Dušan Palcr: Se značkou J&T Real Estate se lidé budou setkávat stále více

Rok 2026 je v polovině, co ještě pro letošek chystáte?

Čeká nás ještě hodně práce, řekl bych, že letošní rok pro nás bude zlomový. Téměř po dvaceti letech jsme konečně získali veškerá povolení a můžeme se pustit do rozvoje našich rezidenčních projektů v Praze a Brně.

Se vstupem na rezidenční trh se pak váže taky práce se značkou a budováním povědomí v mysli široké veřejnosti, která nás dosud spíše nevnímala. A proč by také měla. Stavěli jsme především komerční projekty. Chceme hrát zásadní roli na realitním trhu v Česku, a je třeba si tedy vybudovat pozici. Měli bychom být jasně rozpoznatelní a reprezentovat hodnoty a přístup J&T také v oblasti realit.

K největším letošním novinkám patří nedávná akvizice rozsáhlého brownfieldu Bubny-Zátory v pražských Holešovicích. Jaké s nimi máte plány?

Toto území se stalo opravdu nejvíce diskutovaným. Nicméně jak již jsme avizovali, jde o investiční záležitost. Více k tomu v tuto chvíli říkat nebudeme. Snad jen doplním, že chuť a odhodlání růst a získávat zajímavé příležitosti určitě máme i nadále.

Pojďme tedy k projektům, které jsou již v pokročilé fázi. Jak pokračuje výstavba na Rohanském ostrově?

Běží dle plánu. První tři domy, tedy zhruba 250 bytů, jsou již ve výstavbě, aktuálně jsme někde kolem 6. nadzemního podlaží. Další tři domy se 420 byty jdou aktuálně do prodeje. Jedná se o dva atriové domy s atraktivními vnitrobloky a komorní bytový dům zaměřený zejména na rodinné bydlení. Jejich výstavba by pak měla začít letos na podzim. Zájem ze strany klientů o lokalitu Karlína je obrovský.

Jaké jsou další plány v této exkluzivní lokalitě?

Další etapu bychom chtěli do prodeje pustit na přelomu let 2027 a 2028, tato část projektu bude navazovat na chystanou základní školu. Zhruba o rok později bychom pak chtěli rozjet výstavbu dalších domů blíže k řece, součástí této etapy pak bude i mateřská škola.

Momentálně máme za sebou setkání se všemi našimi architektonickými studii, která se na rozvoji Rohanského ostrova podílejí. Celkem jich je pět. Procházíme návrhy a aktualizujeme je. To je jeden z nešvarů toho, že naše povolovací procesy trvají tak dlouho. Tedy musíte návrhy stále aktualizovat, překreslovat, tak aby odpovídaly aktuálnímu stavu a požadavkům, jinak by se vám mohlo stát, že postavíte něco „zastaralého“. Všichni architekti tento přístup vítají a společnou diskusi nad návrhy chválí. Věřím, že tento přístup zajistí budoucím majitelům nemovitostí to, že bude zachována maximální architektonická i technologická kvalita.

Pokračujete také na Smíchově s projektem Archa. Už se prodávají byty?

Celkově chystáme na Smíchově nabídnout ve dvou fázích něco přes 600 bytů. Na trh uvedeme projekt na podzim letošního roku, ale pod názvem Harmonie Smíchov. To myslím jasně ukazuje, jak náš projekt přistupuje k historii Smíchova, kde se po staletí potkávala živá řeka Vltava s industriálním dědictvím továren. Tedy nepopírá tyto dva světy, ale naopak je propojuje do harmonického celku.

Jak bude výsledek vypadat?

Fasádu rozehrávají balkony v jemných vlnách, připomínající otisk vodní hladiny. Do ulic i vnitrobloku přinášejí měkkost, pohyb a proměnlivost – dům z každého úhlu působí jinak, podobně jako řeka, která nikdy není stejná. Perforované kovové pláty v bronzových a zemitých tónech odkazují na smíchovskou industriální minulost. Přes den fungují jako slunolam a propouštějí do interiérů měkké světlo. Večer se budova mění v jemně zářící lucernu s krajkovým vzorem. Myslím, že se od okolní zástavby bude značně odlišovat. Chceme nabídnout rovnováhu pro městský život, sice pulsující město, ale uvnitř poklidný vnitroblok parkového charakteru, jehož součástí bude také umělecké dílo Jiřího Příhody.

Jak projekt zapadne do specifické smíchovské lokality?

Jak už jsem říkal, v porovnání s ostatními projekty v této lokalitě nabídne zejména klid, parkový vnitroblok a je určen také k rodinnému bydlení. Zejména horní byty nabízejí velkorysé výhledy i terasy, jsou to v podstatě takové rodinné domy na střeše. Smíchov má obrovský potenciál rozvoje, myslím, že to bude dobrá adresa. Jste blízko všech dopravních uzlů, zároveň v přímém spojení s protějším břehem. Tahle čtvrť bude mít co nabídnout.

