Minulý týden bylo o českém současném umění docela slyšet. Do Benátek se vrátil performer Vojtěch Fröhlich, aby podle svých slov „provětral“ zavřený československý pavilon a k nelibosti karabiniérů pustil dovnitř okolojdoucí návštěvníky bienále. David Krňanský vytvořil monumentální mural ve svých téměř domovských Aténách a motolskou nemocnici nově zdobí multimediální instalace Jakuba Nepraše. Na závěr přidávám výsledky J&T Banka Art Reportu o tom, co čeští prodejci výtvarného umění soudí o investičních fondech specializovaných na umění.
Vojtěch Fröhlich v Benátkách
Navzdory stále trvajícímu uzavření československého pavilonu v Benátkách se do budovy minulý týden dostali návštěvníci. Umožnil jim to umělec Vojtěch Fröhlich, který v pavilonu uspořádal sérii performancí pod příznačným názvem Pauza už při zahájení bienále. Tentokrát se sám dostal do budovy skrze díru po spadlém stromu ve světlíku a zevnitř odemknul prostor návštěvníkům největší světové přehlídky současného umění. „Otevřel jsem pavilon návštěvníkům k nahlédnutí a pustil dovnitř vzduch, aby se galerie mohla vyvětrat a nadechnout,“ řekl k tomu.
David Krňanský v Aténách
Ulice Atén nově zdobí velký mural českého malíře Davida Krňanského. V řecké metropoli nepracoval náhodou, už několik let žije a tvoří střídavě v Praze a právě v Aténách. Mural vznikl ve spolupráci s Českým centrem Atény v rámci projektu Street meets (mural) art. Krňanský se rozhodl mural věnovat především dětem navštěvujícím park A. Papandreou, zůstal ale věrný hlavním principům své tvorby: základním barvám i elementárním geometrickým tvarům.
Jakub Nepraš v Motole
V rámci festivalu 4+4 dny v pohybu se minulý týden objevilo nové umělecké dílo v prostorách Fakultní nemocnice Motol. Multimediální instalaci Transmitter tam umístil výtvarník Jakub Nepraš. Zabývá se v něm vysíláním a přenášením informací, slov a zpráv všeho druhu. „Některé naše signály naměříme i daleko za hranicemi stratosféry. Ještě dále jsou ale postupně pohlcovány nekonečným prostorem, který je postupně přetváří v šum. Tento šum je pro nás zpětně nečitelný, ale přesto je a bude opepřený zlomky našich výkřiků,“ říká. A já říkám, že dostávat umění k lidem i tam, kde by ho nehledali, možná není tak vděčné jako klasické galerijní výstavy, o to je to ale záslužnější.
Slunečnice v Londýně
Přesně před týdnem se klimatičtí aktivisté opět rozhodli upozornit na svoji agendu skrze umění. V minulých příspěvcích jsem zmiňovala několik událostí, kdy se ve světových institucích aktivisté „přilepili“ k významným uměleckým dílům. Ve skutečnosti si ale vystačili s rámem nebo s ochranným sklem, a umění tak neutrpělo žádné škody. Dvě aktivistky Národní galerii v Londýně tentokrát cítily potřebu vychrstnout rajčatovou polévku na ikonické Slunečnice Vincenta van Gogha. Podle galerie byly naštěstí i Slunečnice chráněny sklem, a tak došlo jen k poškození rámu.
J&T Banka Art Report: fondy umění
Do umění se dá investovat i skrze specializované fondy, v Česku konkrétně prostřednictvím fondu Pro Arte, který na českém trhu letos funguje už desátým rokem, a nově i přes loni založený fond Artefin.
Podle prodejců výtvarného umění, kteří se zúčastnili průzkumu pro letošní J&T Banka Art Report, jsou fondy dobrým nástrojem pro investory, kteří chtějí jen diverzifikovat portfolio, aniž by sami měli nějaký větší zájem o umění – tak se alespoň vyjádřilo 55 % z nich. Bezmála třetina respondentů soudí, že nákupy těchto fondů mohou podpořit trh s díly současných umělců. Negativně se k investičním fondům specializovaným na umění staví 13 % prodejců, podle kterých jejich působení na trhu pokřivuje ceny uměleckých děl.
Úvodní foto: Mural, Andreas Papandreou Park, Atény