SH!FTS 2023: Život v klidných časech nám není souzený

9-minutové čtení
J&T specialista
sdílení
J&T Redakce



SH!FTS 2023: Život v klidných časech nám není souzený
#Trendy#Byznys#Úspěch

V polovině října hostila Praha významné osobnosti ze světa byznysu, které se podělily o know-how spojené s transformací kvůli neustálým proměnám společnosti, ekonomiky i technologií. Organizátory konference SH!FTS 2023 byly deník e15 a J&T Banka. Přehledně jsme pro vás shrnuli nejzajímavější momenty tohoto prestižního odborného setkání.


Množství změn současně probíhajících, jejich velikost a potenciální dopady nelze nazvat jinak než jako bezprecedentní. To byl hlavní důvod, proč se deník e15 ve spolupráci s J&T Bankou rozhodly připravit SH!FTS 2023 – konferenci pro ty, kteří chtějí radikální transformace kolem nás pochopit a těžit z nich.

Organizátoři se zaměřili zejména na to, jak těžit z nejistoty a chaosu, jak zůstat na vrcholu v čase změn a jak chápat současná geopolitická rizika. Ale hlavně jak v této době chytře investovat a budovat bohatství pro sebe i další generace.

Konferenci zahájil premiér Petr Fiala, který řekl: „Vy tu budete hovořit o odolnosti, či dokonce o antifragilitě. Já věřím, že klíč k odolnějšímu státu známe. Je v posilování kvality vzdělání a společenské debaty. Proto ve svojí vizi věnuji prostor tomu, že vedle státní správy, infrastruktury a dalších oblastí našeho státu musíme také svým způsobem restartovat naše myšlení a způsob vedení veřejné debaty.“


Jak těžit z nejistoty a chaosu

Jedním z největších taháků konference byl Nassim Taleb, který se po 21 letech, kdy se věnoval riziku prakticky jako kvantitativní trader, stal výzkumníkem filozofických, matematických a reálných problémů pravděpodobnosti. Je autorem světových bestsellerů jako Černá labuť, Antifragilita nebo Zrádná nahodilost. V současnosti je významným profesorem řízení rizika na fakultě inženýrství Newyorské univerzity a na síti X (dříve Twitter) ho sleduje téměř milion fanoušků. Ve Foru Karlín vystoupil v rámci úvodního panelu s příspěvkem nazvaným Antifragilita: jak těžit z nejistoty a chaosu. 

Fragilita neboli křehkost dnešní světové ekonomiky spočívá v tom, jak je propojená. Zatímco tzv. velký mor se světem šířil 330 let, covid-19 se rozšířil za pár týdnů či měsíců. Každá mimořádná událost se svým efektem se proto dnes šíří rychle celým systémem.

Na druhou stranu Taleb upozornil, že vedle fragility zároveň dnešní systém vykazuje schopnost rychlejší reakce. Například ropné šoky v 70. letech si vyžádaly 10 let k přizpůsobení západní ekonomiky, ale nedávný šok pro ekonomiky způsobený sankcemi na Rusko se vstřebal podstatně rychleji – energetika se přizpůsobila do roka a ve většině evropské ekonomiky už šok doznívá. Ekonomika je dnes tedy zároveň adaptivnější a je třeba počítat s oběma fenomény fragility i adaptivnosti.

„Na náš dotaz, zda spolu souvisí ohniska nestability v současném světě jako Ukrajina, Izrael či rostoucí tenze v Asii a proč máme více válek, Taleb odpověděl, že počet válek podle dat není větší než dříve, jen se nám dostávají více ‚do obýváku‘. Nebezpečnější mu přijde dlouhé období bez konfliktů, které pak hrozí velkým šokem, na který nikdo není připraven, spíše než období s pravidelnějšími erupcemi nestability, kde si na to lidé a investoři zvykají a jednají podle toho,“ popisuje Pavel Ryska.

U tohoto dotazu se Nassim Taleb ještě pozastavil. Čína podle něj platí velkou hospodářskou daň za rozhodnutí firem relokovat část výroby mimo ni. Otevřenost světové ekonomiky tak znamená, že kdokoli, kdo ji výrazně naruší, zaplatí velké ekonomické náklady. „Tím si Čína uvědomuje, kolik by ztratila, kdyby se například pustila do války o Tchaj-wan nebo do konfliktu s Filipínami či Vietnamem. Podle Taleba je toto riziko spíše malé,“ říká Pavel Ryska.

