Nenápadný fenomén stavebních pozemků

Čeští dolaroví milionáři nyní očekávají nejčastěji zhodnocení od stavebních pozemků. Mezi tři top investice z pohledu očekávaného výnosu je jmenovalo 49 % respondentů v ČR a 42 % v SR, což představuje meziroční nárůst o 8 procentních bodů a o 5 procentních bodů na Slovensku. Důvodů lze nalézt na současném trhu hned několik. Tím hlavním je, že stavební pozemek dokáže jako reálné aktivum odolávat inflačním tlakům. Důležitou roli hraje i stále vysoká poptávka po rezidenčních nemovitostech, což se projevuje v jejich rostoucí ceně. A právě stavební pozemek je prvním krokem ke stavbě rezidenční nemovitosti. V neposlední řadě se očekává, že se konečně rozjedou stavební projekty, které byly pozastaveny kvůli přerušení dodavatelských řetězců. Mimochodem stavební pozemky patří mezi aktiva, která si za posledních deset let udržela u dolarových milionářů očekávání jednoho z nejzajímavějších zhodnocení.

Po loňském poklesu se mezi top investice vrátily rezidenční nemovitosti, které za zajímavou příležitost označilo 31 % českých a 36 % slovenských dolarových milionářů. Zatímco v roce 2020 investory od nákupu odrazoval příliš prudký růst cen a riziko výpadku nájmů, které mohou snížit návratnost investice (objevily se v 25 % odpovědí), letos respondenti rezidenčním nemovitostem věří, a to i když jejich ceny meziročně ještě výrazněji stouply. Zdá se také, že se dolaroví milionáři v dohledné době neobávají splasknutí nemovitostní bubliny. Zájem o rezidenční nemovitosti je stále velký, neboť jak v Česku, tak na Slovensku se kvůli složité stavební legislativě stále málo staví. Podpořil ho také lockdown, kdy výrazně vzrostla poptávka po rekreačních objektech.

„Osobně si myslím, že jako konzervativní dlouhodobá investice jsou rezidenční nemovitosti nadále důležitým prvkem portfolia, a to nejen pro možné osobní využití v budoucnu, ale i kvůli dalšímu růstu ceny v horizontu deseti let a více. Ještě stále jsou v Praze tyto nemovitosti o něco levnější než v západní Evropě, a tak očekávám další přibližování těchto cenových rozdílů do budoucna, a to vzhledem k pravděpodobné adopci eura Českou republikou v tomto horizontu. Kromě Prahy bych se zaměřil i na Karlovy Vary či Mariánské Lázně, kde by mohl být v nejbližším období přetlak nabídky, a tak by se daly využít příznivější ceny ke koupi zajímavé rezidenční nemovitosti,“ komentuje výsledky Michal Semotan, portfolio manažer J&T Investiční společnosti.

Zemědělské půdě pak již několik let fandí přibližně pětina českých a slovenských bohatých. Přitom ještě v roce 2016 byla zemědělská půda mezi českými milionáři jasná investiční jednička. Více než dvě pětiny respondentů si od ní slibovaly největší návratnost. Nešlo ani tolik o příjmy z pachtovného, tedy pronájmu pozemku zemědělcům. Spíše se všeobecně očekávalo, že ceny porostou.

Návrat důvěry ve startupy

Po loňském roce jsme zaznamenali i návrat důvěry ve startupy. Potenciál v nich vidí více než třetina (34 %) českých dolarových milionářů, zatímco o rok dříve to bylo „jen“ 28 %. Na Slovensku jsou k nim respondenti trochu zdrženlivější, potenciál v nich spatřuje 19 % z nich. Tento pohled je několik let stabilní. Právě pohled na investice do startupů je jedním z největších rozdílů mezi názory českých a slovenských dolarových milionářů.

V uplynulých letech startupy ukázaly, že jsou životaschopné, navíc loňský rok přinesl řadu projektů, které jsou pro investory srozumitelné, neboť poskytují nové technologie pro e-health, e-commerce či firemní systémy. Investice do začínajících firem může být také zdrojem inovací a technologických novinek ve vlastní firmě, protože investor získá někoho s nápady, kdo je schopný rozšířit jeho byznys.

