Petr Sklenář: Přijetí eura je v politickém nekonečnu. Ze sedmi podmínek plníme dvě

4-minutové čtení
J&T specialista
sdílení
J&T Redakce



Petr Sklenář: Přijetí eura je v politickém nekonečnu. Ze sedmi podmínek plníme dvě
#Trendy#Ekonomika

Prezident Petr Pavel se v novoročním projevu vyslovil pro zahájení konkrétních kroků pro přijetí společné evropské měny. Tím roztočil nový kolotoč debat o výhodách a nevýhodách eura pro Českou republiku, v nichž padají většinou zástupné, falešné i zcela lživé argumenty. „Přijetí eura České republice nepřinese žádné výrazné finanční a ekonomické přínosy. Proto se pro přijetí eura v Česku používají spíše obecné politické a emocionální argumenty,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.


Petr Pavel není prezidentem ještě ani celý rok a už se dokázal postarat o největší ekonomickou roztržku za poslední roky. Jeho novoroční projev čítal celkem 21 odstavců. Klíčovým se ale stal jeden jediný, v němž zazněly následující dvě kontroverzní věty.

„Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ prohlásil prezident Pavel.

Odkazoval tím na závazek z roku 2004 vyplývající z přístupové smlouvy mezi Českou republikou a Evropskou unií. Tím však Pavel rozpoutal novou vlnu diskusí o tom, zda tedy Česko má skutečně začít činit nějaké konkrétní kroky v naplnění tohoto závazku.


Plníme podmínky?

Podle hlavního ekonoma J&T Banky Petra Sklenáře v současnosti není realistické uvažovat o tom, že by Česko do eurozóny vstoupilo do konce této dekády.

„Přijetí eura je čistě politické rozhodnutí a otázka politických priorit. Současná vláda žádný termín přijetí eura nestanovila a přijetí eura je tak tzv. v politickém nekonečnu, což možná právě proto umožňuje vést tak bouřlivé debaty. Vzhledem k přibližně čtyřleté délce procedury přijímání eura a nastavení politické situace i priorit vlády tak je vysoce pravděpodobné, že minimálně do konce této dekády budeme dál platit korunou a eurem se v Česku nebude platit před rokem 2030. Jinými slovy, reálně přijetí eura není na pořadu dne a ani nebude v dohledné době,“ vysvětluje Sklenář.

Podle ekonoma je navíc problematické i to, zda vůbec nyní Česká republika splňuje všechny podmínky pro vstup země do eurozóny. Původně Maastrichtská smlouva stanovila šest základních podmínek pro přijetí eura. Jde zejména o nízkou míru inflace, schodek rozpočtu do 3 % HDP, zadlužení do 60 % HDP, fixace kurzu v systému ERM II aspoň dva roky, nízké úrokové sazby a kompatibilitu práva.  Z těchto šesti podmínek přitom v současnosti Česká republika podle Sklenáře plní asi dvě.

„V poslední době s příjímáním Chorvatska a Bulharska se stanovilo, že před zahájením přístupové procedury musí kandidátská země ještě předtím vstoupit do bankovní unie, což se může brát jako další podmínka navíc. Tedy ze sedmi podmínek plníme dvě,“ vypočítává Sklenář.


Mohou přijít problémy

Posledním technickým krokem pak je vstup do takzvaného systému ERM II a v něm držet kurz koruny vůči euru v pásmu +/−15 %. Historicky byla koruna vždy stabilní měnou a ani v době největších otřesů, což byla třeba globální finanční krize v letech 2008 a 2009 nebo za covidu-19 (březen–květen 2020), netrpěla nadměrnou volatilitou a případné limity systému ERM II by bez problému splnila.

Současně má ČNB velké devizové rezervy, které předem dávají velké možnosti tlumit výkyvy kurzu koruny, pokud by hypoteticky nastaly. Přesto podle hlavního ekonoma J&T Banky by mohly nastat poměrně zásadní problémy u centrální banky a plnění jejích cílů.

„ČNB dnes nastavuje úrokové sazby s cílem držet nízkou inflaci. Pokud by měla ještě další kritérium v podobě držení kurzu, tak by teoreticky hrozilo, že v některých situacích musí upřednostnit kurz před vyšší inflací. Toto přitom byla jedna z příčin domácí měnové krize v roce 1997, kdy ČNB hlídala inflaci a současně se snažila držet stabilní kurz koruny,“ popisuje

A problémy měly i silnější ekonomiky. Na tento vnitřní konflikt protichůdných cílů centrálních bank doplatily třeba Francie či Británie. Bank of England se v roce 1992 dostala pod útok finančních trhů a spekulantů (George Soros) a musela systém ERM II nuceně opustit.


Jaký kurz je správný?

Debata o přijetí eura se v Česku vede zejména přes takzvanou výhodnost. Existují části společnosti, pro něž by euro znamenalo přínos, ale také ty, jimž by euro přineslo problémy.

Obecně neplatí, že by euro přineslo ekonomice výraznější pozitivní dopady. Například studie zveřejněná v Journal of International Money and Finance v září 2023 uvádí, že „efekt eura na růst vzájemného obchodu členských zemí měnové unie je v zásadě nulový“. Navíc mezi tuzemskými ekonomy dlouhodobě panuje shoda na tom, že koruna v těžkých situacích obstála a prostřednictvím měnové politiky se daří tlumit dopady některých extrémních událostí ve světové ekonomice.

Totéž pak platí také při případném stanovování „správného“ kurzu, který by se měl při případném procesu přijetí eura nastavit. „Obecně žádná objektivně neutrální úroveň kurzu není. Pří stanovení kurzu je to o politických preferencích – nižší kurz je výhodný pro vybrané exportéry a nevýhodný pro domácnosti, zejména důchodce. Naopak vyšší kurz koruny, tedy např kolem 18 CZK/EUR, může být výhodný pro domácnosti a nevýhodný pro exportéry. Tento kurz se pak projeví v inflaci, nezaměstnanosti a ekonomickém růstu. Ale vždy je to volbou mezi různými variantami podle preferencí,“ uzavírá hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.


Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.