Jako jediný tým se v pěti ročnících J&T Banka Ostrava Beach Pro pětkrát probojovali až do zápasů o medaile. Výsledkem jsou tři stříbra a dvě čtvrtá místa. Nejlepší český beachvolejbalový pár Ondřej Perušič a David Schweiner s odstupem času zhodnotili ostravský turnaj a prozradili, jak jim to ve sportu i doma klape. „Moje partnerství s druhou manželkou, takže s Dejvem, funguje dobře,“ prozradil Ondřej Perušič. „S Perunem jsme úplně jiné osobnosti a díky tomu a toleranci k druhému to může fungovat,“ reagoval David Schweiner.
Jak s odstupem hodnotíte čtvrté místo na J&T Banka Ostrava Beach Pro?
OP: Umístění hodnotím převážně jako úspěch. Jsou to pro nás důležité body do olympijské kvalifikace. Až do nedělního odpoledne jsme předváděli dobré výkony. A i kvůli organizátorům jsme rádi, že diváci mohli vidět české zástupce v nedělních zápasech o medaile. Samozřejmě nás mrzí, že jsme se s turnajem rozloučili nepříliš dobrým výkonem a dost jednoznačnou porážkou s Američany. Myslím si, že jsme na medaili měli a proti Američanům byla dobrá příležitost ji vyhrát. Bohužel jsme nedokázali zahrát tak dobře, jako v předchozích dnech a v tu chvíli jsme si vyhrát nezasloužili.
DS: Hodnotím to jako skvělý výsledek. Samozřejmě nás moc mrzí, že se nepovedla medaile, každopádně před turnajem bychom, stejně jako ve všech předchozích ročnících, to umístění brali. Čtvrté místo je v této sezóně směrem k mistrovství světa a olympiádě skvělé. Myslím si, že jsme si letos nemohli přát lepší začátek, protože první, páté a čtvrté místo nás posouvá na druhou nebo třetí příčku v rankingu. To je skvělé.
Turnaje v Ostravě jste se zúčastnili popáté. Vidíte jako hráči, jak se turnaj vyvíjí?
OP: I my jako hráči se vyvíjíme spolu s turnajem. Pamatuji si první ročník v roce 2018, kdy Markéta Nausch Sluková s Barborou Hermannovou vyhrály. Pro nás to byla úžasná příležitost si zahrát proti těm nejlepším týmům. My jsme tehdy byli pár, který ještě na takovou úroveň nepatřil. Byla to pro nás příležitost získat body a s těmi nejlepšími se poměřit. Nakonec to skončilo dost senzačním postupem do semifinále a stejně jako letos čtvrtým místem.
Za tu dobu jsme my i turnaj ušli dlouhou cestu. Turnaj je rok od roku lepší, což je vidět nejen na tom, jak stále rychleji mizí vstupenky. To bylo sice dříve ovlivněno i epidemií covidu a omezenou kapacitou, letos ale vstupenky zmizely dlouho před turnajem a nebylo možné je sehnat. Vidět je to i na zájmu partnerů, přístupu kraje a regionu nebo volejbalového svazu. Protože hráči, diváci i všichni, kdo se na organizaci podílejí, si uvědomujeme, jak úžasná akce to je. Jak jedinečná je šance vidět v Česku ten nejlepší beachvolejbal. Myslím si, že Ostrava je ne náhodou pravidelně hodnocena i na mezinárodní úrovni jako jeden z nejlepších turnajů na tour.
DS: Turnaj v Ostravě se rok od roku zlepšuje. Přitom už od prvních ročníků byla laťka nastavena poměrně vysoko, takže se zlepšují a dolaďují detaily. Například logistické detaily pro hráče, pro fanoušky ve fanzoně a podobně. Každopádně je laťka tak vysoko, že je obtížné dělat velké změny a velké kroky vpřed.
Jak hodnotíte J&T Banka Ostrava Beach Pro v porovnání s dalšími turnaji vy, a pokud máte informace, jak ostatní hráči?
