J&T Banka: ČR - Ekonomiku ve 3Q zabrzdila domácí poptávka

4-minutové čtení
J&T specialista
sdílení

Petr jako hlavní ekonom sleduje údaje z ekonomiky a finančních trhů, které následně analyzuje, prezentuje a komunikuje dále. Cílem jeho práce je co nejvíce zlepšit výchozí bod pro správné rozhodování o investicích a dalších krocích banky. 



HDP – 3Q /22

Česká ekonomika se ve 3Q po 5 kvartálech růstu překlopila do poklesu, když reálné HDP vůči předchozímu kvartálu kleslo o 0,2 % (+0,4 % q/q ve 2Q/22). Tempo meziročního růstu HDP kleslo na 1,7 % r/r (+3,6 % r/r ve 2Q/22). Statistický úřad mírně zlepšil svůj prvotní odhad (-0,4 % q/q; +1,6 % r/r) z 1. listopadu. 

Z hlediska dynamiky položek agregátní poptávky se obrací vývoj z konce loňského roku. Letos se ve 3Q hlavní brzdou stal narůstající propad spotřeby domácností, která z meziročního růstu HDP (+1,6 % r/r) ubrala masivní 3,0 procentní body. I když se příspěvek snížil, tak zůstal stále pozitivní u investic (+1,4 procentního bodu). Naopak hlavním tahounem se stal zahraniční obchod (příspěvek k růstu HDP +3,6 procentního bodu), kde se projevuje letošní rozjezd proexportní výroby aut v kombinaci s nízkou srovnávací základnou loňského roku. 

Detailní výsledky HDP opět ukazují, jak vysoká inflace negativně dopadá na hospodaření domácností. Současně se objevují první náznaky, že se tlumí dynamika i nominální poptávky, což by mělo začít tlumit i poptávkové inflační tlaky v ekonomice. Nominálně (v běžných cenách) výdaje domácností vzrostly ve 3Q o 0,8 % q/q (+5,0 % q/q v 2Q) a meziročně byly vyšší o 12,1 % r/r (16,5 % r/r v 2Q). Tempo q/q nárůstu se vrací již na hodnoty, jak poptávka domácností rostla v letech 2014-2016. Ovšem tento nominální nárůst výdajů domácností naprosto odmazala inflace v podobě nárůstu cen.

V reálném vyjádření (po očištění o inflaci) výdaje domácnosti ve 3Q klesly o razantních 3,2 % q/q (-0,1 % q/q ve 2Q), což je poprvé v historii (data od 1996) čtvrtý kvartální pokles spotřeby domácností v řadě. Meziročně byly reálné spotřební výdaje domácností nižší o 5,9 % r/r (+0,2 % r/r v 2Q) a z celkového HDP odepsaly 3 procenta. Vysoká inflace vedla domácnosti ve 3Q k omezování výdajů plošně přes všechny kategorie zboží a služeb.

Současně vývoj příjmů domácností a výše inflace zatím naznačují, že ve vývoji na přelomu roku nelze čekat výraznější obrat. Utažená spotřebitelská poptávka by měla být hlavním faktorem, který stáhl a ještě stáhne domácí ekonomiku do recese. 

Ochlazení aktivity zasáhlo ve 3Q i investiční poptávku. Fixní investice vůči předchozímu kvartálu drobně poklesly o 0,2 % q/q (+1,2 % q/q v 2Q), ale meziročně byly stále vyšší o 4,6 % r/r. Opět příznivý příspěvek ke změně HDP měla tvorba zásob (+0,4 procentního bodu HDP). V souhrnu tak celková investiční poptávka (fixní investice a zásoby) zvedla meziročně HDP o 1,4 procenta. 

Problémy s dodávkami dílů brzdily pro-exportní automobilový průmysl od léta loňského roku. Letos se naopak od konce 2Q začala situace obracet, což se projevilo i v oživení výroby a exportu aut. Navíc v meziročním srovnání výsledky ovlivňuje nízká základna loňského roku. Celkově exporty ve 3Q vzrostly o 10,5 % r/r, a to hlavně díky vývozu zboží (+5,1 % q/q; +9,5 % r/r). Poprvé po 6 kvartálech rostly vývozy rychleji než dovozy (+6,2 % r/r). Zahraniční obchod ve 3Q/22 zvýšil meziročně HDP o 3,6 procenta. Export ve 3Q tak kompenzoval hluboký propad domácí poptávky (spotřeba + investice), která naopak snížila růst HDP o 2 procentní body. 

Z pohledu nabídkové strany (strana výroby) je obrázek ekonomiky velmi podobný jako na výdajové straně. Ve 3Q HPH (hrubá přidaná hodnota) klesla o 0,2 % q/q a meziročně byla vyšší o 1,4 % r/r. Příčinou byl pokles aktivity v obchodě (-4,4 % q/q) a stavebnictví (-4,5 % q/q). Naopak výrazným oživením ve 3Q prošel zpracovatelský průmysl (+1,8 % q/q; +3,2 % r/r) díky oživení v automobilovém průmyslu.

 

HDP – reálný růst3Q/214Q/2120211Q/222Q/223Q/22
    - q/q změna1,7 %0,8 %3,5 %0,9 %0,4 %-0,2 %
    - r/r změna3,8 %3,5 %4,6 %3,6 %1,7 %
HPH – reálný růst3Q/214Q/2120211Q/22  
    - q/q změna1,6 %0,8 %3,4 %0,4 %0,4 %-0,2 %
    - r/r změna3,4 %3,0 %4,0 %3,3 %1,4 %

Zdroj: ČSÚ

 

Domácí poptávka (spotřeba + investice) prochází výrazným ochlazením na více úrovních, když se projevuje efekt vysoké inflace a postupně i vyšších úrokových sazeb. Tento negativní vývoj přechodně může kompenzovat vývoj u části proexportního průmyslu, ale vzhledem k výhledu v Evropě půjde spíše o přechodnou záležitost. Recese je tak základním scénářem vývoje české ekonomiky. Pro letošní rok očekáváme růst HDP kolem 2,5 % (+3,5 % v roce 2021), a to hlavně kvůli silnému vývoji v první polovině roku. Pro příští rok očekáváme pokles HDP o 0,7 %. Česká ekonomika tak plně neodmazala covidový šok, zůstala pod úrovní 4Q/19 (asi o 0,3 % ve 2Q/22) a po roce a půl růstu se vrací k poklesu.

 

Výsledky zatím nepřináší žádnou změnu pro měnovou politiku ČNB a čekáme, že bankovní rada v prosinci (21. 12.) ponechá úrokové sazby beze změny na 7,00 %. Na této úrovni by úrokové sazby měly zůstat i většinu příštího roku. Koruna na výsledky HDP výrazně nereagovala a obchodovala se kolem 24,35 CZK/EUR.


Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.