Zatímco dříve existovala jen možnost přímé investice do vybraného startupu, dnes fungují různé venture kapitálové fondy a platformy, přes něž lze nejenom investovat, ale také se přímo potkávat se začínajícími podnikateli. Tyto novinky rovněž přispěly ke zvýšenému zájmu o startupy.

„Poslední dekádu objem investic do technologických firem opravdu kontinuálně roste, a to především prostřednictvím Venture Capital fondů, syndikátů Business Angels či investic do mladých firem napřímo. Za poslední roky řada investorů zjistila, že investovat přímo do jednotlivých firem je daleko složitější jak z pohledu diverzifikace rizika, tak především z pohledu větší časové náročnosti. Nejen identifikace příležitosti, vyhodnocení jednotlivých projektů, ale i následné aktivity spojené s řízením zaberou dost času. Řadě investorů toto nevyhovuje, chtějí reálně přispět k budování hodnoty firmy, a nikoliv řešit právně administrativní úkony. Řešení nalezli často právě již ve zmiňovaných Venture Capital fondech, kde je možnost větší diverzifikace v rámci většího počtu portfolio firem a odlišných sektorů a fond má také přístup k většímu deal flow,“ popisuje své zkušenosti Martin Kešner, Investment Director fondu J&T Ventures.

Investice do startupů přitom často podléhají emocím individuálního investora (Business Angel). Volbu ovlivňuje zejména osoba zakladatele či tým zakladatelů, neboť je přirozené, že si vybíráte osoby, se kterými si více rozumíte i po lidské stránce. Druhým důležitým aspektem je pak zaměření dané firmy. „Individuální investoři většinou vkládají prostředky do firem a sektorů, kterým rozumí, kde mají zkušenosti či kontakty. V oblasti zdraví existují i investoři, kteří jsou motivováni více řešením své aktuální potřeby či potřebami svých blízkých než pouze orientací na budoucí výnos,“ dodává Martin Kešner.

Sběratelství láká

Zajímavý paradox ukazují sběratelská aktiva, kam řadíme obrazy, umělecké předměty, šperky, veterány, mince, poštovní známky, hodinky aj. Zatímco v Česku se drží v očekávání výnosu stabilně u pětiny bohatých, na Slovensku došlo k meziročnímu propadu z 22 % na 15 %. Důvodem můžou být aktuálně vysoké ceny, omezení či zrušení aukcí z důvodu pandemie a příklon slovenských investorů ke klasickým finančním trhům a akciím.

Pouze 5 % bohatých však zároveň přiznalo, že tato část portfolia přispěla v uplynulých 12 měsících ke zhodnocení jejich majetku. Důvodem může být, že na umělecké a sběratelské předměty nahlížejí investoři i emočně a nákupy dalších položek do sbírky si chtějí nějak racionálně zdůvodnit. V budoucnu lze predikovat příliv nových investorů zejména mladšího věku, kteří projeví zájem o alternativní investice, zejména umění.

Podle Anny Pulkertové, art specialistky J&T Banky, lze ve sběratelství a investicích do umění vysledovat v posledních letech několik zajímavých trendů. Tím prvním je, že na celosvětový trh s uměním se dostává stále větší množství tzv. millennials a postupně tím zmenšují procento boomers jako tradičních účastníků trhu. Předloni se tato generace sběratelů zaměřovala zejména na collectibles, letos k tomu přibyl i zájem o nezastupitelné tokeny neboli NFT v rámci umění.

„Zároveň lze pozorovat stále zvyšující se pozornost věnovanou mladým umělcům. Sotheby’s pro tuto kategorii nejmladších autorů dokonce vytvořila novou prodejní platformu The Now. A také na poptávku po NFT zareagovala tato aukční síň, stejně jako Christie’s, která stála dokonce u zrodu březnové obrovské vlny zájmu o nifties, velmi rychle a vytvořila platformu Sotheby’s Metaverse,“ popisuje Pulkertová. Mimochodem loni měla tato aukční síň nejúspěšnější rok v historii, což se připisuje právě i těmto novým formátům. Ty přilákaly nové zákazníky, a tak za loňský tok tento tradiční účastník trhu s uměním reportoval signifikantních 44 % nových dražitelů.

