Vybudovali silné firmy, jsou materiálně saturovaní a mají přehled. Teď přemýšlejí, jak zabezpečit majetek. Svěřenské fondy byly doposud využívávány především nejbohatšími. Nyní se otevírá možnost i pro další úspěšné Čechy. AMISTA investiční společnost ve spolupráci s J&T Family Office v září spustila na českém trhu unikátní službu Dědictví 2.0.
Češi jsou podnikaví a v posledních třiceti letech mnozí dokázali naakumulovat značné majetky, vyplývá z dat ČNB. V porovnání s dalšími vyspělými zeměmi vykazuje Česko dokonce jednu z nejvyšších koncentrací majetku mezi úzkou skupinou lidí. Podle odhadů nejbohatších 20 procent lidí v Česku vlastní dokonce více než 80 procent veškerého bohatství.
Značnou část těchto movitých lidí představují zakladatelé úspěšných firem, kteří začali podnikat po revoluci. Mnoho z nich se dostává do životní fáze, kdy si již realizovali pracovní i soukromé sny a nyní chtějí zvolnit. Ruku v ruce s tím na ně doléhají otázky nástupnictví a zabezpečení pracně nabytého majetku.
„Většina lidí se mnou asi bude souhlasit, že je dobré majetek neponechat osudu. To ale vyžaduje mít konkrétní plán. Skutečnost je nicméně taková, že málokomu se do takového plánování chce pustit,” konstatuje Ondřej Popelka, zástupce ředitele J&T Family Office (JTFO), který se správou majetku pro nejmovitější Čechy a jejich rodiny zabývá bezmála dvacet let.
„Našim klientům v JTFO vřele doporučujeme, že pokud chtějí vážně řešit předání, je potřeba začít podnikat reálné kroky co nejdříve. Protože nikdo nevíme, co se stane. Obrací se na nás už klienti, kterým je kolem čtyřiceti let. Nikdy není příliš brzy. Všichni přece známe příklady podnikatelů, kteří zemřeli nečekaně, neměli vůbec žádný plán a nastaly zmatky v rodině, ve firmě… I když vůle je, narážíme na to, že rozhodování o budoucnosti rodinného majetku je podstatně náročnější disciplína než rozhodování o budoucnosti firmy,“ vysvětluje.
Na tenkém ledu
Důvodů je několik. Většina lidí má přirozenou tendenci odkládat složitá rozhodnutí co nejdéle a obvykle také neprahneme po tom, sdělovat citlivé informace dalším osobám. Navíc je třeba počítat s tím, že při plánování budoucnosti majetku se chtě nechtě pohybujeme na tenkém ledu, protože v rodinách dochází k otevírání citlivých témat.
Téma zabezpečení a předávání majetku se ovšem zdaleka netýká jen skupiny superbohatých. Stárnou všichni zakladatelé firem, a zvláště pokud nemají jednoznačného nástupce, téma předání majetku je velmi zaměstnává. Všichni zakladatelé o předávání přemýšlí výrazně více, než se s tím v JTFO setkávali před deseti lety.
Vít Vařeka (Amista investiční společnost), Ondřej Popelka a Kateřina Rašovská (J&T Family Office)
Na rostoucí poptávku po profesionálním zabezpečení majetku a komplexní multigenerační správě nyní reagují investiční společnosti AMISTA a J&T Family Office spuštěním společné služby Dědictví 2.0. Ta, jako jedna z mála na českém trhu, umožňuje založení svěřenského fondu s institucionálním správcem.
„Dědictví 2.0 poskytuje klientům možnost rozhodnout o budoucnosti majetku zcela dle jejich představ,“ říká Vít Vařeka, vedoucí projektu správy svěřenských fondů v AMISTA investiční společnosti. Licenci od České národní banky, která jí umožňuje poskytovat služby svěřenského správce, získala v dubnu 2024.
„Aby se investiční společnost mohla stát správcem svěřenského fondu jako právnická osoba, musí mít licenci jak na správu fondů, tak i na správu individuálních portfolií. Rozšiřovací licenční řízení trvalo vice než rok a bylo velmi náročné. Pro klienta je toto samozřejmě výhoda: správce – právnická osoba představuje záruku kontinuity, na rozdíl od fyzické osoby, jejíž působení v roli svěřenského správce je nutně časově omezené,” říká Vít Vařeka s tím, že další nevýhodou správců – fyzických osob je například to, že po nich legislativa v současnosti nepožaduje žádnou zvláštní kvalifikaci, ačkoliv nesou velkou osobní odpovědnost. Oproti tomu investiční společnosti musí být personálně i odborně vybaveny pro správu klientského majetku.
