Velká část světa včetně české ekonomiky si prošla největší inflační vlnou za několik dekád, v sousedním Německu dokonce u inflace padly 70leté rekordy. Přitom ve Švýcarsku míra inflace vloni krátce vyskočila na 3,5 % a letos zpomalila na 1,6 %. Podobný vývoj inflace jako Švýcarsko měly dolarizované ekonomiky Latinské Ameriky.
I přes tuto zkušenost panuje velká nejednota, co vlastně inflace je. Laická veřejnost, ale i část centrálních bankéřů ztotožňují inflaci s pouhým zdražováním. Zjednodušeně je to pohled keynesiánské ekonomie, která vidí příčinu inflace hlavně na straně nákladů u nabídky. Následně se velká pozornost věnuje cenovým šokům u komodit, ziskovým maržím firem a síle odborů. Tento přístup těžko vysvětluje, proč je někde inflace velmi vysoká, zatímco jinde mírná a brzy odezní, nebo proč kvůli nedostatku čipů do aut zdražuje holič na druhém konci světa. Druhý pohled ovlivněný monetarismem považuje inflaci za hlubokou makroekonomickou poruchu, která má příčiny spíše na straně poptávky, a jen se projevuje zvýšeným růstem cen. Tedy zdražování není inflace, ale naopak inflace je zdražování.
Rozdílnou optiku pak lze najít i u centrálních bank v boji s inflací. Jerome Powell, šéf americké centrální banky Fed, varuje, že boj s inflací neskončí, když míra inflace jen klesne na požadovanou hodnotu. Boj centrální banky ustane, až se podaří zajistit, že míra inflace může být udržitelně nízká dlouhodobě, což vyžaduje stabilizaci ekonomiky a zpomalení růstu mezd. Proto Powell mluví o hrozbě dalšího zvyšování sazeb i přes pokles míry inflace, protože nejde jen o hodnotu inflace jako takovou, ale o stav ekonomiky, který k míře inflace vede.
V Evropě řada centrálních bankéřů předpokládá, že když odezní nákladové šoky jako cena energií a potravin, tak se inflace vrátí na nízké hodnoty. V inflaci vidí jen nákladovou položku.
Odpověď na otázku, jaký je zdroj inflace, je klíčová pro vývoj úrokových sazeb v příštím roce. Pokud jsou zdrojem jen náklady, tak úrokové sazby můžou jít rychle dolů. Pokud je jím makroekonomická nerovnováha, tak vzhledem k mnoha faktorům včetně trhu práce zůstanou sazby zvýšené podstatně déle, než jak naznačuje aktuální vývoj nákladů.