Vládě se stále nedaří přicházet se smysluplnou ekonomickou reformou, která by zachránila veřejné rozpočty. Ty jsou přitom stále výrazně deficitní a chystané úpravy to příliš nezmění. „Na jedné straně vláda chce provádět konsolidace rozpočtů, na straně druhé ale chce vydávat neefektivně peníze na dotace pro domy po babičce. To je nekonzistentní,“ prozradil hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář pro Seznam Zprávy Byznys.
Vláda a její poslanci ve Sněmovně bojují o prosazení takzvaného konsolidačního balíčku na ozdravení veřejných financí. V průběhu dvou let by tak vláda měla snížit deficity celkem o 150 miliard korun, přičemž větší část této částky by měla připadnout na úsporná opatření, menší část pak na růst daní a dalších příjmů do státní kasy.
Podle Petra Sklenáře to však není dostačující. „Politicky vedou boje o každých 100 milionů korun, výsledkem je kompromisní balíček, který moc neodpovídá vážnosti problému,“ prozradil ekonom serveru Seznam Zprávy Byznys.
Naráží tak na skutečnost, že státní kasa krvácí o stovky miliard, a to již několik let v řadě. Začala to vláda Andreje Babiše, která během dvou pandemických let dovedla státní rozpočet do deficitu téměř 370 miliard korun za rok 2020 a 420 miliard v roce 2021.
Ani Fialova vláda však příliš nešetřila a vloni se deficit vyšplhal na 360 miliard, v roce letošním zatím ministr financí Zbyněk Stanjura trvá na tom, že deficit bude maximálně 300 miliard korun. Většina ekonomů to však rozporuje, protože vládě se nepodařilo prosadit žádné reformy na snížení letošních výdajů. Navíc nyní projednávané balíčky budou efektivní až v letech 2024 a 2025.
Dům po babičce
Podle Petra Sklenáře navíc vláda zároveň chystá některé dotace, které naopak deficity budou prohlubovat. Jednou z nich je například dotační program nazvaný „Oprav dům po babičce“, který je určen pro mladé rodiny.
„Je to otázka efektivity veřejných výdajů či spravedlnosti. Pokud někdo má druhou nemovitost, tak určitě nejde o část společnosti, kterou má dotovat sociální politika. Stejně tak, proč má majitele domů, což je spíše finančně nadprůměrná část populace, nepřímo dotovat ta méně majetnější část, která nemá nemovitost, či bydlí v bytě. To je vlastně popření smyslu přerozdělování přes veřejné rozpočty,“ myslí si hlavní ekonom J&T Banky.
Podle Sklenáře je tento program rozpočtově nekonzistentní s tím, co se vláda snaží dělat s rozpočtem a v jakém stavu je rozpočet.
„Podle prvních výpočtů je program neefektivní – podle propočtu pana Niedermayera stát za úsporu ve výši 1 Kč vydá celkem 5 Kč. Jinými slovy je to neefektivní. Otázku nákladů a efektivity ministr Hladík odbýval tím, že peníze půjdou z EU. Ale to pořád nic nemění na tom, že jde prostředky využít efektivně,“ dodal Sklenář.
Celý rozhovor si můžete přečíst na serveru Seznam Zprávy.