Již třináctým rokem v řadě jsou centrální banky ve světě tzv. čistým kupcem zlata. To znamená, že v součtu nakoupí více zlata, než prodají. Loňský rok však zcela vyčníval. Celkové nákupy 1136 tun vzácného kovu byly suverénně nejvyšší v historii časové řady od začátku padesátých let. Pro srovnání, o rok dříve nakoupily centrální banky 450 tun.
Pozoruhodný nebyl jen objem, ale i konkrétní kupci. Už během podzimu totiž statistiky odhadovaly prudký nárůst nákupů ze strany centrálních bank, akorát že se k několika stovkám tun zlata žádná nehlásila. Nejčastější interpretace zněla: zlato nakoupily centrální banky rozvíjejících se ekonomik, mimo jiné Číny nebo Ruska. Ty totiž již v minulosti zlato ve velkém kupovaly, ale někdy přestaly nákupy vykazovat a jindy se k nim zase přihlásily až s velkým zpožděním.
Poptávka od centrálních bank rozvíjejících se ekonomik má navíc hlubokou logiku. Nejhorší konflikt v Evropě od druhé světové války totiž výrazně změnil i trh se zlatem. Po invazi na Ukrajinu západní státy zmrazily Rusku jeho devizové rezervy v dolarech a eurech, což byl do té doby v podobném měřítku bezprecedentní krok. Poptávka po zlatě ve všech ekonomikách mimo Západ tímto okamžikem dostala úplně novou dynamiku, neboť pouze zlatu nic podobného nehrozí. Jako aktivum v devizových rezervách dané země je zcela neutrální. Není na něj potřeba účet vedený v jiné zemi, protože nemá žádného emitenta. A pokud je uloženo na domácí půdě, nelze jej ani zabavit. Čím větší je riziko geopolitických rozepří, tím větší smysl dává v majetku centrální banky nepolitické zlato. A geopolitické napětí je v Evropě i v západním Pacifiku největší za desítky let.
Devadesátá léta byla pro nákupy zlata a jeho cenu špatná, protože přinesla pocit uvolnění napětí ve světě a nízkou inflaci. V takovém prostředí držba vzácného kovu nedávala velký smysl. Současné období jako by neslo opačné znaky. Víra v nízkou inflaci byla otřesena a geopolitické napětí je zpátky. V takovém prostředí bude zájem o zlato ze strany centrálních bank velké části světa pokračovat.