Podle Art & Finance reportu společností Deloitte a ArtTactic 92 % dotazovaných mladých sběratelů věří, že technologie, jako jsou rozšířená či virtuální realita, významně ovlivní celé fungování trhu s uměním. Starší generace sběratelů je podle průzkumu Art & Finance v tomto skeptičtější a podobný názor zastává jen 38 % z nich. Z pohledu investic pak kromě mladších autorů a nifties stoupá rovněž zájem o sociálně zodpovědné investiční produkty z oblasti kultury. V tomto případě rovněž mluvíme o poptávce zejména ze strany mladší generace investorů/sběratelů.

„Obecně se také zvyšuje zájem o dříve marginalizované segmenty trhu, jako je umění vytvořené umělci černé pleti, což souvisí s fenoménem Black Lives Matter, či latinskoamerické a asijské umění. Zprávy z trhu rovněž reportují zvyšující poptávku po frakčním vlastnictví uměleckých děl, fondech investujících do umění či po kolaterálních půjčkách zastavujících umělecké sbírky. Podle Art & Finance reportu pak jedním z aktuálních a zásadních trendů mezi sběrateli umění je i to, že jejich umělecké sbírky pro ně už nejsou jen emocionální investicí, ale plnohodnotnou součástí diverzifikovaného investičního portfolia,“ prozrazuje další zajímavosti z trhu s uměním Anna Pulkerová.

Zlato propadákem roku, nahradily ho kryptoměny

Za propadák roku v očekávání nejzajímavějšího zhodnocení bychom mohli vyhlásit zlato. Zatímco v roce 2020 mu věřila přibližně pětina dolarových milionářů (20 % v ČR, 23 % v SR), letos už to bylo v obou zemích shodně jen 8 %. „Důvodem je klesající cena tohoto drahého kovu, která jen letos zaznamenala 8% meziroční propad, a ztráta puncu zlata jako uchovatele hodnoty v prostředí zvýšené inflace. Investice do zlata letos nejen nepokryla inflaci, ale přinesla i nominální ztrátu,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Jeho pozici převzaly v průzkumu kryptoměny a bitcoin, které se z loňských 6 % vyšvihly na letošních 16 %, a také klasičtější investice do akcií a private equity.

Kryptoměny letos zažily rok pohádkového růstu ale v minulosti i období dramatického pádu, pro investory mají stále jistou přitažlivost. Investice do nich mohou být silně adrenalinové. Kdo chytne tu správnou vlnu, značně vydělá. Navíc bitcoin vzal opět na milost nejen Eleon Musk, ale i významné finanční instituce. Pro mnohé paradoxně pionýry v této inovaci je Latinská Amerika. V září Salvador uznal bitcoin jako oficiální platidlo a v říjnu Venezuela kromě standardní národní měny bolívar zavedla i svůj digitální bolívar. Zároveň ale kryptoměny stále budí mezi investory respekt. Výnos se může podobat výhře v ruletě – buď padne černá, nebo červená.

Pokud bychom se na výsledky průzkumu podívali podle věku respondentů, preferovali by zlato a drahé kovy nepřekvapivě zejména zástupci starší generace. Ta mladší naopak tíhne více ke kryptoměnám. Zatímco ve skupině do 49 let se o svět kryptoměn zajímá 38 % dolarových milionářů, v nejstarší kohortě už je to jenom 11 %. Starší respondenti kryptoměnám nerozumí, považují je za technologickou raritu nebo se obávají splasknutí nafouklé bubliny. I v nejmladší skupině do 49 let 67 % respondentů deklaruje, že o kryptoměnách mají své pochyby, a navíc jim vadí i jejich negativní ekologický dopad. Stále zde ale existuje užší skupina mladších milionářů, která kryptoměnám věří a zabývají se jimi. Vývoj ceny bitcoinu jim dává za pravdu. Zbytek milionářů je spíše skeptický.

Reálně má do kryptoměn zainvestováno přibližně 15 % českých i slovenských dolarových milionářů, ovšem jen zanedbatelnou část svého portfolia. Často je považují za jakési alternativní zlato, novodobý bezpečný přístav, který ochrání jejich peníze před znehodnocením měny „tiskařskými stroji“ centrálních bank.

