Hluboký propad celosvětového hospodářství zásadně mění podnikání napříč mnoha sektory. Zatímco některá nová odvětví a nápady se rozjíždějí, ta dosud tradiční jsou pandemií zasažena. Budou ještě firmy potřebovat kanceláře? Osloví podnikatele sociální sektor či zpracování odpadů? A co má vlastně vliv na tvorbu bohatství? Výsledky průzkumu Wealth Report exkluzivně okomentovali odborníci J&T Banky.
Otazník visí například nad budoucností kancelářských budov, které jsou nyní kvůli home office opuštěné. Navíc díky uspíšené digitalizaci firmy zjišťují, že pro svůj provoz skutečně není přítomnost části zaměstnanců v kancelářích klíčová i mimo karanténu. Ekonomové však neočekávají, že by vznikala „města duchů“, jako se to stalo například v Detroitu po finanční krizi v roce 2008, kdy v USA zkolaboval automobilový průmysl.
„V Česku je stále nedostatek kvalitních kancelářských budov, a tak se spíše domnívám, že si zaměstnanci budou vybírat takové zaměstnavatele, kteří nabídnou plnou flexibilitu, ale současně jejich pracovní prostředí bude splňovat nejvyšší standardy. Do kanceláří se však vrátí, protože sociální distance není to, co bychom jako lidé chtěli, a týmová práce je prozatím nedílnou součástí mnoha projektů,“ říká privátní bankéře Roman Koděra, podle něhož otazník do budoucna visí hlavně nad open space kancelářemi.
Ředitel odboru analýz finančního trhu Milan Vaníček upozorňuje, že změna v pracovních zvycích, resp. pravidelné chození do kanceláře, je trendem patrným na trhu již několik let. „Dle mého názoru je směrodatný vývoj společnosti s tím, jak více zaměstnanců přechází do terciární sféry, tedy služeb. Čím více se bude tento trend prohlubovat, tím více bude potřeba kancelářských prostor,“ uvádí. Podle něj se již zřejmě nebude jednat o tradiční kanceláře, ale spíše o nové pojetí obdobných budov.
S tím souhlasí i hlavní ekonom Petr Sklenář, který nepovažuje opatření spojená s covidem-19 za revoluční zlom, ale spíše za katalyzátor, který urychlil některé změny, jež tu byly již předtím. „Firmy si nebudou fixně pronajímat určité metry plochy, ale část nájmů bude variabilní podle potřeb. Větší roli budou hrát také coworkingová centra,“ uvádí příklady. Větší tlak na poptávku po práci na dálku může být v městech jako Londýn či New Yorku, kde lidé dojížděním za prací tráví mnohem více času.
Budoucnost je o lidech a péči o přírodu
Problém rychle stárnoucí populace v našich zemích je jednou z dlouhodobých výzev, kterým čelíme. Události posledních měsíců tak ještě více zintenzivnily potřebu věnovat se a rozvíjet oblast zdravotnictví a sociálních služeb, jakými jsou péče o seniory. Na tom se shodují v obou zemích dolaroví milionáři i populace.
Řada těchto aktivit tu je a postupně se rozvíjí – staví se pečovatelské domy, Alzheimercentra, hospice apod. Navíc nejde jen o komerční projekty, existuje i mnoho sociálních a charitativních projektů, které provozují samosprávy či různé charity.
„Tento sektor sice na první pohled vykazuje nekonečný příliv klientů, a tedy i příjmů, ale na druhé straně mince je náklad na lidský kapitál, který skokově roste. Práce v takovémto zařízení je velice náročná, a to jak fyziky, tak psychicky. V době minimální nezaměstnanosti bylo zatím velice složité najít model, který nabídne vysoký standard služeb a současně bude ziskový, protože potřebujete kvalifikovaný personál a toho se v konkurenci zajímavých platových nabídek a menší náročnosti z odvětví maloobchodu a logistiky nedostávalo,“ upozorňuje na problém v tomto sektoru podnikání Roman Koděra.
Stárnutí populace však není jen o stavbě pečovatelských domů, ale obecně o zaměření se na zákazníka-seniora a týká se celého spektra služeb a zboží – mobilů pro seniory, turistických služeb, lázeňství či různých pečovatelských služeb.
S narůstající populací souvisejí také otázky odpadového hospodářství, recyklace či rozvoje obnovitelných zdrojů a energie. I zde se dolaroví milionáři shodují s populací na nutnosti věnovat se těmto oblastem do budoucna a aktivně situaci řešit.
„Odpadové hospodářství je nikdy nekončící téma. Nemusíme se jen dívat na to, jak zpracovat odpad, ale investoři již své investice mohou směřovat do společností, které si samy daly za cíl, že budou zpracovávat odpad. Jedněmi z takových společností jsou giganti a výrobci sportovní obuvi Adidas a Nike, kteří zvyšují podíl vyrobených výrobků z plastů a jiných recyklovatelných odpadů,“ popisuje Roman Koděra.
