Většina tuzemských investorů se již nemůže dočkat 26. června. Tehdy zasedne valná hromada energetické skupiny ČEZ, která mimo jiné bude rozhodovat o dividendě za loňský rok. Účastnit se jí bude také Michal Šnobr, minoritní akcionář ČEZ a jeden z předních odborníků na tuzemskou energetiku. Ten zároveň upozorňuje, že právě ČEZ hraje klíčovou roli na českém kapitálovém trhu, který se kvůli spekulacím o možném odchodu klíčové části ČEZ z burzy ocitá v ohrožení.
Stát již rok svou rétorikou oslabuje pozici energetické skupiny ČEZ. Zaznělo to na on-line konferenci pořádané společností Patria Finance, které se mimo jiné zúčastnil i Michal Šnobr, poradce J&T v oblasti energetiky. Stát totiž již před rokem oznámil, že jeho cílem je získat výrazně větší vliv na klíčový podnik, v němž aktuálně drží 70 procent akcií. Důvodem byla takzvaná energetická krize, kvůli níž musela vláda zavést cenové stropy, aby se vyhnula neúměrnému zdražování energií pro domácnosti.
Od té doby však stát nedokázal přijít s jasným a legislativně průchozím scénářem, podle něhož by větší vliv získal.
Pravděpodobně se pokusí rozdělit ČEZ na dvě části. První by představovala výroba, tedy zejména elektrárny. Druhou pak prodej elektřiny a její distribuci. Pro tento plán však musí hlasovat většina akcionářů ČEZ, což není pravděpodobné. I proto stát připravil novelu zákona o obchodních společnostech.
„Podle něj by namísto 90 procent všech akcií stačilo pro vytěsnění menšinových akcionářů 75 procent přítomných na valné hromadě. To by znamenalo, že by si stát mohl prosadit prakticky cokoli,“ uvedl Šnobr. „Doufám, že dojde k úpravám toho návrhu,“ dodal.
Férová cena
Podle Šnobra se stát snaží změnit pravidla, která platí ve většině evropských států již dvacet let. To přitom může vést ke značnému poškození českého kapitálového trhu. Akcie ČEZ jsou totiž největší emisí pražské burzy a také emisí nejlikvidnější, tedy probíhá na nich největší objem obchodů.
Šnobr pak v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS připomněl, že akcie ČEZ nedrží jen boháči a zahraniční fondy. Tyto akcie drží desítky tisíc tuzemských seniorů, kteří je i díky pravidelné dividendě používají jako dodatečný příjem k penzi.
„Nám nejde o nějaké zbohatnutí. Nechceme násobky tržní ceny. Ale chceme, aby stát při odkupu akcií postupoval podle existujících pravidel a nabídl alespoň férovou částku za akcii,“ vysvětlil investor.
ČEZ jako na houpačce
Narážel tím na skutečnost, že akcie ČEZ jsou v posledních měsících extrémně citlivé na vyjádření předních českých politiků a na nejistotu, která kolem firmy panuje.
Na počátku roku byly akcie pod 800 korunami za akcii. Díky rekordnímu zisku přesahujícímu 80 miliard korun, kterého skupina loni dosáhla, akcie postupně vystoupaly až nad 1200 korun, pak ale opět stát zintenzivnil přípravu na rozdělení společnosti a akcie klesly k 1000 korunám.
Nyní se čeká na valnou hromadu, na níž bude skupina schvalovat dividendu za rok 2022. Vzhledem k rekordnímu zisku se očekává, že firma vyplatí i rekordní dividendu. Tomu nahrává i skutečnost, že stát, majoritní akcionář, potřebuje co nejvíc peněz do státního rozpočtu a za loňský rok už nemá jinou možnost, než tak učinit právě prostřednictvím dividendy. V letošním roce již stát bude od ČEZ a dalších firem vybírat takzvanou windfall tax a zároveň odvody za některé zdroje energií. Právě tato opatření v minulém roce srazila cenu akcií z hladiny nad 1000 korunami hluboko pod ni.