OP: Pro mě je to jeden z vrcholů sezóny, na který se každoročně těšíme. Podle mě je sen každého sportovce zahrát si před domácím publikem. Pro nás je to vždy zážitek, který si budeme pamatovat po zbytek života. Co se týče ostatních hráčů, už se mi několikrát stalo, že aniž bychom konverzaci iniciovali, tak za námi přišli a turnaj chválili. Z prostředí, ve kterém je turnaj organizovaný, jsou všichni unešeni. Většina hráčů hodnotí velmi kladně i organizaci, bezproblémový průběh a oceňují drobnosti, kterými se organizátoři snaží vyjít vstříc. Ať už se to týká dopravy, hráčského zázemí nebo kvality stravy. Po těchto stránkách například Melissa Humana-Paredesová, Brazilka Carolina Solbergová, norští několikanásobní vítězové, ti všichni turnaj řadí mezi nejoblíbenější na tour a jeden z těch opravdu nejlepších.
DS: Právě jsme měli možnost vidět turnaj v lotyšské Jurmale, který byl o kategorii níže, tedy Challenge. Na pláži v Jurmale ale nebyl vůbec nikdo, kromě rodin hráčů. Tribuny byly prázdné a na centr kurtu byl při finálových zápasech DJ, pár lidí, ale žádná atmosféra. S ostravskou diváckou kulisou se bude těžko nějaký turnaj srovnávat. Maximálně turnaj ve Vídni, kde bývá kulisa vždycky skvělá a Rakušané jím žijí.
Jezdí vás podporovat rodina po celém světě, nebo naopak všichni využívají Ostravu, aby vás viděli naživo?
OP: Rodina mě jezdí podporovat po celém světě. Samozřejmě včetně manželky, která právě odposlouchává. Do Ostravy jezdí i širší rodina a mají velký podíl na skvělé atmosféře, která tam panuje už od začátku turnaje. U beachové komunity platí, že Ostrava je jedinečná příležitost vidět naživo ten nejlepší beachvolejbal.
DS: Rodina nás jezdí podporovat, když jim to vyjde, takže na některých turnajích jsou. Manželka byla v Miami, moje maminka byla minulý rok v Hamburku, v Ostravě byli úplně všichni. Rozhodují se podle dovolené a podle toho, kam se zrovna chtějí jet podívat. Letos pro ně bude velkým lákadlem mistrovství světa.
A teď z jiného soudku, kdy vás čeká dovolená a jak ji plánujete strávit?
OP: Dovolená nás letos čeká hodně pozdě, jestli vůbec. Vzhledem k tomu, že je olympijská kvalifikace a vzhledem ke změně formátu tour, kdy jsou turnaje vypsány až do začátku prosince, se obávám, že na dovolenou ani čas nezbyde. Přípravu jsme začínali v listopadu, takže to vypadá, že budeme hrát víc než 12 měsíců v kuse. Na více než tří-, čtyřdenní volno nejspíš prostor nebude. Takže jestli dovolená proběhne, tak asi až během Vánoc. Do té doby budeme muset jezdit, trénovat, hrát a připravovat se na další turnaje. Pak bych ji rád trávil na horách s manželkou nebo s rodinou. Po tak náročném roce nebudu mít chuť cestovat daleko za exotikou.
DS: Vzhledem k tomu, že sezóna je celoroční a budeme hrát až do prosince, čeká nás dovolená pravděpodobně v lednu, a to se ještě uvidí, jestli vůbec. Letos totiž budeme chtít honit výsledky a sbírat body do olympijské kvalifikace až do konce sezóny. Potom bychom mohli mít snad pár týdnů volno, po kterém se budeme připravovat na olympijské hry, pokud to naše pozice v žebříčku dovolí.
Zahrajete si ve volnu i beachvolejbal, nebo ho nechcete ani vidět a věnujete se jiným sportům. Nebo si dáte kompletně oddech od sportu?
