To, čeho jsme byli v roce 2022 svědky, ať již v reálném životě, či na finančních trzích, by asi většinu z nás – nebo alespoň mě – ještě na začátku roku ani nenapadlo. Pokles akcií jsme očekávali, takto velký už méně. Vždyť dříve všemi vzývaný Nasdaq (technologické akcie) ztrácí letos přes 33 %!
Pamatuji se, jak jsem psal ještě v lednu, že invaze Ruska na Ukrajinu není pravděpodobná… Uf, to jsem se škaredě zmýlil. Inflace – částečně i kvůli válce – pádila letos tempem nebývalým, možná si ji pamatujeme ještě ze začátku 90. let při přechodu na tržní volné ceny, a tak musely centrální banky reagovat a přistřihnout měnové nabídce křídla.
U 7% sazeb v Česku bych si před dvěma lety klepal na čelo, nyní je to realita, kterou člověk musí akceptovat. K tomu pozitivní vidina toho, že v České republice budeme mít konečně pravicovou vládu – a bum ho – widfall tax nastavena tak, že řeže vysloveně jedno dvě odvětví a k tomu primárně jednu firmu. Do teď se to snažím pochopit, kam to ta vláda nasměrovala. Takže rok 2022 za námi, investičně pro mě nejtěžší a nejméně úspěšný… Pojďme si to trochu rozebrat a říci si, co dál.
Divoký vývoj na akciových trzích
Vývoj na akciových trzích byl hodně divoký, špatné měsíce střídaly naopak solidní jízdy nahoru, dalo by se říci, že to byla ideální doba pro „trejding“, ale ono to není tak jednoduché, jak to vypadá. Překvapivě „dobře“ nakonec dopadly evropské akcie, po válce na Ukrajině úplně zatracované, ale díky výkonu od října je něco přes −10 % dolů vlastně dobrý výsledek. Průmyslové firmy se oklepaly po šoku na Ukrajině, finanční sektor dostal trochu impulz od ECB, která se nakonec také dokázala odvázat a začala – i když pomalu – zvedat úrokové sazby. Asi evropským indexům pomohlo i menší zastoupení technologických titulů, které právě v USA byly tou složkou akciových trhů, která trpěla nejvíce.
Z našeho pohledu má nadále smysl některé evropské akcie mít, selektivní výběr je v dnešní době důležitý, finanční sektor máme zastoupený Société Générale a Allianz jako nejkvalitnější pojišťovnou na evropském trhu. Průmyslová výroba to má díky rostoucím nákladům na energie velmi těžké, konkurenceschopné vydrží pouze firmy, které jsou schopny do ceny svých produktů promítnout vyšší marže, a jde tak o produkty prémiové – nadále si myslím, že to jsou německé automobilky, případně výrobce letadel Airbus. Máme velkou pozici ve Volkswagenu, kde jsem po pravdě věřil v lepší výkonnost po úspěšném prodeji 25 % akcií Porsche – ale zřejmě mají investoři jiný názor než já a VW i přes úspěšný úpis akcií Porsche a vyplacení mimořádné dividendy 19 EUR na akcii (vše dle očekávání) letos klesá o cca −25 %.
Na relativních ukazatelích EV/Ebitda, P/E se VW obchoduje opravdu velmi levně, i v rámci časového srovnání třeba 10 let zpět nemá žádné zadlužení, nicméně řada investorů nevěří pokračování situace, kdy po covidu jedou automobilky na daleko vyšších maržích. Obávají se nástupu recese a prudké konkurence v sektoru elektromobility v Číně. Já si naopak stále myslím, že order-booky jsou nadále dost plné i na rok 2023, žádné velké slevy se očekávat nedají, jediný problém opravdu vnímám na trhu v Číně, kde se výhoda evropských značek ve formě efektivního spalovacího motoru vytrácí. EV domácí automobilky se dokážou na domácím trhu poměrně výrazně prosazovat. Jejich dovoz do Evropy však zatím spočívá v produktech vyšší cenové hladiny, řekněme od 50 tisíc eur nahoru, a to není zásadní konkurencí pro domácí evropské značky, aby se výrazněji prosadily v Evropě. I takové produkty, jako jsou např. elektromobility značky Nio, nejsou, co se týká jízdních vlastností (především řízení) a některých detailů zpracování, na úrovni toho, aby ve velkém evropské zavedené značky válcovaly. Naopak co se týká baterií a softwarového vybavení, tam jsou na tom produkty Nio velmi dobře.