Oproti tomu ekologie je více otázkou, kterou se zabývá populace. V této oblasti spojuje úspěšné s populací pouze potřeba projektů na boj se suchem a zadržení vody v krajině. Řešení klimatických změn a zelené budovy jsou pak mnohem více preferovány ze strany populace. Jako by si dolaroví milionáři více uvědomovali, že na řešení globálních ekologických problémů a klimatických změn nemají dostatečnou moc, a soustředí se proto mnohem více na lokální projekty.
Pro dolarové milionáře jako občany je pak při hodnocení firmy nejdůležitější, pokud nezneužívá dětské či otrocké pracovní síly, vymezuje se proti korupci, myslí na trvale udržitelný rozvoj a je ekologicky odpovědná. Vysoce hodnotí také odpovědnost ke svému okolí a lokální patriotismus či vyhýbání se spolupráci s autoritativními režimy.
„U ekologických otázek a jejich dopadů na ekonomické či investiční chování dolaroví milionáři ve svých odpovědích ukázali, že neřeší čistě jen ideály, ale i ekonomickou smysluplnost projektu. Preferují to, co je nejen ekologické, ale v daných podmínkách i smysluplné. Tedy pokud jsou idealisté, tak přitom pevně stojí nohama na zemi,“ dodává Petr Sklenář.
Rovněž stále více investorů hledá nyní příležitosti, které jsou nejenom finančně zajímavé, ale také odpovědné. Vznikl pro to dokonce už i speciální termín Environmental, Social a Governance investování nebo zkráceně jen ESG.
„Čím více se budou podobná témata vnímat v investičním světě, tím více se budou promítat i do chování společností samotných, respektive jejich vnímání majiteli těchto společností,“ zdůrazňuje užitečné propojení Milan Vaníček. Na světě již dokonce existují aplikace, které umožňují investorům zjistit, jakou má daná společnost uhlíkovou stopu.
Vlivy na tvorbu bohatství
Masivní předlužení vlád a těžko představitelné rychlé oživení ekonomiky dlouhodobě vnímané hrozby pro tvorbu a udržení bohatství přesunuly na vedlejší kolej. Koronavirová krize ještě více poukázala na to, že je třeba transformace a že přichází zcela nová éra.
Pokud bychom pominuli covid-19, největší vliv na tvorbu a udržení bohatství má rozdělení světa do určitých obchodních bloků, tedy obchodní války a politické napětí mezi státy. Zejména USA toto rozdělení svou politikou podmiňuje a stejná politika se začíná nastolovat i v Evropě. Patrné je to na příkladu Číny, kdy i Evropa po vzoru USA převzala obchodní sankce a bezpečnostní opatření vůči mnoha čínským společnostem. Jak vidí odborníci J&T Banky výhled na rok 2021, si můžete přečíst ve zvláštní anketě tohoto článku.
Pro mezinárodní srovnání byla v průzkumu za svět využita data studie The Wealth Report 2020 od Knight Frank, kde respondenti odpovídali na otázku, jak se celkově změnilo jejich bohatství či majetek za poslední rok. Nejvyšší nárůst majetku do 9 % uvedlo 77 % respondentů v USA a překvapivě 74 % v Indii. Čím lze tato čísla vysvětlit, když právě obě tyto země byly silně postiženy koronavirem? (Globální průměr činil 54 %, v ČR přiznalo nárůst 49 % dotazovaných.)
Milan Vaníček za výsledky v USA vidí finanční investice. Akciové trhy se nacházejí na svých vrcholech, a tedy i bohatství investorů je povětšinou na meziročně výrazně lepších úrovních. Tady například Evropa v průběhu roku zaostávala vůči USA. To samé lze podle něj říci i o dluhopisovém trhu.
Anglosaský systém penzijního plánování, a zejména ten v americkém pojetí, je totiž vysoce postaven na investování a zejména na pravidelném investování. „Pokud tedy přihlédneme k tomu, že přes to, co pandemie způsobila, přinesl obrovský přebytek likvidity nová historická maxima na akciových trzích v USA, a to se tedy muselo promítnout do odpovědí respondentů v USA. Kromě finančního majetku zhodnotily též nemovitosti a ty jsou také součástí dlouhodobých investic amerických občanů,“ dodává Roman Koděra.
Pokud se podíváme podrobněji na ekonomiku Indie, tak šok způsobený nákazou covidem-19 nemohl zastavit její dlouhodobější pozitivní trend. Indie bude mít během pěti šesti let více obyvatel než Čína a s demografií roste i ekonomická síla Indie. Její HDP sice ve druhém kvartále meziročně propadlo o 24 %, ale ve druhé polovině roku indická ekonomika rychle oživovala. To stejné platilo i pro finanční aktiva. „Akciový index SENSEX postupně odmazal mohutný propad z března, v prosinci již byl na nových historických maximech a od začátku roku je 15 procent v plusu. Globálně patří mezi top 8 nejvíce růstových indexů letošního roku,“ dodává Petr Sklenář.