OP: Ve volnu si beachvolejbal zahraju jen občas. Od té doby, co manželka přerušila basketbalovou kariéru, vyrážíme na mixové turnaje, kde se nejen ukáže moje tragická fyzička, ale i její neobyčejný talent. Rád se věnuju i ostatním převážně míčovým sportům. Tenis, squash, stolní tenis, basket a další. Dřív jsem rád jezdil lyžovat, ale vzhledem k riziku zranění jsem to v posledních letech hodně omezil. Jinak se snažím spíš zotavit po náročné sezóně a načerpat síly na další.
DS: Ve volnu si beachvolejbal zahrát můžu, ale cíleně ho nevyhledávám. Občas si pinknu s manželkou nebo s kamarády, ale spíš se snažím beachvolejbalu vyhýbat, vyhledávám jiné aktivity a sporty, snažím se víc odpočívat. Rád hraju golf, což je pro mě odpočinková záležitost v hezkém prostředí.
Jak vám funguje partnerství? Jste spíše rozdílné osobnosti, které se doplňují, nebo jste si naopak podobní?
OP: Moje partnerství s manželkou funguje skvěle. Partnerství s druhou manželkou, takže s Dejvem, myslím taky funguje dobře. Podle mě jsme každý hodně rozdílné osobnosti, což má jako asi všude svoje výhody i nevýhody. Za ty roky se nám v rámci našeho týmu podařilo vytěžit z obou našich osobností to nejlepší, což je především práce našich trenérů Andrey a Valéria.
DS: S Perunem jsme úplně jiné osobnosti a díky tomu a toleranci k tomu druhému to může fungovat. Jsme spolu osm let, takže už víme, jak na to. Je to právě o toleranci toho, že to ne vždycky bude růžové. Občas jeden potřebuje být sám. Nikdy jsme se nepohádali, protože to vždycky šlo vyřešit normální lidskou konverzací.
Hrozí vám občas ponorková nemoc? Snažíte se jí nějak předcházet?
OP: Samozřejmě nám občas ponorková nemoc hrozí, ale za těch mnoho let, kdy jsme pořád starší a hodně se známe, víme, kdy si od sebe dát pauzu nebo kdy na sebe nemluvit. Rozhodně to není italská domácnost, ve které bychom se hádali a pak spolu týden nemluvili. Případné spory spíš vzniknou na hřišti, když máme různé pohledy na určité herní situace. Ale nejsou to problémy osobního rázu. A od toho je tam trenér, aby tyto spory rozhodnul a tým vedl.
DS: Opravdovou ponorku jsme neměli. Předcházíme jí tím, jak se jeden ke druhému chováme, jaký má jeden ke druhému respekt. Vzhledem k tomu, kolik spolu trávíme času, je důležitá empatie a schopnost poznat, jak se zrovna ten druhý cítí. Jestli má třeba nějaké osobní problémy nebo se mu nedaří jen na kurtu. Od toho je tam navíc ještě trenér, aby pomohl. Vždycky se snažíme vyjít sami sobě vstříc, což je ve finále to nejlepší pro dobro týmu.
Jaké jsou ve vašem životě hodnoty, kterých si nejvíce ceníte?
OP: Teď bych měl říct manželství, rodina a zejména děti. (úsměv) Kromě toho se asi nedá vypíchnout jedna hodnota. Naopak by se základní hodnoty měly brát jako celek, který se navzájem doplňuje. Jsou to smysl pro odpovědnost, spravedlnost, fair play a respekt k soupeři.
DS: Jelikož už máme poměrně hezkou pozici sportovců-reprezentantů, snažíme se sami vytvářet morální hodnoty pro sebe, naše okolí i pro nastupující generace. A to od malých školkových dětí až po juniory, aby i profesionální sport zůstával fair play, v rámci mezí čestný, slušný a pokorný i v dnešním zrychleném světě. Mám rád, když jsou lidé čestní a otevření. Nelíbí se mi, když někdo mluví o jiných za jejich zády. Nejvíc uznávám respekt a pokoru. Ať je člověk jaký chce, s těmito dvěma hodnotami dojde nejdál. Člověk se občas spálí a narazí na někoho, pro koho tyto hodnoty nic neznamenají. Mě se ale osvědčilo, že fungují.