Z titulů, na které jsme sázeli v Evropě, co se týká produkce elektřiny (E.ON, Verbund), jsem postupně vystoupil, když ve většině států dochází k regulaci cen či mimořádného zdanění. Zůstáváme long pouze v severském Fortumu a domácím ČEZu.
Letos lze očekávat rozdělení ČEZu
Když jsme ČEZ nakousli, pojďme na něj. Dlouho jsme věřili, že domácí pravicová vláda půjde cestou konkrétní pomoci potřebným, zavede v souladu s evropskou dohodou stropy na ceny produkce elektrické energie i dle zdrojů výroby. Ale nečekali jsme zbytečné plýtvání penězi ve formě podpory všem a k tomu prasárnu od ministerstva financí, když válečnou či windfall tax zavede na úrovni 60 % ze zisku k současné daňové sazbě (19 %), jako základ porovnání vezme roky 2018–2021, kdy jsou ceny elektřiny velmi nízké, a navíc toto období nebude průběžně posouvat. Tím ČEZ oholili brutálně o zisky a na vývoji ceny akcie to od června bylo zásadně vidět.
My jsme sice postupně uprodávali v prvním půlroce část pozice, přesto jsme si nechali nadále její výraznou část, když jsme věřili v evropské řešení. Holt chyba, česká vláda není pravicová, jen jede na populistické vlně – peníze na podporu nasypat zbytečně všem a pak někde honit výpady brutálního schodku státního rozpočtu. Je smutné, jak moc jsem se ve svém odhadu mýlil.
Pod 800 korun se mi zdá většina negativních zpráv zaceněna, dokupujeme akcie ČEZu do plna v zásadě, v 2023 lze očekávat krok směrem k rozdělení ČEZu a zřejmě k vykoupení hlavních zdrojů výroby tak, aby byly primárně ve státních rukou. Pokud by i toto bylo provedeno „prasácky“, nezbude nám nic jiného, než se svého práva domáhat soudní cestou. Nicméně bohužel je také pravda, že pokud ČEZ zmizí z pražské burzy, tak Praha bude de facto mrtvá, zbudou tam jen bankovní tituly, které jsou zajímavé z pohledu dividendy, ale extra sexy story na to přivést mohutné investory do Prahy prostě nemají. Zůstáváme long v KB, Erste, trochu i na Monetě, kde jsme okolo 72 korun kupovali, a nadále držíme akcie České zbrojovky.
Americkým akciím se nedařilo
Americké akcie, jak jsem již zmínil, mají za sebou nejhorší rok za poslední desetiletí. Technologické tituly dostaly co proto, valuační bublina splaskla, akcie, co negenerují zisky, popadaly o výrazné desítky procent. Investoři opět zase začali koukat s větší pozorností na výsledky a především na výhled na další období. Pokud firmy bezhlavě utrácely, nekoukaly na rostoucí náklady a k tomu budovaly segmenty, co zatím nenesou výsledky v podobě solidních revenue (viz Meta s metaverzem), byly brutálně potrestány na ceně akcie. Samotného mě překvapilo, jak dokázala Meta navýšit náklady, a holt jí to díky tomu investoři spočítali na ceně.
Akcie Mety spadly za 2022 o 65 %, uf. Až po posledním varování po výsledcích v říjnu se manažeři Mety chytili za nos a začali se soustředit i na větší efektivitu a kus ztrát po číslech za třetí kvartál trh odmazal. Naopak např. Apple zvládl i ve zhoršujícím se prostředí předvést velmi solidní čísla, dokázal své produkty zdražit i přes rostoucí dolar a deliverovat tak podle mého názoru velmi solidní čísla na to, v jakém prostředí se letos pohybujeme. I tak negativní sentiment dokázal z ceny akcie Applu letos ukrojit téměř −30 %.
