naším principem investice do lidí. Jde totiž o investici úzce spjatou s osobou Michala Šnobra. Michal má v ČEZ svoji vlastní investici, ale celkově na tomto projektu spolupracujeme. A TMR je největší hráč ve svém oboru v regionu, je to sice titul obchodovaný na burze, ale největším akcionářem a generálním ředitelem je Igor Rattaj, který má s J&T letité osobní vazby. Obecně je výhodou veřejných titulů i jednodušší transakční proces, a tak přece jen představují likvidnější aktiva než podíly v privátně vlastněných společnostech.
A do budoucna?
Chceme pokračovat v budování portfolia, v němž prim hrají soukromé společnosti. Ještě stále existuje řada firem, které založili lidé z okruhů kolem J&T, k nimž máme blízko, a ve fondu nejsou. Takže to je stále náš hlavní směr. Postupem času pak chceme více a více naše investování opírat o naše, myšleno J&T, unikátní vztahy s lídry českého a slovenského byznysu, které s sebou čas od času přirozeně přinášejí velmi zajímavé příležitosti.