Nassim Taleb se na téma antifragility podíval i prakticky a zamyslel se nad tím, jaké firmy si pro investice vybírat. Zapolemizoval s tezí, že nebezpečná firma je ta s volatilitou tržeb a zisku. Volatilita podle něj znamená pravidelné přijímání informací a „stresorů“, které dělají firmu (tedy její lidi a obchodní model) odolnější vůči budoucím rizikům. Naopak za nebezpečnější považuje firmu s dlouhou stabilitou tržeb a zisků, protože nemá vycvičenou schopnost odolat velkému nárazu. Přílišná stabilita pak zároveň naznačuje závislost na jednom nebo malém počtu zákazníků, z nichž plyne celá existence firmy. Poměrně skeptický byl Taleb k umělé inteligenci, od níž nelze čekat žádné inovace, stane se pouze užitečným zdrojem toho, co už známe.


Supernízké úroky už se nevrátí

Dalším významným hostem byl americký investor a spisovatel Howard Marks. Marks je spoluzakladatelem a spolupředsedou společnosti Oaktree Capital Management, která je správcem aktiv se specializací na alternativní investice. V investiční komunitě je obdivován pro své „poznámky“, které podrobně popisují jeho investiční strategie a vhled do ekonomiky a jsou zveřejněny na webových stránkách Oaktree. Na konferenci vystoupil v panelu Nadcházející „sea change“ ve světě investování.

V úvodu své přednášky se nejprve zaměřil na supernízké úroky, které se podle něj už nevrátí. „Osobně je považuje za chybu a jediným důvodem inflace je podle něj obrovský nárůst množství peněz, který připustily či přímo chtěly centrální banky. K velmi nízkým úrokům se tak už nevrátíme, byly jen historickou anomálií a vedly ke kumulaci dluhu a k rizikovému chování,“ uvádí Pavel Ryska. Od Fedu by si Marks přál méně manipulace úrokových sazeb a nechat trh, aby dospěl k rovnovážné úrokové míře.

Lidé pak podle Markse mají přirozenou tendenci extrapolovat přítomnost do budoucnosti, tj. brát dnešek jako hlavní inspiraci pro odhad budoucnosti. „Ale v očích Markse zkušenost ukazuje, že budoucnost lépe odhadne ten, kdo se dívá hlouběji do minulosti na jevy, na které už jsme mohli zapomenout,“ připomíná Ryska.

Marks se také s posluchači podělil o názor, jak investovat. Ten stojí na úvaze, že si nemáme myslet, že si správně tipneme budoucnost. Portfolia OakTree se sestavují tak, aby připouštěla všechny scénáře budoucnosti, a dokonce i takové scénáře, které si neumíme představit v konkrétních obrysech, ale které mohou nastat. Tím Howard Marks navázal na Taleba a jeho černé labutě, tedy něco, co jsme ještě nepoznali, ale může to přijít.

„Podle Markse je chyba upnout se k jednomu scénáři budoucnosti a sázet jen na něj. Dokonce uvedl, že se jeho fond nesnaží odhadovat vývoj makra nebo geopolitiky, protože dochází často k chybám odhadu, a tedy tyto veličiny nevstupují do investiční strategie,“ popisuje Pavel Ryska.


Přání by nemělo být otcem myšlenky

Tématu geopolitických rizik a jejich dopadu na byznys se věnoval sir Alex Younger, bývalý šéf („C“) britské rozvědky SIS, známé také jako MI6. V této funkci působil mezi lety 2014 až 2020, v roce 2019 se stal nejdéle sloužícím šéfem MI6 za posledních 50 let. Jako operativní důstojník sloužil na misích v Evropě, Afghánistánu a na Blízkém východě. I proto je v současnosti vyhledávaným řečníkem v otázkách geopolitiky.

Younger ve svém příspěvku upozornil na nebezpečí „wishful thinking“ v geopolitice, tedy toho, že přání je otcem myšlenky. Jeden takový příklad známe i z historie Československa. Při mnichovské dohodě si západní mocnosti zaměnily svět, jaký chtěly vidět, za svět, jaký opravdu byl. Přály si, aby mnichovská dohoda ukončila problém, a proto začaly věřit, že to tato dohoda opravdu dokáže. Nyní lze toto nebezpeční znovu sledovat během konfliktu Izraele a Hamásu. Těžko řešitelný problém zde existoval desítky let, a tak převážilo přání otcem myšlenky, že už riziko není tak vysoké, že de facto zmizelo. Se současnou eskalací proto prakticky nikdo nepočítal, a to včetně Izraele. „Překvapení je ale podle něj i na druhé straně. Hamás ani nepočítal s tím, že by útok byl ve výsledku tak rozsáhlý a že by vyvolal v Izraeli takový šok. Nyní sám Hamás neví, co se situací dělat, ale už je pozdě,“ tlumočí Youngerův pohled Pavel Ryska.

Západní státy ani Izrael nemají podle něj reagovat přehnaně, jakkoli je to obtížné. Teroristé totiž obvykle chtějí vyvolat přehnanou reakci států, na které útočí. Příkladem může být tragické 11. září 2001. Podle Youngera se na tuto návnadu nesmí skočit, reakce nemá být disproporční. Reagovat mají především útvary jako rozvědky, ale nemá se přehnaně narušit běžný chod společnosti.

