Centrální bankéři i řada ekonomických analytiků prognózují příští rok návrat k normální inflaci, která se má po letech vrátit či výrazně přiblížit k vysněné metě 2 %. Zvídavá otázka je, co nás do tohoto stavu dostane?
Trh práce se přehřívá posledních 5-6 let, ochlazení nepřinesl ani covidový šok, a ani energetická krize. To se odráží ve vysokém růstu mezd, který v letošním roce bude kolem 9 %, a příští rok se i přes pokles tempa očekává hodnota 6-7 %. Růst mezd zvýší domácnostem příjmy a firmám na druhé straně náklady. Oboje bude vytvářet tlak na další růst cen.
V reakci na covid a pak i na energetickou krizi české domácnosti zvýšily míru úspor. Pokud se situace zklidní a míra úspor se vrátí k normálu, tak vedle nárůstu příjmů začnou domácnosti ze svých příjmů utrácet větší díl. Tento mix ke zpomalování růstu cen, nepomůže, spíše naopak.
Současně se oživuje úvěrová aktivita domácností. Objem nově poskytnutých hypoték v červnu přesáhl 10 mld. korun, což je třetina, než byl extrém v roce 2021, ale je to také dvojnásobek toho, co v druhé polovině loňského roku. Pokud někdo čekal velkou korekci cen nemovitostí, tak tento vývoj jde proti. Navíc pomalu narůstá i objem nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů. V červnu to bylo téměř 14 mld. korun. Jako protiinflační brzda to nevypadá.
Výdaje ve státním rozpočtu letos rostou meziročním tempem 16 %. Deficit rozpočtu na roční bázi je kolem 380 mld. korun. Jde o další kanál, kterým do ekonomiky proudí peníze a který omezuje prostor pro zpomalení růstu cen.
Na co tedy prognózy o 2procentní inflaci spoléhají? V první řadě na restriktivní dopad rozpočtového balíčku a pak, že inflační očekávání zůstane nízké, tedy rychle zapomeneme na to, že inflace byla skoro 2 roky přes 10 %. Ovšem třeba oprašování inflačních doložek u řady smluv jde proti tomu.
Současně má cenový vývoj u řady položek ke klidu daleko. Ceny dovolených či ceny v restauracích jsou meziročně vyšší o 10-15 %. Poslední měsíce ceny v restauracích narůstají tempem 0,6 % m/m, to je na roční bázi asi 8 %.
V létě začaly na komoditních burzách opět zdražovat energie jako ropa a zemní plyn a jejich předchozí brzdný efekt na inflaci se může znova otočit.
Pokud ekonomiku nezasáhne výrazně vnější šok, nebuďme překvapeni, že boj s inflací neskončí, ale bude trvat delší dobu, a to včetně vyšších úrokových sazeb.