V titulku nejde o chybu. První zkratka představuje anglickou zkratku pro potenciál globálního oteplování. Druhou lze rozklíčovat jako Environmental Social Governance. Tedy vliv firmy na životní prostředí, společnost a způsob jejího vedení. Na základě toho lze pak číselně vyjádřit udržitelnost nebo odpovědnost firmy prostřednictvím CSRD – nové směrnice Evropského parlamentu o nefinančním reportingu. Třetí zkratku z titulku – oh my god – asi netřeba představovat.
Všechny výše zmíněné shluky písmen se vztahují k implementaci nové směrnice do chodu celé naší firmy. Při výstavbě projektů už máme dlouhodobé zkušenosti s mezinárodními certifikáty LEED a BREEAM, které posuzují udržitelnost staveb nejen z hlediska použitých technologií, ale také co do komfortu jejich budoucích uživatelů. Na českém trhu se používají přes deset let a jsou to sice náročné, ale srozumitelné metriky.
Podle směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) se bude výstavba řídit už od roku 2025. Pro stavby, které plánujeme po roce 2025, už se nyní musíme rozhodnout, zda zvolit přístup adaptace, anebo mitigace. Adaptace je přizpůsobování dopadů výstavby a užívání budov na životní prostředí, zatímco mitigace znamená zmírňování těchto dopadů. V obou případech je každopádně velký důraz kladen na snižování uhlíkové stopy.
Co už vám ale dnes nikdo neřekne, je to, zda u dokončených projektů po roce 2025 v režimu adaptace či mitigace bude nakonec podle doposud živých směrnic všechno dost „zelené“ a udržitelné. Tedy jestli bude adaptace v roce 2030 při prodeji budovy stačit a jestli vůbec bude projekt pro kupující atraktivní. Kvůli tomu, aby stavba nasbírala více bodů do reportu, totiž dodatečně na střechu víc solárních panelů fakt nedostaneme.
Požadavky na plnění CSRD jsou členěny podle ESG. „E“ je pro zkušeného developera celkem čitelné. Řeší technická kritéria snižování energetické náročnosti budov vedoucí ke snižování uhlíkové stopy, hospodaření s dešťovou vodou, lokální zdroje, recyklaci materiálů a nakládání s odpady. Sice to stavbu třeba bytového domu i jeho následný provoz prodraží, ale máme celkem jasno.
Zato v „S“, tedy sociální oblasti, budeme nově sbírat povinné body za bezpečné a přizpůsobivé zaměstnání reprezentované třeba bio džusem v příruční lednici nebo přírodními potahy pohovek v odpočívárnách pro zaměstnance. Že vám to zní přehnané? Obávám se, že zelená ideologie EU směřuje i tímhle bizarním směrem.
V oblasti „G“, tedy governance, jsem si nemohl nevšimnout celé jedné kategorie. Je věnována požadavkům na pracovní pozici manažera udržitelnosti, ovšem pozor, v souladu s metodikou systému řízení kontroly kvality. A to už jsem si vzpomněl na svou oblíbenou knihu Hlava XXII.
Jaké tedy bude naše první ESG vysvědčení a co všechno se nakonec bude známkovat, není zatím „bezemisně“ jasné. Zbývá si jen přát, aby v přeregulované Evropě se super čistým vzduchem, ale informačním smogem plným nařízení a směrnic chtěl vůbec ještě někdo stavět a vysvědčení bylo komu vystavovat.