Bývalý šéf rozvědky se zaměřil také na válku na Ukrajině. Podle Youngera je dobrou zprávou z konfliktu to, že Západ reagoval rychle a překvapil Rusko objemem pomoci Ukrajině, který dokázal útok zastavit. Špatnou zprávou naopak je, že tento objem vojenské pomoci stále nestačí na vítězství Ukrajiny a vede k patu. „Younger proto nevidí brzký konec války a Kyjev nemůže sám vývoj zvrátit, neboť jednoduše nemá dostatek zbraní k přetlačení Ruska. Rozhodne se proto ve Washingtonu, který může buď zvýšit pomoc a přitlačit na Rusko, nebo k nelibosti Ukrajiny omezit pomoc a vyzvat Rusko k jednání,“ dodává Ryska.

Velký prostor věnoval Alex Younger i Číně. Čínský prezident Si Ťin-pching podle něj správně pochopil, že Čína se otevírala již příliš na to, aby si komunistická strana do budoucna udržela moc. Proto začal „utahovat šrouby“ v ekonomice a společnosti, i když si je vědom hospodářských nákladů a zpomalení růstu, k němuž přispěl. Avšak „repolitizace“ ekonomiky a země, která jde proti dřívější liberalizaci, bude podle Youngera pokračovat.


Diskuse o dekarbonizaci postrádá racionální rámec

Z českých řečníků zaujalo vystoupení Daniela Křetínského, který se veřejných debat účastní jen výjimečně. Křetínský je majoritním akcionářem Energetického průmyslového holdingu, který zahrnuje přes sedmdesát společností provozujících energetická aktiva zejména v oblasti výroby elektrické energie, energetické infrastruktury a logistiky v devíti evropských státech. Zároveň se angažuje jako investor i v jiných odvětvích, a to prostřednictvím společností EP Equity Investment například v oblasti logistiky, retailu a médií, Czech Media Invest, EP Global Commerce (velkoobchod), EC Investments (e-commerce) nebo EP Industries (investice do průmyslových podniků v oblasti střední Evropy). 

Ve svém příspěvku se věnoval zejména přístupu Evropské unie k dekarbonizaci evropské energetiky a dopravy. Podle Křetínského se staly v evropské energetice tři zásadní chyby. Byly stanoveny velmi ambiciózního cíle na dekarbonizaci, ovšem bez znalosti postupu, jak k němu dospět. Vsadilo se na obnovitelné zdroje energie, do nichž se investovalo obrovského množství peněz, které ale nevedlo k dosažení cíle v energetice ani k ekonomickému prospěchu. A zároveň se zapomnělo na evropskou konkurenceschopnost, tj. pohlídání si nákladů na energie, aby tím ekonomika neutrpěla. Příkladem je cena zemního plynu, kde MWh v Evropě stojí 40–50 EUR, zatímco v USA 10–15 EUR. Vyrábět v EU je tedy pro průmysl čtyři- až pětkrát dražší než v USA.

Diskuse o problematice je podle něj jen hodnotová, bez racionálního rámce. „Každá snaha racionalizovat diskusi v Unii o dekarbonizaci je vnímána jako kriminální, jako výmluva,“ řekl. Jak Křetínský upozornil, převládají většinou hodnotové soudy jako „musíme se zbavit emisí do určitého roku“, ale nikdo už se nechce bavit o tom, jak toho dosáhnout za co nejnižších nákladů pro evropskou ekonomiku. Podle byznysmena se musí zejména zachránit evropský automobilový průmysl, který je nyní životně ohrožený kvůli nákladům.

Úspěšný byznysmen také prozradil, jak si vybírá firmy, do nichž investuje.  Ze sektorů volí jen ty, kterým dokáže osobně komplexně porozumět, zároveň preferuje firmy, které jsou geograficky blízko, aby u nich mohl být i osobně přítomen. Významné investice v USA proto neplánuje. Pokud firma splňuje oba tyto požadavky, vybírá si podle jejich cash flow a zadluženosti. Výjimkou byla pouze francouzská firma Casino, kde převážila jiná kritéria.

I nadále plánuje investovat ve Francii, kde sice cítí mnohem větší ambice státu, ale považuje je za srozumitelné, a také ve Velké Británii, na níž oceňuje hluboký respekt k pravidlům práva a byznysu. Za čtyři základní sektory pro svůj byznys pak považuje energetiku, logistiku, distribuci maloobchodního zboží a média. „Na dotaz, co bude příští investice, samozřejmě neodpověděl konkrétně, ale zdůraznil média jako perspektivní cíl další expanze,“ prozrazuje analytik Pavel Ryska.


Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.