Při uvažování o strategické alokaci aktiv je výhodné mít po ruce příběh. Ten nabádá k myšlení v širších souvislostech, vede vás od začátku ke konci, vyžaduje síť vzájemně konzistentních předpokladů a nabízí různorodá vyústění. Zároveň lze průběžně vyhodnocovat, zda se hypotetický příběh vyplňuje v realitě, případně jej upravit nebo zcela opustit. Příběhů je samozřejmě nespočet. Níže uvádím tři témata, v jejichž rámci se budou odehrávat zajímavé investiční příběhy, a to během následujících čtvrtletí až desetiletí.
Inflace, kredit, nemovitosti a banky
Inflace bude pravděpodobně ještě nějakou dobu strašidlem, které obchází Evropou. Současné zpomalení růstu spotřebitelských cen má globální povahu a odvíjí se zejména od sublimace překážek na straně nabídky. Padající ceny energií, dopravních nákladů a agrárních komodit se promítají do spotřebitelských cen více méně bez ohledu na nastavení měnové politiky jednotlivých ekonomik. Do deflace následně přešly rovněž ceny výrobců, které budou příznivě ovlivňovat ceny na pultech obchodů (včetně těch virtuálních) během několika následujících měsíců.
Nebezpečí se ukrývá v potenciálně silné poptávce, přehřívání trhu práce a odpoutání inflačních očekávání. To jsou již výsostně domácí záležitosti, pro které je zásadní nastavení měnové politiky, kredibilita měnové instituce a její odhodlanost inflaci krotit. Tato nastavení jsou z podstaty věci heterogenní napříč ekonomikami, nicméně budou rozhodující pro případné rozvinutí mzdově-inflační spirály a zdomácnění inflace na vyšších úrovních. Začnou se tedy odvíjet poměrně odlišné příběhy, kdy například reálné sazby v USA jsou již v kladném pásmu, v eurozóně a v Česku jsou zatím stále negativní. Implikace pro vývoj inflace a úrokových sazeb jsou nasnadě.
Na druhé straně je obava z příliš vysokých úrokových sazeb a vysokých nákladů financování pochopitelná. Již nyní dochází ke zpřísňování kreditních standardů a zároveň k propadu poptávky po úvěrech. Kreditní tok, který představuje olej v motorech hospodářské expanze, tak může oslabit natolik, že ekonomické soukolí začne drhnout. První potenciální obětí jsou nerezidenční nemovitosti v USA, respektive přehřátý nemovitostní segment v Evropě.
Nízké sazby během růstu cen nemovitostí pozornost nepřitahovaly, neboť nerozkládají předivo sociální soudržnosti tak bezprostředně jako růst cen spotřebitelských. Nyní však tvoří jednu z překážek pro dostatečně restriktivní nastavení měnové politiky. Případné zhroucení cen nemovitostí s výrazným dopadem do bilancí bank by samo sebou neslo negativní ekonomické implikace. Centrální banky tak proplouvají mezi Skyllou a Charybdou, volí mezi přetrvávající zvýšenou inflací a zhroucením realitního trhu.
Geopolitické bloky, technologický závod a soutěž ideologií
Dny akcelerující globalizace uplynulých dvaceti let jsou v mnohých ohledech minulostí. Z propojení kapitálu, technologického pokroku a levné pracovní síly těžily obě strany: vyspělé ekonomiky si užívaly rostoucí spotřebitelský standard při setrvale nízkém růstu cen a otevření nových trhů, rozvíjející se ekonomiky se vezly na rozjetém vlaku ekonomické konvergence a adaptaci nových technologických postupů. Nastavení, kdy vyspělé západní ekonomiky přesouvají bezhlavě know-how směrem k východním rozvíjejícím se ekonomikám, však naráží na limity rozdělní moci.
