V pátek byl zveřejněn zápis ze zasedání bankovní rady z 5. listopadu, na kterém ČNB zvýšila základní úrokové sazby o 25 p. b. na 4,00 % poměrem hlasů 4 ku 3. Pro zvýšení hlasovali Aleš Michl, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Eva Zamrazilová, Jan Frait a Karina Kubelková hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Podle nové prognózy inflace na začátku příštího roku přechodně vzroste, poté začne působením přísné měnové politiky klesat a na začátku roku 2028 se vrátí do blízkosti 2% cíle. Rizika výhledu hodnotí bankovní rada v souhrnu jako proinflační. Diskuse se týkala hlavně energetického šoku. Členové se shodli, že domácí poptávka je odolná a že se sekundární dopady šoku zatím v inflaci významně neprojevily. S delší dobou trvání konfliktu ale roste pravděpodobnost, že se objeví. Kubíček a Procházka zdůraznili, že jádrová inflace nezpomaluje, a Seidler uvedl, že se měnová politika má na očekávané druhotné dopady připravit s předstihem. Zamrazilová a Kubelková zvažovaly odklad zvýšení na další zasedání, protože sekundární dopady zatím nevidí a v prosinci rozhodne i ECB a Fed. Frait uvedl, že ekonomika nejspíše není přehřátá a sazby bylo možné ponechat. Členové se shodli, že zvýšení nepředstavuje začátek nového cyklu zvyšování sazeb. Další vývoj sazeb tak podle zápisu závisí na vývoji energetického šoku a jeho dopadu do jádrové inflace.