Akcie pro výnos i jako koníček

Právě akcie přispěly mnohem větší měrou než dříve k tomu, že jmění českých a slovenských dolarových milionářů za uplynulých 12 měsíců rostlo. Těžiště růstu jejich jmění se tak výrazně přesunulo z podnikání a nemovitostí právě do akciových investic. Akciové investice podle průzkumu tvoří okolo 20 % investičního portfolia jak českých, tak slovenských dolarových milionářů, přičemž expozice vůči akciím má až 80 % českých, a dokonce až 85 % slovenských dolarových milionářů. 

Vedle investičních platforem pro jednoduchý nákup může za tímto trendem stát i celkový vývoj akciových titulů. Šokový propad z jara 2020 rychle vystřídal opětovný růst. Však také 80 % dolarových milionářů souhlasí s tím, že vývoj za poslední rok a půl ukazuje, že na akciích se dá vydělat, a dokonce přes 90 % jich souhlasí, že vývoj za poslední dvě dekády dokazuje, že na akciích se dá vydělat. „Schopnost akcií opakovaně a rychle se vzpamatovat z ekonomických šoků dokazuje, že z dlouhodobého hlediska se jedná o smysluplnou investici,“ shodují se respondenti.

Podle zkušeností Michala Semotana se výraznému zájmu těšily technologické akcie, když si například Alphabet za rok 2021 připsal skoro 70 %. Bodovaly ale i jiné sektory. V Evropě se dařilo bankovním titulům, francouzská Société Générale si za loňský rok připsala zisk 75 %. Méně známým odvětvím mezi investory jsou těžaři a producenti uranu. „I zde byla loňská jízda ukázková, například Energy Fuels rostl vloni o 90 %, známější Cameco pak o 65 %,“ zmiňuje další zajímavé tituly Semotan.

Řada dolarových milionářů se začala o akcie více zajímat až v poslední době, když hledala příležitost, jak ochránit bohatství před inflací. Pro přibližně polovinu movitých (47 % v ČR, 59 % v SR) zejména mladšího věku se dokonce investice do akcií stala koníčkem. I proto u nich mohou mít větší odezvu investice do konkrétních akciových titulů spíše než do ETF. Na trhu si „vyzobávají“ jednotlivé tituly, do výběru tak mohou promítnout své osobní zkušenosti, odhady či znalosti apod.

Investici do konkrétních titulů zmínila přibližně polovina respondentů (54 % v ČR, 47 % v SR). Dalších 38 % českých a 44 % slovenských bohatých investuje prostřednictvím akciových investičních fondů, které jim zajistí větší rozložení rizika a úsporu času při sledování vývoje kurzů jednotlivých titulů. Tuto variantu preferují zejména starší investoři. Přes ETF a akciové indexy pak do akcií vstupuje 14 % českých a 30 % slovenských movitých.

Na Slovenskou jsou zahraniční akcie top

Průzkum také ukázal, že slovenští dolaroví milionáři mají dlouhodobě s investicemi do akcií větší zkušenosti a kvůli užší nabídce domácích investic se rozhlížejí více do světa. Zároveň více věří jejich potenciálu. Mezi slovenskými movitými zaujímají v žebříčku potenciálu zhodnocení první místo, když je preferovalo 46 % z nich (v roce 2020 to bylo 38 %), zatímco čeští dolaroví milionáři je zařadili až na čtvrté místo v žebříčku potenciálu (věří jim 26 %, což představuje meziroční pokles o 6 procentních bodů).

Schopnost rychlého oklepání se z koronašoku a pokračování robustní rallye se sériovým přepisováním historických maxim zejména na Wall Street letos zvyšuje přesvědčení slovenských dolarových milionářů, že akciové trhy dokážou navzdory různým turbulencím doručit z dlouhodobého hlediska nejlepší zhodnocení z hlavních tříd aktiv. Podle nich růst firem po uvolnění opatření a vysoké spotřebitelské poptávce bude přinášet další firemní zisky, zatímco delta varianty koronaviru, narušení dodavatelských řetězců a vysoké ceny energií považují za dočasné faktory, které by měly postupně odeznívat. Slovenští dolaroví milionáři rovněž vnímají bezprecedentní měnovou a fiskální podporu, speciálně ve Spojených státech, která by měla znamenat pokračování rallye.