Kde jsou v tomto žebříčku umístěné finance?
OP: Ke smůle mé budoucí rodiny ne zas až tak vysoko. Pro mě jsou důležitější věci než finance a sport. Byť samozřejmě chci, aby se naše rodina měla dobře a moje děti měly to nejlepší zázemí, jaké jim jsme schopni poskytnout, myslím si, že jen hon za ziskem není úplně zdravý. Navíc to mnohdy bývá tak, že když se člověk snaží maximalizovat zisk, často porušuje hodnoty, kterých by si měl cenit.
DS: U mě jsou finance o trošičku výš než u Peruna, vzhledem k tomu, že jsem studoval Vysokou školu ekonomickou, na bakalářském stupni finance a účetnictví. Nicméně z mé pozice sportovce je vnímám jako prostředek k zajištění rodiny a uspokojení věcí, které mám a dělám rád. Je to taková cesta k tomu, mít spokojenější život, i když to neznamená všechno. Navíc asi nemá smysl opakovat klišé, že zdraví si člověk za peníze nekoupí. Každopádně dnes je to s penězi jednodušší, i co se toho zdraví týče. Když je člověk movitější, může si dovolit lepší a častější zdravotní péči, takže vše je provázané a finance zasahují do našich životů víc, než si někdo myslí a vnímá.
Jak pracujete se svými osobními financemi? Do čeho investujete nyní a co jsou případně vaše plány do budoucna? Necháte si ohledně finančních otázek radit svým bankéřem, nebo je to věc, kterou si řešíte sami a nenecháte si do toho mluvit?
OP: Jak správně volá manželka, já investuji do vzdělání a knih. Hodně rád čtu, takže velká část našeho rozpočtu padá na výbavu rodinné knihovny. Do velkých investic se příliš nehrnu a finanční otázky řeším s tatínkem, který se ve finančním sektoru dlouho pohyboval. Také se radím se svojí bankéřkou. Na její a tatínkovo doporučení jsem část peněz investoval, ale jinak nejsem velký investor a obecně finančním trhům nerozumím dostatečně na to, abych se rozhodoval sám za sebe. V tomto případě by totiž přehnané sebevědomí mohlo skončit osobním bankrotem, takže na tom do budoucna nehodlám nic měnit.
DS: Plány do budoucna mám, ale nerad bych je prozrazoval. Je možné, že o nich uslyšíte v blízké budoucnosti. Před třemi roky jsem zainvestoval do bytu v Praze, což byla velká investice, na kterou jsem si vzal hypotéku. Nyní splácím a uvidíme, co s financemi udělám dál. Myslím si, že člověk není nikdy dost informovaný na to, aby se zvládnul rozhodovat sám. I když je v některé oblasti vzdělanější, je třeba vyslechnout si druhý názor nebo si popovídat s někým, kdo může mít jiný pohled na věc. Proto bych se o žádné investici nerozhodoval sám a snažil se poradit s odborníkem, kamarády, s někým, kdo to vidí ze stejného i úplně jiného pohledu. Tím se vám otevřou jiné obzory a zjistíte, co by mohlo fungovat, co je dobrý nápad, co naopak fungovat nebude a je příliš riskantní. Vždycky je proto důležitý názor několika hlav.
J&T Banka partnerem turnaje
Dlouhodobou ambicí J&T Banky je podporovat takové projekty, které nás, tedy Česko, dokážou zviditelnit v mezinárodním měřítku. Ať už jde o podporu českých aktivit v zahraničí, nebo o založení nové tradice, která přiláká zahraniční pozornost. A přesně toto beachvolejbalový turnaj v Ostravě splňuje. Proto jej banka podporuje už od roku 2019.