Ještě na konci ledna analytici, a nejen oni, uvažovali o možnosti přímé invaze na Ukrajinu ze strany Ruska jako o krajně rizikovém a málo pravděpodobném scénáři. „Bohužel se tento scénář naplnil a Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. Největší ztráty jsou samozřejmě zmařené lidské životy a celkově nepříznivý dopad války na společnost jako celek,“ konstatuje Milan Vaníček, ředitel odboru analýz finančního trhu.
Z pohledu ekonomického se jedná o globální negativní šok. Rozsáhlé ekonomické sankce na Rusko a na vybrané ruské občany mají nepříznivý dopad na ekonomický vývoj v Rusku. Vedle toho dopadají negativně i na zbytek světa buď přímo nedodáváním vybraných komodit jako ropa či zemní plyn především pro evropské odběratele (narušení dodavatelských řetězců), či zprostředkovaně přes vyšší ceny zmíněných energetických surovin i do spotřebitelských cenových indexů, tedy do inflačních tlaků. Vzhledem k tomu, že Rusko je významným světovým dodavatelem hned několika komodit (např. ropa, zemní plyn, uhlí, železná ruda, nikl, pšenice a jiné), tak uvalené sankce znamenaly prudký růst cen těchto surovin.
„Déle trvající vojenský konflikt byl a bohužel stále je rizikovým faktorem pro většinu finančních aktiv. V rámci například středoevropských měn je vidět větší odliv investorských prostředků a výrazněji jsou dotčeny samozřejmě i akciové trhy,“ říká Milan Vaníček.
Výsledková sezóna stále běží
Zcela do pozadí se přesunuly všechny ostatní faktory včetně výsledkové sezóny za čtvrtý kvartál roku 2021. Samotná zveřejněná čísla byla solidní. V rámci indexu S&P 500 byla očekávání na čistý zisk překonána ze 76 % a tržby ze 70 % s meziročním růstem čistého zisku o 38,3 % a tržeb o 15 %. V rámci evropského indexu EuroStoxx 600 byla překonána pozitivně očekávání na čistém zisku z 54 % a tržby ze 71 % při meziročním růstu čistého zisku o 56 % a tržeb o 25,3 %.
„Nicméně jakékoliv zaváhání ve výhledu bylo velmi ostře trestáno. Celkově byla tedy výsledková sezóna hodnocena velmi střízlivě a opatrně,“ dodává Vaníček
Opatření se uvolňují
I v případě pandemie covidu-19 se významnost tohoto faktoru upozadila. Stále více zemí začalo buď uvažovat, či rovnou přistoupilo k pozvolnému uvolňování preventivních opatření.
Indexy v číslech
Především situace na Ukrajině vedla v únoru k dalšímu prodejnímu tlaku na akciových indexech. Konkrétně pak americké indexy meziměsíčně ustoupily o 3,1–3,5 %. Evropa prostřednictvím Stoxx Europe 600 odepsala 3,4 % a Nikkei poklesl o 1,8 % Šanghaj lehce korigovala lednové ztráty a meziměsíčně přidala 3,0 %. Domácí burza prostřednictvím indexu PX negativně reagovala na konflikt na Ukrajině a odepsala 4,4 %.
Dopady invaze na Ukrajinu
Na začátku března a zřejmě i po celý jeho zbytek bylo a bude téma invaze na Ukrajinu tím stěžejním, co budou investoři sledovat. „Prodlužující se vojenský konflikt s sebou přináší z ekonomického pohledu výrazné škody, které budou jen velmi obtížně nahraditelné. Samozřejmě ztráty na lidských životech jsou to nejdůležitější,“ uvádí Milan Vaníček.
Ekonomické sankce na Rusko a samotný konflikt narušují běžný ekonomický život a vytvářejí rizikové scénáře budoucího vývoje. Výrazná nejistota budoucího výhledu se bude negativně přenášet na riziková aktiva.
Březnový výhled
Březen bude patřit opětovně centrálním bankám. Již 10. března bude zasedat ECB, kde se však i kvůli ukrajinskému konfliktu neočekává, že by centrální banka výrazněji zpřísnila svou měnovou politiku.
Fed by měl po svém zasedání 16. března přistoupit k prvnímu zvýšení sazeb od prosince 2018. Odhady počítají se zvýšením o 25 bazických bodů. Zajímavé bude sledovat, jaká bude rétorika Joea Powella v návaznosti na konflikt na Ukrajině. „Prozatím se počítá s relativně jestřábím přístupem vzhledem k inflačnímu vývoji, avšak aktuální situace může vést například k vyčkávací taktice. Pokud by Fed potvrdil, či dokonce plánoval více utáhnout svou měnovou politiku, byl by to negativní faktor pro riziková aktiva,“ říká Milan Vaníček.
ČNB bude zasedat až na konci měsíce a vzhledem k inflačnímu vývoji se nadále očekává zvýšení sazeb o 25–50 bazických bodů. Rovněž se predikuje, že ČNB bude nadále přítomna na trhu a bude dodržovat svůj závazek o stabilizaci měny, který ohlásila na začátku března.
„I pro březen zůstáváme v obezřetném módu a očekáváme, že s pokračováním vojenské invaze na Ukrajinu budou akciové indexy pod prodejním tlakem. Nejvíce vystaveny prodejům budou nadále bankovní tituly, kde se již zaceňují scénáře ekonomického propadu vyvolané válečným konfliktem. Zasedání významných centrálních bank pak může dále zvýšit odklon investorů od rizikových aktiv,“ hodnotí situaci Vaníček.