Novela zákona o investičních fondech přináší zásadní změny pro správce rizikového kapitálu, tzv. minifondy. Tyto subjekty nyní musí jasně odlišovat svou činnost od regulovaných fondů a zpřísňuje se jejich informační povinnost vůči investorům. Nová pravidla mají ochránit retailové investory a omezit zneužívání minifondů, které se často nabízely jako podvodná schémata. Novela tak posiluje odpovědnost správců a zajišťuje větší transparentnost na trhu, což má přispět k lepší ochraně investorů a stabilizaci českého trhu fondů.
Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech (zákon č. 240/2013 Sb., dále jen „ZISIF“), konkrétně změny v § 15, zásadně mění fungování správců majetku srovnatelných s obhospodařováním (dále jen „minifondy“). Tyto subjekty nyní musejí ve svém názvu zahrnovat označení „osoba rizikového kapitálu“ a je jim zakázáno používat termíny jako „fond“. Toto opatření má za cíl jednoznačně odlišit minifondy od regulovaných fondů, které podléhají přísnějším pravidlům, a tím předcházet případným nedorozuměním na straně investorů.
Novela také zpřísňuje informační povinnosti vůči investorům. Minifondy musejí před uzavřením smlouvy poskytovat důkladné informace o rizikovosti investic, úplatě, investiční strategii a horizontu investice. Zavádí se rovněž minimální hranice investice ve výši 125 000 EUR, která má zajistit, že investoři budou mít dostatečné finanční znalosti a zkušenosti. Minifondy však mohou přijímat investice až od 20 nekvalifikovaných investorů, kteří nesplňují tento limit, přičemž musejí pravidelně podávat zprávy České národní bance o dodržení těchto podmínek.
Jedním z hlavních cílů novely je napravit nešťastný stav na českém trhu, kdy se v posledních letech rozšířilo užívání minifondů v rozporu s jejich právním účelem. Minifondy jakožto subjekty, které umožňují správu majetku s nižšími administrativními a regulatorními náklady, byly původně zamýšleny pro omezený okruh investorů, například z řad blízce propojených osob (např. obchodní partneři, rodina a přátelé) nebo majetných investorů (high net worth individuals, profesionální investoři). Příkladem typického využití minifondů mohou být například fondy zaměřené na algoritmické obchodování, kde vysoké regulatorní požadavky komplikují rychlé obchodní operace.
V realitě se však minifondy začaly masově nabízet retailovým investorům. Tento fenomén, v kombinaci s nedostatkem ochranných mechanismů, vedl k řadě kauz, kdy minifondy fungovaly jako Ponziho schémata. Kauzy jako Growing Way nebo WCA přitáhly pozornost médií a veřejnost mohla být klamána ohledně povahy těchto minifondů, jež byly mylně označovány za investiční fondy. Oproti regulovaným fondům, které podléhají přísným pravidlům, jako je nutnost mít depozitáře nebo dohled České národní banky, nebyly minifondy vystaveny prakticky žádné vnější kontrole.
Díky této novele by mělo dojít k výraznému zlepšení v ochraně investorů a transparentnosti minifondů. Novela klade větší důraz na odpovědnost správců a zavádí přísnější pravidla, čímž chrání retailové investory před nepoctivými praktikami a zajišťuje jasné rozlišení mezi regulovanými a neregulovanými fondy. Tento krok vidíme jako jednoznačně pozitivní, neboť fakticky znemožní (nebo alespoň ztíží) nabízení minifondů investorům, pro které z podstaty věci nejsou vhodné.
Změny v právním režimu fondů kvalifikovaných investorů
Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) přinesla důležité změny i pro fondy kvalifikovaných investorů. Jednou z hlavních novinek je prodloužení možnosti nabízet cenné papíry fondu za nominální hodnotu až na jeden rok, což usnadňuje a zlevňuje úvodní fázi investičního procesu. Zároveň došlo k posílení zásady rovného zacházení s investory, kdy porušení této zásady nově vede k absolutní neplatnosti daného právního jednání. Změn v novele je pochopitelně více, ale většina z nich je spíše technického charakteru.
Regulace fondů kvalifikovaných investorů však stále prochází vývojem. V dubnu byla přijata směrnice AIFMD II, která zavádí přísnější požadavky na řízení likvidity a poskytování úvěrů u alternativních investičních fondů a jejímž cílem je harmonizace těchto pravidel napříč EU. Členské státy mají na implementaci směrnice 24 měsíců a Česká republika již pracuje na odpovídající novele ZISIF.
Ačkoli nové regulatorní požadavky mohou představovat výzvu, jasné vymezení pravidel, která dříve závisela na tržní praxi, je vítaným krokem ke zvýšení transparentnosti a předvídatelnosti na trhu fondů kvalifikovaných investorů.