Prevence sporů v rodině a rozkolu ve firmě
Odpověď na otázku, pro koho je služba Dědictví 2.0 vhodná, je prostá. „Obecně lze říct, že pro všechny majetné jedince a rodiny, kterým není lhostejné, co se stane s jejich majetky, a kteří chtějí mít vliv na jeho správu, až tady nebudou. Vytvořením vhodného plánu dopředu lze účinně předejít sporům v rodině nebo rozkolu ve firmě,“ říká Vít Vařeka.
Model, kdy svěřenský fond spravuje investiční společnost, již v Česku existuje, rozdíl je v tom, že AMISTA rozšiřuje nabídku pro širší okruh klientů: na rozdíl od ostatních správců výše majetku nehraje nejdůležitější roli. Svěřenské fondy byly přitom až doposud využívány převážně rodinami a jedinci disponujícími majetkem v řádu vyšších stovek milionů až miliard korun.
„Spočítali jsme, že svěřenský fond může být vhodným řešením u majetku v řádech desítek milionů korun, ale tvrdý limit nelze stanovit. Ve výsledku bude Dědictví 2.0 o míli dostupnější službou, než mohou nabídnout jiní správci. Zatímco většina z nich začíná na 300 milionech korun, my žádné podobné požadavky nemáme,” říká Vít Vařeka s tím, že ostatní toto zpravidla nedělají, protože jim chybí procesy a péče o menší majetky je pro ně nerentabilní.
„V AMISTĚ umíme oceňovat majetky, organizovat výplaty, psát výroční správy, komunikovat s rodinnými příslušníky. Děláme to léta pro nejnáročnější klientelu. V tuto chvíli jsme se rozhodli otevřít tento servis širší skupině zájemců, kdy klient dostane základní službu a my budeme připraveni nabídnout další služby dle jeho individuálních potřeb,” konstatuje.
Svěřenský fond i jen na zkoušku
Vše lze zařídit během tří měsíců. Prakticky to probíhá tak, že klient přijde a vyplní dotazník, kde se stanoví, co je cílem, pak je popsána struktura majetku a způsob, jakým jej chce zakladatel předat. Po odsouhlasení setupu se řeší statut a smlouva. Jakmile dojde k finalizaci smlouvy, nic nebrání návštěvě notářské kanceláře, kde dojde k založení svěřenského fondu.
Aby se svěřenský fond zřizovateli vyplatil, doporučuje se vždy zvážit strukturu majetku vkládaného do fondu a budoucí poplatky, upozorňují zakladatelé Dědictví 2.0.
Co do svěřenského vkládat a co ne? „Některá aktiva se vkládají jednoduše, u jiných je to složitější. A není nutné do svěřenského fondu vkládat veškerý majetek. Domníváme se, že naše řešení bude vhodné například pro klienty, kteří myslí na vnoučata, případně i na osoby mimo úzký rodinný kruh. Na tyto případy totiž standardní postupy dědického práva vyplývající z občanského zákoníku nestačí. V každém případě je fond vynikající pojistkou pro případ, že se mi něco stane,” říká Vít Vařeka s tím, že institut svěřenského fondu nelze doporučit pro účelové manipulace s majetkem, například „odklánění“ majetku před rozvodem a podobně.
Dle současné legislativy musí mít každý svěřenský fond nastaveny podmínky ukončení. Jinými slovy je třeba specifikovat, co se bude dít po jeho konci (současný limit je 99 let). „Pokud není beneficient, jde majetek státu,” doplňuje Ondřej Popelka s tím, že výhodou této úpravy současně je, že svěřenský fond lze zřídit na dobu určitou, dá se tedy zřídit například na pět let a zkusit si, zda je to pro daného klienta dobré řešení.
| Službě Dědictví 2.0 jsme se věnovali i v jednom z dílů našeho pořadu J&T BANKA Talks. Rozhovor s Ondřejem Popelkou a Vítem Vařekou si můžete poslechnout na oblíbených podcastových platformách. |  |