Přední český odborník na investice do energetiky Michal Šnobr byl dalším hostem pravidelné online diskuze J&T BANKA Talks. Podle něj nestojí za aktuálními problémy v české a evropské energetice výlučně válka na Ukrajině. „Ta uspíšila nevyhnutelné. Evropa totiž do energetiky neinvestuje již desítky let a využívá zdroje vybudované v minulých letech. Nové zdroje přitom budou stát desetinásobek tehdejších cen. A to se projeví v cenách elektřiny,“ připomíná Michal Šnobr.
Éra levné elektřiny je definitivně pryč.
To jsou slova Michala Šnobra, předního tuzemského odborníka na investice do energií, který na tuto situaci upozorňuje již několik let. Na rozdíl od většinového názoru však Šnobr upozorňuje, že se nejedná o přímý dopad války na Ukrajině, následných protiruských sankcí ani dramatického nárůstu cen zemního plynu.
„Ta loňská a stále ještě přetrvávající energetická krize samozřejmě s touto událostí souvisí. Ale daleko více jde o kombinaci celé řady faktorů,“ vysvětluje Šnobr v dalším dílu online diskuze J&T BANKA Talks věnovaném situaci na energetickém trhu. „Významnou roli v tom sehrálo Německo, které se v roce 2011 rozhodlo skoncovat s jadernou energetikou a v horizontu několika dní, teď v polovině dubna, ukončí provoz posledních jaderných kapacit. Tím se Německo z exportéra elektřiny dostane do rovnovážného stavu, a možná hrozí i to, že bude elektřinu dovážet,“ připomíná Šnobr situaci na energeticky nejdůležitějším evropském trhu.
Nulové investice
Druhým faktorem pak podle Michala Šnobra je cena emisních povolenek. Ta se před několika lety pohybovala na úrovni 20 eur za tunu CO2. V současnosti ale stojí kolem 100 eur, což se na koncové ceně pro spotřebitele výrazně projevuje. A bohužel cena povolenek tlačí nahoru cenu elektřiny zejména z uhelných, ale i jaderných zdrojů, na kterých je evropská energetika zatím stále závislá.
Hlavním problémem dnešní situace v energetice však podle Šnobra je hrozivá podinvestovanost celého sektoru. „Většina dnešních výrobních kapacit vznikla v sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech. Od té doby Evropa vlastně žádné energetické zdroje, které by mohly vyrábět výraznější podíl poptávané elektřiny, nevznikly,“ říká odborník na energetické investice.
A tyto dvě dekády nulových investic se teprve v nadcházejících letech začnou propisovat na konečných účtech. „Aktuální dekáda přinese opravdové nárůsty cen energií. Loňský rok byl taková ochutnávka. Ceny nejspíš nebudou tak vysoké, jako ty nejextrémnější momenty z loňského přelomu srpna a září, ale tak nízké jako před rokem 2021 už rozhodně nebudou,“ tvrdí Šnobr.
Nová jaderka za bilion?
Energetický sektor přitom patří mezi ty, kde se musí plánovat dlouhá léta dopředu. I proto podle Šnobra je jisté, že začít s možnou nápravou mohou evropské státy či velcí energetičtí giganti nejdříve v příštím desetiletí. I to však s sebou podle Michala Šnobra nese celou řadu problémů. A tím hlavním bude velikost investice.
„Když byl v roce 2002 spuštěn Temelín, dva bloky stály necelých 100 miliard korun. V současnosti by stejné dva bloky nebylo možné postavit za pětinásobek. A Hinkley Point, jediná jaderná elektrárna, která se v současnosti staví, nejspíš vyjde na více než 30 miliard liber,“ vypočítává Šnobr.
Právě Britové staví Hinkley Point na základě tzv. Contract for Difference, což v současnosti je doporučovaný průběh stavby takto náročných projektů. Kvůli tomu však bude elektřina z Hinkley Pointu po uvedení do provozu stát podle odhadů Michala Šnobra 150 až 200 eur a následujících 35 let poroste o inflaci. A podobné ceny by měly panovat i u dalších nových zdrojů elektřiny. Jediná možnost, jak se tomu alespoň opticky vyhnout je, že se na investici bude částečně podílet stát. Pak ale dojde pouze k rozkladu platby, kdy část zaplatí spotřebitelé v ceně elektřiny, část daňoví poplatníci v daních.
Situaci by podle projekcí mohly částečně zachránit takzvané modulární jaderné reaktory. Představa je zhruba taková, že by u větších měst byly malé atomové elektrárny. Podle Michala Šnobra však v současnosti naplnění této představy brání zejména legislativa. Ta totiž nezná rozdíl mezi malou a standardní atomovou elektrárnou.