Zhruba od listopadu se pravidelně vztekám u čtení senzačních novinových titulků, o kolik nám ty ceny nemovitostí klesají. Tu jde o pokles 12 %, jinde se kumulativně dostaneme i na 30 %. A to už je pěkné číslo! Dost vysoké na to, aby v titulku zaujalo, klikalo se, rostla čtenost i objem inzerce.
Pokud tedy zrovna nehledáte byt v 50 let starém nezatepleném panelovém domě na okraji města, tak vás s těmi 30 % zklamu. Ale do titulků je to fajn a rázem z toho máme trend „Ceny nemovitostí klesají“. Na velkém zpravodajském serveru vás navíc přesvědčí, že situace je podobná realitní krizi z roku 2009, a přidají, že pro developery je neudržitelné, pokud nové byty nezlevní. Když mediální potenciál po pár dnech vyprchá, jiný velký zpravodajský server nabídne neméně atraktivní téma „Z nájemníků se stává lovná zvěř, ceny nájmů závratně rostou!“. A tomu už říkám slušný mix.
Nerozumím novinářské logice, z čeho bychom měli jako developeři ty slevy dávat. Do úvahy je nutné vzít, že za poslední tři roky vzrostly ceny stavebních prací o 35 % (a to už počítám s relativním uklidněním skokového nárůstu cen v souvislosti s válkou na Ukrajině) a normy na výstavbu bytů se neustále zpřísňují, rovná se prodražují. Ceny financování také vyletěly vzhůru, a připočteme-li k tomu neadekvátně dlouhý povolovací proces a s tím související náklady, pak žádný prostor ke snižování cen nových rezidenčních projektů opravdu nevidím.
Realita prodejů je ovšem taková, že kvůli vysokým hypotečním sazbám je nyní zájem klientů o koupi bytu nízký. Potřeba bydlet ale nezmizí. Jen podle Institutu plánování a rozvoje totiž v Praze chybí ročně až 10 000 nových bytů.
Když potřebuje člověk bydlet, ale nemá na koupi, je pro něj řešením nájem. Když developer nemá klienty, kteří by od něj koupili byty za požadovanou cenu, tak pro něj může být řešení hotové byty dočasně nabídnout k pronájmu. Jsou s tím spojeny komplikace jiného daňového režimu, ale i další náklady na vybavení jednotek.
My o takové úpravě obchodního modelu přesto uvažujeme u projektu Dům Comenius na pražských Petřinách. Zda se bude z pohledu kupujících jednat o odloženou poptávku do doby, než klesnou hypoteční sazby, anebo se nájemní bydlení skutečně rozvine jako přirozený trend bydlení, ukáže až čas.
Nemyslím si ale, že bychom se za pár let dostali v Praze na 50% podíl nájemního bydlení jako v Berlíně, kde mi ostatně lidé jako štvaná zvěř nepřipadají. Naštěstí si díky našemu zázemí můžeme dovolit v těchto prodejně-nájemních vodách manévrovat a rozhodovat se s ohledem na maximalizaci zisku v čase.
