Intel na konci července oznámil výsledky hospodaření za druhé čtvrtletí. Po dvou ztrátových obdobích, kdy první kvartál byl dokonce nejhorším v historii, se společnosti podařilo dostat do zisku. Navzdory očekávané ztrátě Intel reportoval upravený čistý zisk na akcií 13 centů při tržbách 12,9 mld. USD, taktéž nad odhady analytiků. Společnost navíc zlepšila svůj výhled na následující čtvrtletí. Za lepšími čísly stál zejména segment procesorů pro stolní počítače.
Tržby ve skupině Client Computing, která zahrnuje dodávky procesorů pro notebooky a stolní počítače, klesly o 12 %. Nicméně dle CEO společnosti by se již mohlo brzy blýskat na lepší časy, když firma pozoruje zpomalování dlouhodobého poklesu. Prodeje segmentu serverových čipů, kam spadají datacentra a AI, propadly meziročně o 15 %, nicméně generální ředitel Pat Gelsinger, poznamenal, že oživení tohoto segmentu nepřijde tak rychle, vzhledem k tomu, že značná část výdajů na datová centra a cloud po zbytek roku bude věnována na budování AI, tedy na nákup GPU od Nvidie. To znamená, že v rozpočtech klientů nebude nadále na nákup CPU prostor.
Intel Foundry Services (IFS), sledovaný segment, který vyrábí čipy pro jiné společnosti, vykázal tržby 232 milionů dolarů, tedy + 307 % meziročně.
Pat Gelsinger, nový CEO od roku 2021, který se vrátil po 12leté přestávce zpátky do Intelu, kde od roku 1979 působil na různých technických pozicích, se vrhl na restrukturalizaci společnosti. Strategie pod názvem Pět uzlů za čtyři roky má za cíl znovu dobýt pozici lídra ve výrobě čipů. Pro vysvětlení – technologický „uzel“odkazuje na konkrétní výrobní proces polovodiče a jeho konstrukční pravidla.
Pomoci obnově Intelu má odštěpení výrobních jednotek, které se zpřístupní také napřímo externím zákazníkům. Výrobní jednotky budou vést od roku 2024 vlastní účetní knihy. Společnost více než 50 let využívala své továrny výhradně na výrobu vlastních čipů, nicméně polovodičový průmysl se změnil a změny ve struktuře společnosti jsou tak dle vedení společnosti potřeba, aby mohly být obsluhovány trhy, které zahrnují cloud, edge a AI. Účelem je zefektivnit výrobu a design čipů, cílem pak napodobit přístup smluvního výrobce čipů (TSMC), který vyrábí čipy pro Nvidia, Apple a AMD.
Mnoho analytiků však tomuto ambicióznímu cíli nevěří, přestože CEO společnosti Nvidia v květnu vyjádřil důvěru výrobě Intelu s tím, že testovací čip obdržený od Intelu vyrobený v procesu nové generace vykazuje dobré výsledky. Nvidia zkoumá myšlenku diverzifikace dodávek čipů tak, aby zahrnovala i výrobce mimo TSMC. A Intel slibuje, že do konce roku oznámí velkého externího zákazníka odštěpených výrobních jednotek. Samo vedení ovšem přiznává, že cesta vzhůru bude trvat roky.
Společnost plně pracuje na zajištění výstavby nových výrobních kapacit, na které se snaží využít dotace. Německo podpoří 10 miliardami eur výstavbu nové továrny Magdeburku, která bude klíčovou částí růstové strategie Intelu. Továrna v Německu dle CEO přispěje k vyváženému a odolnému dodavatelskému řetězci pro Evropu. Náklady na výstavbu zřejmě přesáhnou 30 miliard eur. Následně společnost oznámila investici v Polsku do továrny na čipy ve výši 4,6 miliardy dolarů a do závodu v Izraeli v částce 25 miliard dolarů.
Přestože cíle jsou dané a úsilí Intelu maximální, technologické změny, vývoj a výrobu nových vysokovýkonných čipů doprovází řada technických problémů. Vzhledem k tomu, že konkurenční boj je neúprosný, může Intel, pokud nebude rychleji odstraňovat problémy, za konkurencí nadále zaostávat.
Například vydání 40jádrové verze CPU Arrow Lake se odsunulo a nenastane dříve než ve druhém až třetím kvartálu roku 2025. Vzhledem k očekávanému vydání Zen 5 od AMD tedy dorazí minimálně o rok později.
Vysokorychlostní GPU pro datacentra Falcon Shores, jež by měly konkurovat čipům od Nvidie, by se měly začít vyrábět v roce 2025 (původní cíl 2024). Přičemž AMD by mělo začít s velkovýrobou GPU MI300 v roce 2024.