Podle dostupných informací byste letos měli dostat povolení na výstavbu projektu Trio Brno. Má jít o rozsáhlý urbanistický projekt, de facto výstavba nové čtvrti. Můžete nejprve srovnat brněnský projekt například s Novým Rohanem?

V bezprostřední blízkosti historického centra Brna u stávajícího hlavního nádraží vzniká nová čtvrť Trnitá. Jde o rozsáhlý projekt, na kterém město spolupracuje s několika developery. Součástí celého projektu by měl být i přesun nádraží ze stávajícího místa k řece, výstavba hlavního bulváru, který propojí právě nové nádraží s historickým centrem a stane se jakousi tepnou právě vznikající čtvrti. Trnitou a její okolí dnes mnoho lidí přehlíží, není důvod sem vlastně chodit. Nachází se tu spíše nerozvinuté území než něco, co by lákalo pozornost. To bychom rádi změnili a lokalitu aktivovali. Dali lidem důvod sem zavítat, a to ještě dříve, než tu vyrostou rezidenční budovy.

A to srovnání s Rohanem?

Náš projekt, jehož jméno aktuálně hledáme, kombinuje rezidenční a administrativní využití, svou velikostí je shodný s Novým Rohanem, tedy i zde vznikne přes 1500 bytů.

V současné době je podána změna povolení záměru a do konce roku bychom chtěli na trh pustit zhruba 190 bytů ve čtyřech separátních městských domech. Na celém projektu se opět podílelo hned několik architektonických studií – Burian-Křivinka, UNIT architekti, Atelier RAW, architektonická kancelář CONSEQUENCE FORMA a studio JURA ET CONSORTES, díky čemuž je zajištěná nejen architektonická rozmanitost. Vedle bytů jak pro jednotlivce, tak rodiny nabídne projekt tří městských bloků i soukromé vnitrobloky, které zajistí dostatek prostoru k odpočinku či sousedskému setkávání.

Jak bude výstavba pokračovat?

Pokud vše dopadne dle plánu, zahájit výstavbu bychom chtěli zkraje příštího roku a postupně zde budeme stavět tři městské bloky, což by mělo být zhruba do roku 2035. Nicméně ve čtvrti Trnitá už se čile staví. Hlavní tepna, tedy bulvár spojující nádraží s historickým centrem, už je ve výstavbě, a pokud se nemýlím, do konce příštího roku by měl být postaven až po ulici Opuštěná. Jinak zde město také plánuje velký park a náplavku podél Svratky jako součást protipovodňových opatření či výstavbu základní i mateřské školy. Vyroste tu tedy v řádu deseti patnácti let plnohodnotná městská čtvrť.

Jak se z pohledu developera liší Brno a Praha?

Brno svým rozvojem nyní přilákalo snad všechny významné developery. Je tu ještě velké území, na kterém se dá stavět. Tedy z hlediska konkurence tu moc rozdíl nevnímám. Výzkumy ukazují, že Brno stejně jako Praha trpí akutním nedostatkem bytů a poptávka po bydlení je zde vysoká, což se odráží i na cenách, které zdatně sekundují těm pražským. Rozdíl je však v nižší likviditě trhu, uvidíme tedy, jak nové projekty a v nich vznikající vysoké stovky bytů s cenami i poptávkou zahýbají. Atraktivní se může stát tato čtvrť nejen pro ty, kteří potřebují bydlet, ale i pro realitní investory. Jde totiž opravdu o zásadní rozšíření centra města.

V jaké fázi se nyní český rezidenční trh nachází? Pořád platí, že cokoli se na trhu objeví, se prodá?

Myslím, že tohle platí zejména pro projekty nabízející kvalitu provedení a dobrou lokalitu. V Praze je podle mě takový nedostatek bytů, že jsou lidé rádi, že vůbec jakýkoli sehnali. Ceny jsou hodně vysoko, ale pokud se razantně nezrychlí výstavba nebo nepřijde nějaká globální krize, nemyslím, že budou v nejbližší době klesat. Naopak do budoucna se může v cenách negativně promítnout ještě nedostatek pracovní síly a navyšující se ceny stavebního materiálu.

Co jsou klíčové motory celého real estate trhu u nás?

Aktuálně je to vysoká poptávka. Česko je skvělá a bezpečná země, vedle našinců tedy láká i mnoho cizinců k životu a tím pádem i vlastnictví nemovitosti zde.

A co naopak jsou největší brzdy?

To myslím, že už bylo řečeno tisíckrát všude. Tedy náročný a zdlouhavý schvalovací proces, tedy získání stavebního povolení.