Sbírání známek jen nejenom zajímavým koníčkem, ale také atraktivní investicí. Zvlášť v době vysoké inflace, války nebo ekonomické krize roste poptávka po těchto drobných papírcích, které lze jednoduše převézt a v pravou chvíli prodat.
Jediný známý kus desetidolarové známky ostrova Labuan je úplně poslední známkou této kolonie. Řadí se tak mezi celosvětové unikáty a rarity.
U známek stále převyšuje poptávka po kvalitních známkách nad nabídkou. Jen v Česku nadšenci utratí za známky kolem miliardy korun ročně. Rozvíjí se i světový filatelistický trh, kam přinesli velký kapitál investoři a sběratelé z řad amerických, britských nebo čínských miliardářů. Známky se tak pro investory staly zajímavou alternativou stejně jako například nákupy mincí, umění nebo veteránů.
Pokud nemá budoucí sběratel nebo investor dostatek informací, měl by se určitě poradit u odborníků, které najde v aukčních domech, filatelistických klubech nebo mezi soudními znalci. S jejich výběrem vám může pomoci privátní bankéř, který disponuje relevantními kontakty. S aktuální nabídkou a cenami je možné se také seznámit na prodejních výstavách či aukcích. V České republice se v rámci výstavy Poklady světové filatelie II na přelomu října a listopadu koná jedna z nich.
Poklady světové filatelieII
Výstava v nádherných secesních sálech Obecního domu, kterou pořádá Prestige Philately Club Prague ve spolupráci s nejstarším filatelistickým klubem – rakouskou Vindobonou – a nejprestižnějším filatelistickým klubem světa – Club de Monte-Carlo, prezentuje na šedesát filatelistických rarit mimořádného významu ze soukromých sbírek z celé Evropy. Tento unikátní formát výstavy se souborem raritních známek, dopisů a jiných exkluzivit se na našem území objeví již podruhé, ovšem ve zcela jiném obsazení než při prvním konání v roce 2020.
Mezi vystavovanými raritami bude k vidění spousta zcela exkluzivních exemplářů, jako je například terezínský 25blok z roku 1943, Amundsenovy dopisy z jižního pólu, přetiskové 4pásky Pošty Československé z roku 1919, koloniální známky, připomenutí stoletého výročí hyperinflace v Německu 1923 či dopis, který cestoval 100 dní kolem světa.
Výstava proběhne od 28. října do 5. listopadu vždy od 10 do 18 hodin v pražském Obecním domě. Poslední den výstavy, tedy 5. listopadu, zde proběhne také sběratelsky atraktivní aukce, kterou pořádá společnost Filatelie Flaška.
Mimořádná příležitost k nákupu
Aukce začne oblíbenými revolučními známkami, které bude následovat emise Hradčany, svatý grál, československých filatelistů. Mezi nabídkou těchto položek bude řada těžce sehnatelných variant zoubkování, spirálových i příčkových typů, barevných odstínů či vzácných přetisků VZOREC, za upozornění jistě stojí i bohatá nabídka kompletních archů, které se zejména u vysokých hodnot vyskytují velmi vzácně.
„Aukce nabídne i několik opravdu mimořádných položek, z nichž některé se na veřejném trhu objeví po několikaleté pauze či se bude jednat o jejich vůbec první veřejný prodej. Nejzajímavější položkou celé aukce bude pravděpodobně nabídka exkluzivního meziarší 3,50 Kč s motivem Křivoklátu z roku 1932 s levým okrajem. Dle dostupných pramenů existuje pouze deset kusů tohoto výjimečného meziarší, přičemž s tímto levým okrajem se jedná o unikátní exemplář,“ upozorňuje jednatel aukční společnosti Petr Flaška.
V rámci nabídky známek z novějšího ČSSR II bude nabídnut mimo jiné i hledaný kompletní dvanáctiblok známek vydaných k příležitosti konání filatelistické výstavy PRAHA 1950. „Tyto zachované kompletní dvanáctibloky jsou velice vzácné a byly použity jako ministerské dary. V luxusní kvalitě v původním rozměru se vyskytují velmi sporadicky,“ upozorňuje Petr Flaška. Populárním losem bude jistě nabídka hledaných desetibloků s motivem Vysočanského sjezdu, které vzhledem k okupaci Československa nebyly vydány a celý náklad byl dodatečně skartován.
Další mimořádnou položkou z mnoha nabízených losů bude i kompletní celoživotní sbírka aršíků Praha 1950 „lešení“ od autora specializovaných příruček ocelotisk z plochy a člena PPCP. Jedná se o unikátní komplet s nejlepším možným původem. Jak sám autor sbírky přiznává, její shromáždění mu trvalo téměř čtvrt století (!) – některé varianty nápisu a tisku obrazu jsou známy jen v několika kusech a na trhu se vyskytují velmi zřídka.
 |  |  |  |
| Vermilion Mercury | Hawaii No. 1 | Pink Mercury | Yellow Mercury |
Kdo je kdo ve světě filatelie
Prestige Philately Club Prague
Prestige Philately Club Prague byl založen 28. října 2018 u příležitosti 100. výročí vzniku samostatného československého státu. Jeho cílem je spojit přední sběratele, experty a investory ve filatelii, aby nejen svou sběratelskou aktivitou, ale i celkovým významem a kreditem své osobnosti prezentovali nejvyšší kvality a tradiční prestiž filatelie ve společnosti. Klub vydává publikace a pořádá přednášky a zejména pravidelné Výstavy – Biennale PPCP.