Opomíjená pražská burza

Průzkum také ukázal, že domácím akciím Češi příliš nevěří. Potenciál v nich vidí jen 8 % z nich (v roce 2020 to bylo 10 %). Přitom zrovna za rok 2021 mohou být investoři s výkonností pražské burzy maximálně spokojeni. „ČEZ konečně odvedl své a kvůli růstu cen kontraktů na elektřinu pro 2022 i 2023 výrazně překonal očekávání, která jsme měli na začátku roku. Také bankovní tituly předvedly solidní jízdu, když Komerční banka narostla o 40 %, a Erste Bank dokonce o 60 %. Jen je škoda, že nám z trhu odcházejí velké emise jako O2 CR či Avast, které, myslím, nedokážeme nahradit,“ hodnotí dění na burze Michal Semotan. Ten pro rok 2022 vidí jako potenciálně růstové akcie České zbrojovky, ČEZu, Pilulky a VIGu.

Sám, nebo raději s bankéřem?

Průzkum se rovněž zaměřil na to, jak si investoři akcie vybírají. Výsledky ukázaly, že spoléhají hlavně na své vlastní znalosti a instinkty. Téměř tři čtvrtiny (69 %) českých respondentů uvedlo, že tyto konkrétní cenné papíry vybírají i nakupují sami, alespoň část akcií kupuje individuálně, avšak na doporučení odborníků 43 % investorů. Pouze 13 % respondentů nechává výběr i nákup akcií zcela na odbornících.

Oproti tomu slovenští movití více spoléhají na doporučení odborníků. Konkrétní cenné papíry vybírá a nakupuje zcela samostatně polovina (51 %) dotazovaných, kompromis v podobě doporučení odborníků a vlastního nákupu volí 41 % slovenských investorů, zatímco více než třetina (37 %) nechává výběr i nákup na odborníkovi. V obou zemích shodně pak individuální výběr a nákup volí zástupci mladší generace.

Pokud však dolaroví milionáři nechtějí investovat do konkrétních titulů a svěří své finance některému investičnímu fondu, pak jeho volbu 55 % českých, a dokonce 70 % slovenských dolarových milionářů nechá na odborníkovi.

S nástupem digitalizace pak stále častěji vyvstává otázka, jakou roli budou banky a finanční instituce hrát v investicích klientů. Chování milionářů naznačuje možný trend. Bankéři by podle nich měli zajišťovat klíčovou část investičního jmění, odborníka je vhodné dle jejich názoru vyhledat, pokud investiční majetek dosáhne 11 milionů korun v Česku či 160 tisíc eur na Slovensku. „O peníze se staráte sám, když jich tolik nemáte. Já se naposledy sám staral, když jsem byl ještě zaměstnaný, tedy než jsem se postavil na vlastní nohy a vybudoval první firmu,“ zaznělo v průzkumu.

Bankéř však není jedinou autoritou, se kterou se movití o svých investicích radí. O aktuálních trendech diskutují také s pracovními kontakty či obchodními partnery (31 % v ČR, 19 % v SR), a přáteli nebo členy rodiny (29 % v ČR, 18 % v SR). Zajímavým zjištěním je, že Češi jsou otevřenější v diskusích o financích oproti Slovákům, u kterých více než pětina deklaruje, že si vystačí sami.

Zájem o podílové fondy roste

Mezi českými i slovenskými dolarovými milionáři vzrostla důvěra v podílové fondy. V České republice je za zajímavé zhodnocení investic označilo 7 % oslovených (v roce 2020 pouze 3 %), na Slovensku to bylo dokonce 14 % respondentů (o rok dříve 8 %).

Zatímco v Česku lze chápat nárůst jako projev větší otevřenosti diverzifikovat své portfolio a investice například prostřednictvím fondů kvalifikovaných investorů, které nabízejí možnost investovat do trendových oblastí jako venture kapitál nebo blockchain, na Slovensku patří podílové fondy k prioritním volbám, jak porazit i přes jistou míru rizika inflaci.