Kdo vsadil na těžaře ropy, stal se pomyslným vítězem letošního roku, když jak americké, také evropské těžařské společnosti díky nárůstu ceny ropy předvedly famózní čísla. Zajímavé je, že s nárůstem ceny ropy na začátku letošního roku a po začátku války ceny akcií těžařů tolik nerostly, ale postupně si našly svoje kupce, kteří vsadili na kvalitu těchto firem. A i když cena ropy v druhé půlce roku již klesala, naopak těžaři ropy doháněli ten předchozí odskok a nadále rostli. Na současných cenových úrovních nemám nějak zásadní nutkání tento sektor kupovat, my jsme postupně naše pozice v Shellu, BP i Totalu vyprodali, sledujeme si nadále BP, kde bych si dokázal představit návrat do pozic, pokud cena ropy nebude výrazněji klesat.
Základní strašáky ještě nemizí
Jak se tedy zachovat na začátku roku 2023? Asi ani následující rok nebude pro investory ještě jednoduchý, přece jen základní strašáky trhu nezmizely. Centrální banky musí nadále zvedat úrokové sazby, aby čelily hrozbě inflace, válka na Ukrajině bude i nadále pokračovat a v Číně po opuštění politiky izolace covidu jedou vstříc promoření – jediná možná varianta, ale nevíme, jak moc to může Čínu ovlivnit, co se týká ekonomiky.
My jako akcioví investoři s časovým horizontem minimálně tři, spíše však pět let a více musíme využít poklesu cen k doplňování portfolií. Ukazuje se, že domácí píseček je více mrtvý kvůli vládě, takže se musíme koukat na americké a evropské akcie – ty nezatracujeme a i mezi nimi se dají vybrat dobré tituly.
I letos jsme uzavřeli některé evropské akcie se solidním plusem, např. Biffa, Bayer, Flughafen Wien či BP. Americký trh samozřejmě nabízí širší nabídku sektorů, technologiím pak jednoznačně dominují americké tituly. Začínáme se vracet např. do Qualcommu, navýšili jsme váhu Intelu v našem portfoliu, když poptávka po čipech nadále poroste, a preferujeme americkou produkci. Konkrétní složení portfolií našich fondů najdete na webu www.jtis.cz.
Pro investory obecně se nabízí příležitostí ještě více. I dluhopisové trhy nyní nabízejí solidní potenciál zhodnocení, když kuponové výnosy musely dorovnat sazby na termínovaných vkladech, a k tomu je tam budoucí potenciál snižování úrokových sazeb (do konce letošního roku či 2024?). To by ceny dluhopisů posunulo zpět výše a je tam tak potenciál kapitálového zhodnocení, tedy růstu ceny instrumentu. Takže každý si může namixovat portfolio, jak hrdlo ráčí. Z mého pohledu opravdu dává smysl, přes veškerá rizika, která samozřejmě na trhu jsou, investovat a zamyslet se i nad pravidelným investováním.
Osobně nevěřím negativnímu scénáři velké recese jak v USA, tak v Evropě, myslím si, že spíše půjde o mírné zpomalení a trhy to dokážou poměrně dobře překonat. Inflace začne brzdit a trhy pak dopředu budou zaceňovat konec růstu úrokových sazeb a jejich otočení směrem dolů, takže by nakonec rok 2023 mohl býti z pohledu akcií podle mě lepším než rok současný. To neznamená, že nás to nebude ještě bolet, trhy jsou nyní výrazně senzitivní po letošních propadech na jakékoliv negativní zprávy a výkyvy na trzích můžeme čekat i s nástupem nového roku. Vždyť jen za prosinec si Nasdaq odepisuje −7 % a S&P −4,40 %. Už jsme otrlí, jsme schopni tyto pohyby vstřebat výrazně lépe než na začátku letošního roku.