ČNB rozhoduje o sazbách. Tentokrát mírně naslepo

4-minutové čtení
J&T specialista
sdílení
J&T Redakce



ČNB rozhoduje o sazbách. Tentokrát mírně naslepo
#Cíle#Ekonomika

Česká národní banka již ve čtvrtek odpoledne rozhodne o novém nastavení úrokových sazeb. Momentální hodnota dvoutýdenní reposazby činí 6,75 procenta, tedy o 25 bodů pod maximem z posledních let. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová několikrát uvedla, že by ráda, kdyby banka sazby snižovala na každém zasedání. Problém však je, že data o lednové inflaci bankéři při svém rozhodování zatím nebudou mít. Jak to tedy dopadne?



Snížit, či ponechat? To je, oč momentálně běží v myslích členů rady České národní banky. Sedm erudovaných ekonomů bude již tento čtvrtek rozhodovat o nastavení úrokových sazeb. Nicméně erudice nyní nemusí hrát až takovou roli. Důvod? Hlavní ukazatel, podle něhož by bankéři chtěli rozhodovat, prostě není znám. Český statistický úřad totiž údaje o inflaci za leden 2024 zveřejní až týden po zasedání ČNB.

„Věřím, že letošní lednová inflace bude začínat trojkou,“ uvedla na jedné konferenci viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Pak by se mohla naplnit její očekávání, že by centrální banka postupně snižovala sazby na každém zasedání (zdroj: newstream.cz).

„Doufáme, že pokles sazeb, který jsme zahájili 21. prosince 2023, bude moci dále pokračovat. V ideálním případě na každém zasedání měnovou politiku uvolníme s tím, jak budou odeznívat rizika návratu k inflačnímu cíli. Rychlost a intenzita bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet inflace. První znamení dodá lednová inflace, která do značné míry předznamená míru meziroční inflace i pro celý rok. Pokud by inflace překvapila příliš vysokým číslem směrem nahoru, můžeme proces snižování sazeb kdykoliv zastavit. Pokud budou čísla lepší, může přijít na řadu i padesát bazických bodů. Očekávám ale, že naše měnová politika bude i nadále restriktivní,“ uvedla Zamrazilová.


Inflace se krotí

Problém však je právě v nesouladu mezi termíny zasedání rady ČNB a zveřejnění dat o inflaci. O něm však bankéři samozřejmě věděli dopředu. I proto se budou muset spolehnout na dílčí data. Důležitou roli tak měly sehrát zejména nárůsty cen energií spojené s růstem regulované složky. Pokud by došlo k výraznému navýšení koncových cen zejména pro podnikatele, mohlo by se to promítnout do koncových cen zboží a služeb a ve spojení s tradičním lednovým přeceněním přinést poslední vlnu takzvané „greedflation“, tedy dalšího, spíše již umělého navýšení cen pro zákazníky.

Druhým zásadním faktorem mělo být navýšení mezd. Hrozba mzdově-inflační spirály byla zvláště nebezpečná loni v touto dobou, letos podle odborníků nehrozí a firmy chystají navýšení mezd jen v řádu jednotek procent.

Oba faktory tak nahrávají tomu, že lednová inflace skutečně nebyla nijak razantní a ČNB bude moci sazby snížit, ačkoli se nejspíš bude jednat o snížení spíše kosmetické, tedy o 25 bodů.


ECB i Fed vyčkávají

Menší vliv na rozhodování bankéřů pak mají další centrální banky, zejména Evropská centrální banka. Právě ta zatím drží své sazby na maximech aktuálního cyklu a po posledním zasedání opět řada členů ECB vysvětlovala, že očekávat nějaké dramatické snižování je mylné.

ECB se však skutečně dostává do situace, kdy snížení bude nevyhnutelné. Inflace eurozóny stále klesá, aktuálně je na úrovni 2,8 procenta, což je v tolerančním pásmu banky. A vysoké sazby tak již dostatečně utlumily proinflační tlaky a hrozí, že začnou příliš tlumit ekonomiku.

ECB však zároveň nepřímo soutěží s Fedem o to, která z těchto dvou klíčových bank sníží sazby jako první. A představitelé Fedu, podobně jako ECB, tato očekávání rétoricky zmírňují. Aktuálně Fed ponechal sazby na stejné výši i kvůli tomu, že se obává nárůstu spotřeby, což by mohlo vést k opětovnému růstu inflace. Snahou velkých centrálních bank tak zjevně je předcházet případné další inflační vlně, a to i za cenu výraznějšího utlumení ekonomik.


Doplnění o aktuální informace po zasedání bankovní rady ČNB 8. 2. 2024 (autor Petr Sklenář)

ČNB snížila úrokové sazby o 50 bodů na 6,25 %

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes mírně překvapila a snížila úrokové sazby o 50 bazických bodů na 6,25 % (2T repo). Trh podle agentury Bloomberg očekával snížení jen o 25 bazických bodů. Ze strany ČNB jde o druhé snížení sazeb v řadě, když v prosinci snížila sazby ze 7,00 % na 6,75 %. Rozhodnutí okomentoval na tiskové konferenci guvernér ČNB Aleš Michl.

Koruna k euru v reakci na rozhodnutí oslabila o 15 haléřů na 2leté minimum 25,10 CZK/EUR.


Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.