Inflace nadále zůstává hlavní brzdou české ekonomiky. Kvůli ní zejména domácnosti omezují svou spotřebu, což se negativně podepisuje na celé ekonomice. Kdy se situace obrátí k lepšímu?
Česká ekonomika se v průběhu minulého roku dostala do technické recese. Již příští týden Český statistický úřad představí první odhady vývoje růstu HDP za první čtvrtletí. Ukáže se, jestli recese pokračuje, nebo zda máme to nejhorší za sebou a ekonomika se začne odrážet ode dna.
„Očekávám mírně paradoxní situaci. Na začátku letošního roku by se vývoj HDP z hlediska mezikvartální změny měl zlepšit. Pokles se buďto zastaví, nebo alespoň zmírní. Ale v meziročním srovnání se z kladných hodnot překlopí do záporných a za první kvartál tak očekáváme meziroční pokles HDP o 0,4 %,“ odhaduje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Na aktuální ekonomické kondici se nejvýrazněji podepisuje zejména pokles spotřeby domácností. Ten přitom probíhá již pátý kvartál v řadě a podle Sklenáře statistici ještě nikdy nezaznamenali tak hluboký propad spotřeby domácností.
„Příčinou tohoto vývoje byl prudký nárůst spotřebitelských cen, tedy inflace, kterou domácnosti nebyly schopny dorovnat a omezily svoji spotřebu,“ vysvětluje Petr Sklenář.
Bude lépe?
Právě zkrocení inflace a následné oživení poptávky a spotřeby domácností pak může vrátit ekonomiku k růstu. Podle hlavního ekonoma J&T Banky totiž ostatní podmínky jsou již příznivé pro návrat lepších časů. Je to zejména stále velmi nízká míra nezaměstnanosti, dynamika růstu příjmů domácností, tedy důchodů i mezd, a zvedá se také spotřebitelská důvěra domácností.
„Dubnová data, podle kterých je důvěra domácností nejvyšší od října 2021, potvrzují zlepšující se sentiment spotřebitelů. Výsledky jsou pozitivní i v tom, že se meziměsíčně zlepšily všechny sledované dílčí ukazatele. Ani poměrně příznivá aktuální data však nezměnila fakt, že celková důvěra spotřebitelů stále zůstává výrazně pod svým dlouhodobým průměrem,“ sdělila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Růst může zrychlit i zlepšení podmínek v průmyslu, který někde trápí výpadky v dodavatelských řetězcích. Pozitivní zprávou je pokles inflačních tlaků. Následně se zvýší i investice firem.
Nulový rok
Lepšící se výhledy mění také projekce celoročního výsledku české ekonomiky. Dosavadní makroprognózy se v odhadech mírně lišily. Například analytici oslovení agenturou Bloomberg odhadují pro český hrubý domácí produkt za rok 2023 pokles o 0,1 procenta, záporný výsledek ve své stále ještě aktuální makroprognóze očekávala také Česká národní banka (konkrétně pokles HDP o 0,3 procenta). Mírný růst o 0,1 očekávalo ministerstvo financí (tradičně spíše optimističtější instituce), stejný odhad měla také Česká bankovní asociace.
„Pro celý rok 2023 očekávám u HDP kladnou nulu, tedy +0,2 % proti +2,5 % v roce 2022. V první polovině roku by růst měl být utlumen a k oživení by pak mělo dojít v druhé polovině. Na závěr roku by se mělo HDP dostat na úrovně, kde bylo v posledním kvartálu roku 2019, mohl by se tedy konečně odmazat předchozí propad, který přinesl covid v roce 2020,“ uzavírá Petr Sklenář z J&T Banky.