I pro duben bude tématem číslo jedna ukrajinský konflikt. Nadále platí, že jakékoliv smírné kroky vedoucí ke klidu zbraní by trh oceňoval v prvotní reakci pozitivně a naopak oznámení dalších sankcí či jiných obdobných kroků bude trh vnímat negativně.
Z dlouhodobějšího pohledu se dění na Ukrajině již zapsalo a bude zapisovat do nepříznivého ekonomického vývoje přinejmenším Evropy, resp. do výkonnosti jednotlivých firemních sektorů. Tento faktor je důležité mít na zřeteli při dalším investičním rozhodování.
„Dlouhodobějším faktorem, který vnímáme, že se stále více začíná na trhu promítat, je růst výnosů dlouhodobých státních dluhopisů téměř napříč celým světem. Důvodem je zvýšené inflační očekávání a reakce centrálních bank, které svým obratem k měnovému utahování ovlivňují již i dlouhodobé sazby. Růst dlouhých sazeb působí nepříznivě na hodnoty investičních aktiv. Další zvýšení zmíněných sazeb může nepříznivě působit na finanční aktiva,“ uvádí Milan Vaníček, ředitel odboru analýz finančního trhu.
ECB rozhodne o pokračování kvantitativního uvolňování
ECB stihne ještě zasedání v dubnu. Zaměří se zejména na to, jestli ECB bude ukončovat své QE již ve třetím kvartálu, či nikoliv. Od toho se rovněž mohou odvíjet očekávání na růst úrokových sazeb. Prozatím jsou komentáře členů ECB přinejmenším rozporuplné a je jasné, že uvnitř bankovní rady dochází k diskuzím, zda začít utahovat měnovou politiku kvůli inflačním tlakům, či být více obezřetní kvůli očekávanému zhoršení ekonomického vývoje, mimo jiné i z důvodu války na Ukrajině. „Naznačení více jestřábího pohledu by bylo negativním signálem pro riziková aktiva,“ upozorňuje Milan Vaníček.
Fed zvyšuje úrokové sazby
Fed, který nás už několik měsíců připravoval na ukončení kvantitativního uvolňování (někdy nazývaného jako tištění peněz), v březnu program opravdu ukončil. Dále se pustil do procesu zvedání úrokových sazeb a svou rétoriku posunul ještě více jestřábím směrem. Nyní trh vidí jako hotovou věc, že po březnovém zvýšení o 0,25 procentního bodu zvýší sazbu na každém dalším zasedání a předmětem spekulací je, na kterém to bude o 0,5 procentního bodu.
Obecná poučka zní, že zvyšování sazeb není pro akcie dobrou zprávou, nicméně tento vztah působí na jednotlivé sektory a tituly s různou intenzitou. Nejzranitelnější jsou tzv. růstové akcie, které se ve valuaci opírají zejména o budoucí zisky, až firma více „vyroste“. „Velmi často sem patří technologické společnosti, které jsou sice zásadní pro další rozvoj ekonomik, ale při vyšších aktuálních úrokových sazbách jsou jejich aktuální nízké zisky, či dokonce ztráty nekompromisně méně atraktivní. Někdy se v kontrastu s nimi uvádějí tzv. hodnotové akcie, které se necharakterizují vysokým růstem tržeb a zisků, ale zpravidla větší stabilitou, pravidelnou ziskovostí a mnohdy vyplácenou dividendou, která je schopna konkurovat vyšším úrokovým sazbám,“ vysvětluje Marek Ševčík, portfolio manager J&T Investiční společnosti.
Při sledování indexů a zpráv se zdá, že americké trhy zažívají velmi turbulentní období. Nicméně při pohledu pod pokličku indexů je vidět, že na hodnotových akciích se toho tolik neudálo. „Mezi jednotlivými sektory a styly investování jsou nůžky rozevřeny a domníváme se, že tato situace bude pokračovat,“ uvádí Marek Ševčík.
Očekává se další posílení české koruny
V prvních dnech ruské invaze ovládla evropské trhy riziková averze. Zde zpravidla reagují dynamičtěji lokální měny ve srovnání s eurem. Do 24. 2. se česká koruna pohybovala okolo úrovně 24,5, aby potom v řádu dnů kurz vystoupal (CZK oslabila) na dohled hranice 26,0. Oslabení koruny působí na naši ekonomiku proinflačně, proto ČNB i oficiálně komunikovala intervenci za účelem zabránit dalšímu oslabení. „To v tuto chvíli hodnotíme jako okamžitou reakci, každopádně je zde zásadní širší rámec, kdy situace na Ukrajině ještě dále podpořila inflační tlaky, které se Česku nevyhnou. Česká národní banka tak zřejmě bude muset více zpřísnit měnovou politiku,“ říká Ševčík.
Dříve trh považoval za psychologickou maximální hranici pro základní úrokovou sazbu úroveň 5,0 % (aktuální úroveň). V posledních týdnech nás ale začali členové bankovní rady připravovat na další zvyšování. Z oficiální komunikace ČNB se zdá, že po (v tuto chvíli) úspěšné intervenci by se raději ČNB z trhu stáhla a preferovaný je kanál zvyšování úrokových sazeb směrem k úrovni 6,0 % a možná výše. „V nás to vyvolává obavy o budoucí výkon české ekonomiky a čím dál intenzivněji vyvstává otázka, zda se intervenovat dále na měnovém trhu a bojovat tak s dováženou částí inflace, nejeví jako účinnější kanál,“ popisuje Marek Ševčík.
Pro investice je ale nyní zásadní ochota a schopnost ČNB dále utahovat monetární politiku v porovnání s ECB. „Zde jsou podle nás nadále šance na straně české měny. Naše dluhopisová portfolia vždy měnově zajišťujeme, proto se k této myšlence chováme jako k investičnímu nápadu,“ uvádí Marek Ševčík.
Firmy zveřejní výsledky za první kvartál
Duben bude rovněž o výsledkové sezóně za první kvartál roku 2022. Investoři budou sledovat, jak se firmám daří přenášet inflační tlaky na své zákazníky a zda je tím dotčena poptávka. Tedy opětovně budou sledovaná nejen samotná čísla, ale především výhledy, kde bychom čekali návrat větší obezřetnosti vzhledem ke stávající konstelaci. Výrazně opatrnější budou firmy ze starého kontinentu, kde bude silně rezonovat válečný konflikt na Ukrajině. „Celkově jsme k výsledkům za první kvartál poměrně opatrní, avšak výrazný ústup od pandemického vlivu by měl výsledky podporovat,“ konstatuje Vaníček.
Dubnový výhled
I v dubnu zůstávají analytici v obezřetném módu a očekávají, že s pokračováním vojenské invaze na Ukrajinu budou akciové indexy pod přinejmenším výraznější volatilitou. „Očekáváme, že vedle válečného konfliktu se vrátí zpět důraz na vývoj dlouhodobých sazeb, který může nepříznivě ovlivňovat nejen riziková aktiva. Na druhou stranu konkrétně pro duben může být jistou vzpruhou výsledková sezóna, která podpořila akcie v předešlých kvartálech,“ dodává Milan Vaníček.