PPCP má 34 členů z pěti zemí, a to včetně dvou institucí – Poštovního muzea Praha a Poštového múzea Banská Bystrica. Maximální počet členů je omezen na 50. Je to jediný český VIP klub působící primárně ve veřejném prostoru. Prezidentem PPCP je od roku 2018 Tomáš Mádl.
Rakouský filatelistický klub Vindobona
Spolek Wiener Philatelisten-Club byl založen 4. dubna roku 1880. Byla to první filatelistická společnost v rakouské části císařství a je zároveň nejdéle fungujícím klubem na světě. Jeho prvním předsedou byl Sigmund Friedl. Cílem spolku bylo „kultivovat a posilovat vědu zabývající se známkami, poštovními službami a světovým obchodem a také iniciovat společenské sdružení spojující všechny přátele sběratelství známek“. Tento cíl je platný i dnes. Od roku 1902 se klub po sloučení s jinými obdobnými společnostmi oficiálně jmenuje Rakouský filatelistický klub Vindobona. V letech 1881 a 1890 pořádal klub jedny z vůbec prvních výstav známek.
Počet členů klubu se po mnoho let pohybuje kolem 120. Prezidentem Vindobony je v současnosti Günther Stellwag.
Club de Monte-Carlo de l'Elite de la Philatélie
Club de Monte-Carlo de l'Elite de la Philatélie byl založen v roce 1999 na základě dekretu monackého prince Rainiera III. o spojení všech filatelistů, kteří se sešli v jeho knížectví, aby vystavili významné filatelistické rarity.
Této události předcházela mimořádně úspěšná výstava v listopadu roku 1997 v Monte-Carlu, uspořádaná u příležitosti 60. výročí založení monackého Office des Emissions de Timbres-Poste a také jako prestižní akce v rámci oslav 700 let vlády dynastie Grimaldiů v Monaku.
Klub má 100 členů, předních osobností světové filatelie, z nichž nejvýznamnějšími jsou monacký princ Albert II. či instituce Smithsonian's National Postal Museum ve Washingtonu. Členkou byla i královna Alžběta II. Prezidentem Clubu de Monte Carlo je od roku 2009 Patrick Maselis.
Co na výstavě nevynechat
Slavná havajská Misionářská two cents
Do roku 1850 vydalo své známky na celém světě jen zhruba 20 zemí či teritorií. Velká Británie 1840, Brazílie 1843, Curych 1843, USA 1847, Francie 1849 atd. Z malých ostrovů pak pouze Trinidad a Mauricius (oba 1847), a tak se malé odloučené Havajské ostrovy se svým vydáním z října 1851 řadí ke skutečným známkovým průkopníkům.
Známky vyšly na základě dekretu o zavedení tarifů pro poštu na Havaji a do zahraničí a o poštovní smlouvě s USA, který byl publikován 28. 12. 1850 v The Polynesian, vládním týdeníku Havajského království vycházejícím v Honolulu. Autorem zprávy byl H. M. Whitney, tiskař ve vládní tiskárně a také čerstvě jmenovaný první poštmistr na Havaji. Whitney poté, inspirován známkami a poštovnictvím v USA, navrhl a vytiskl první havajské známky platné od 1. října 1851. Ty byly v hodnotách 2 centy – pro zasílání novin a tiskopisů, 5 centů – pro dopisy do váhy půl unce přepravované v rámci Havaje a 13 centů – pro dopisy zasílané do USA (přes San Francisco).
Rakouské Merkury (vydání z roku 1851 a 1856)
Rakouské císařství bylo první zemí na světě, která vydala novinové známky. Tyto známky byly používány k vyplácení poštovného za poštovní přepravu novinových zásilek. Součástí císařství bylo Království lombardsko-benátské. Na jeho území také platily novinové známky – rakouské Merkury.
Autorem grafického návrhu prvních novinových známek byl významný rakouský grafik a rytec Josef Axmann. Motivem na známce je vyobrazení hlavy římského boha Mercuria, ochránce cest a hranic, tradičního symbolu poštovnictví. Merkur na známce je vyobrazen jako hledící vlevo s okřídleným kloboukem. Počátek platnosti byl od 1. ledna 1851.
Známky byly vydány bez uvedené nominální hodnoty. Nominální hodnota byla určena pouze barvou známek. Modrý Merkur byl určen pro úhradu poštovného za jeden výtisk novin. Žlutý Merkur stačil na úhradu poštovného za 10 výtisků novin. Růžový Merkur postačoval na úhradu poštovného za 50 výtisků novin.
Aršík první známky Saska
První známka staroněmeckého státu Sasko, tzv. Saská trojka (Sachsendreier), byla vydána jako provizorium 29. června 1850 s platností pro poštovní použití od 1. července 1850. Od tohoto data totiž vešla v platnost nařízení Německo-rakouského poštovního spolku, která vyžadovala, mimo jiné, frankování dopisů známkami. V dopise z 15. března 1850 adresovaném královské bavorské generální správě pošt a železnic požádala lipská Vrchní správa pošt o zaslání právních předpisů a nařízení vydaných v Bavorsku ohledně zavedení známek. Této žádosti bylo 29. března 1850 vyhověno.
Součástí odpovědi bavorských úřadů byly i dvě známky v nominální hodnotě 3 a 6 Kreuzer. Dopisem ze dne 27. června 1850 poté zaslala lipská Oberpostdirektion královskému ministerstvu financí „aršík obsahující 20 kusů provizorních frankovacích známek určených k frankování zásilek od 1. d. M [sic], které mají být poslušně předány královskému ministerstvu financí“.
Tímto se také vysvětluje veliká podobnost první saské známky s prvními známkami Bavorska – saské úřady byly pod velkým časovým tlakem, a proto vyrobily provizorní známky na základě předloh zaslaných jim z Bavorska.