Ukrajinským muzeím míří vstříc nově ustanovená poradní skupina při UNESCO, jejíž členkou je i ředitelka Slovenské národní galerie. Na novou válečnou situaci reaguje také amsterodamská pobočka Ermitáže, která s tou ruskou definitivně zpřetrhala vztahy a rebrandovala. Novinky hlásí i svět aukcí: v New Yorku se chystá dražba několika děl soukromé sbírky filantropky Anne H. Bassové v celkové hodnotě kolem čtvrt miliardy dolarů, zatímco francouzská aukční síň Artcurial ostrouhala po tom, co její rekordní prodej zmařili představitelé Louvru.
Ředitelka SNG bude pomáhat ukrajinským muzeím
Alexandra Kusá, ředitelka Slovenské národní galerie, se přidala k představitelům dalších světových muzeí a galerií a stala se členkou Mezinárodní poradní skupiny pro muzea na Ukrajině při UNESCO. Cílem této skupiny je především poskytovat právní a vědeckou expertizu i technickou pomoc pro ochranu sbírek ukrajinských muzeí, včetně evakuace uměleckých děl nebo preventivních opatření v boji proti nezákonnému obchodování s kulturními předměty. Kromě SNG se do skupiny zapojilo například i Britské národní muzeum, Louvre, Metropolitní muzeum v New Yorku, Rijksmuseum v Amsterdamu nebo Galerie Uffizi ve Florencii. Pražskou Národní galerii bychom na seznamu bohužel hledali marně.
Amsterodamská pobočka Ermitáže rebrandovala
Válka zničí všechno. Tak reagovali představitelé amsterodamské pobočky Ermitáže, která se po ruské invazi na Ukrajinu rozhodla definitivně rebrandovat. Ermitáž Amsterdam vznikla v roce 2009, nicméně nizozemsko-ruské vztahy významně ochladly po sestřelení letadla na trase Amsterdam – Kuala Lumpur v roce 2014.
Ve světle nedávných událostí už představitelé amsterodamského muzea konečně rozhodli a s ruskou Ermitáží definitivně zpřetrhali vazby. Muzeum nyní najdete pod názvem Dutch Heritage Museum a místo výstavy ruských suprematistů, která byla vrácena do Petrohradu, se v následujících měsících můžete přijít podívat na sérii výstav představující lokální umělecká díla, počínaje Vermeerovou Mlékařkou (. viz obrázek). Nový výstavní program umožnily hlavně dobré vztahy s dalšími nizozemskými muzei. Ty válka naštěstí nezničila.
Cenná sbírka jde do aukce
Newyorská pobočka Christie’s nabídne v květnu část opravdu unikátní sbírky nedávno zemřelé sběratelky a filantropky Anne H. Bassové. Do aukce se sice dostane zatím jen 12 děl z početné sbírky, každé z nich ale bude stát opravdu za to – ne nadarmo se jejich celková hodnota odhaduje na 250 milionů dolarů.
Dvě nádherná plátna Marka Rothka z let 1961 a 1962, ikonická soška baletky Edgara Degase nebo Západ slunce nad parlamentem Clauda Moneta by se vyjímaly v těch nejvýznamnějších světových kulturních institucích, přesto dosud zdobily soukromý byt sběratelky. Christie’s o sbírce mluví jako o nejvýznamnější soukromé sbírce, která se na trhu objevila za posledních několik dekád. A myslím, že ani moc nepřehání.
Louvre zmařil rekordní aukční prodej
Když se na konci března vydražil Košík s divokými jahodami Jeana Siméona Chardina za 26,8 milionu dolarů, aukční síň Artcurial slavila (viz. obrázek níže). Jednalo se totiž o významný rekord – dosud nejdražší Chardinovo dílo se vydražilo za 8 milionů dolarů. Po aukci se ale představitelé Louvru rozhodli, že dílo chtějí do svých sbírek a prodej blokovali. Umožňují jim to francouzské zákony, které dávají státním muzeím možnost „zamluvit si“ umělecká díla národního významu na dva a půl roku, než na ně seženou finanční prostředky.
Chardinovy jahody jsou jistě kouzelné, média nicméně spekulují, jestli Louvre opravdu tak nutně potřeboval čtyřicátého druhého Chardina do svých sbírek. Já bych zase příště doporučila rozmyslet se trochu dřív, než se v aukční síni strhne mela mezi řadou zájemců a padne aukční rekord.
Praha bude mít nový orientační systém
ROPID vyhlásil vítěze mezinárodní soutěže na podobu jednotného informačního systému pro veřejnou dopravu a prostranství hlavního města Prahy, kterým se stal početný tým grafického studia Side2, architektonického ateliéru A69 architekti a typografického studia Superior Type.
Nový navigační systém by měl být jednoduchý, přehledný, srozumitelný a navazující na práci Rostislava Vaňka a Jiřího Rathouského, autorů původního ikonického vizuálního stylu pražského metra. Obměna by měla probíhat velmi postupně, v návaznosti na přirozenou obměnu značení a rekonstrukce jednotlivých stanic a zastávek. Jednorázová hromadná obměna by podle ROPIDu v současné ekonomicko-politické situaci v Evropě byla nehospodárná.