Prominentem světové otevřenosti byla bezpochyby Čína, kterou vynesla globalizace ze sféry relativní chudoby do oblasti bohatství a moci. Proměna spolupracujícího hráče globálního tržiště v regionálního hegemona s globálními ambicemi je poměrně novou záležitostí, která ovšem bude mít dlouhodobé ekonomické implikace. Čína buduje síť spojenců a vazalů s motivací vytvořit energetickou a surovinovou základnu, která jí umožní naplňovat mocenské ambice a zároveň podpoří přechod k novému ekonomickému modelu. Odtud vane vítr pro zprostředkování příměří mezi Íránem a Saúdskou Arábií i vstřícný postoj k Rusku. Kombinace čínské technologie, blízkovýchodních energií a ruských surovin vypadá přeci slibně.
Doposud spolehlivý motor růstu v podobě budování infrastruktury se vyčerpává, neboť proces urbanizace se pozvolna završuje. Demografický vývoj ukazuje, že levné pracovní síly bude brzy již jen ubývat. Kopírování západních technologií se znesnadňuje, když se dvě největší ekonomiky stále intenzivněji vnímají coby vzájemné bezpečností hrozby. Nový čínský modus operandi má být založen na společnosti blahobytu a spotřeby, tedy ve zkratce na přechodu k vyspělé ekonomice. Jako u každé transformace však není úspěch zaručen, zvláště pokud spoléháte na dynamický růst domácí spotřeby tažený stárnoucí populací. Snižování cíle pro růst HDP spolu s téměř nulovou inflací napovídají, že nahodit motor rozhazovačných domácností nemusí být úplně snadné. To bude mít své důsledky pro globální ceny energií a jiných surovin.
Dostáváme se tedy do horké fáze tvorby ekonomicko-mocenských bloků, v jejichž základech budou pulsovat rozdílné ideologie spíše demokratických či spíše autoritářských ražení. I přes přetrvávající ostrůvky tržní spolupráce se povede tvrdá soutěž na mnoha úrovních. Je zřejmé, že již nyní jde o frontu informačně-technologickou, energetickou, materiálovou a vojenskou. Podle principu Čechovovy pušky by pro Čínu platilo: pokud zmíníte milionovou armádu v prvním dějství, ve druhé nebo třetí kapitole musí být použita. Navíc, pokud si vzhledem k demografickému vývoji takovou armádu již znovu nevybudujete.
Kvalita života a technologicko-civilizační neduhy
Technologický pokrok s sebou odnepaměti nese vedle mnoha nesporných benefitů rovněž celou řadu úskalí, a to jak na úrovni společenské, tak individuální. Zmírňování negativních průvodních jevů současného způsobu života, respektive obecně zeitgeistu, se v některých případech stává pověstným zlatým dolem. Jednu takovou příležitost představuje oblast spojená s léčbou civilizačních nemocí; jako příklad uveďme obezitu, neplodnost, demenci, deprese. Některá z těchto odvětví čeká rozvoj srovnatelný s průmyslem soustředěným kolem léčby hypertenze nebo diabetu, který se dynamicky rozvíjel od sedmdesátých set minulého století.
Obezita se nyní dostává se do popředí zájmu jakožto primární příčina jiných zdravotních komplikací, coby chronická nemoc je klasifikovaná v USA od roku 2013 a v EU od 2021. Stává se globálním tématem, které je akcelerované skrze osvětu a sociální sítě. V nacházejících letech tak lze očekávat výrazný nárůst poptávky po léčbě a na ni navazující tok investic do výzkumu a vývoje. Přepokládá se lepší porozumění problému z hlediska biologického a následné zavádění nových léčebných postupů.
Naše dny jsou přeplněny taktem informačních technologií, noříme se do virtuálních světů a strachujeme se o to, zda naši práci nebude lépe provádět umělá inteligence. Psychologické nesnáze rostou jako houby po dešti, a to jak ve světě dospělých, tak ve světě dětí. V tomto smyslu bychom mohli parafrázovat Johna Graye: technologie umožňuje většímu počtu lidí žít chudší život. Kdo nabídne systémové řešení pro zmírnění duševních útrap, které jsou důsledkem informačního diktátu, otevře důl číslo dvě.