Po začátku invaze na Ukrajinu ztratily ruské akcie obchodované na západních burzách i 90 % své hodnoty. Zároveň v Rusku zůstala skoro měsíc zavřená tamní burza. Na otázky, kdo na válce vydělal a zda se vyplatí i dnes investovat do ruských akcií, odpovídá portfolio manažer J&T Banky Michal Semotan. „Ruské akcie si koupit můžete, jsou nesmyslně podhodnocené. Ale morálně bych s tím měl problém a dělat to nebudu,“ vysvětluje.
Jak finanční trhy zareagovaly na ruskou invazi na Ukrajinu?
Byl to šok. Sám jsem byl přesvědčený, že se nic takového nestane. Celozemní intervenci nečekalo mnoho lidí ani na trzích. Evropské indexy klesly hned po otevření o čtyři až pět procent. Burzy v USA otevřely také dole, ale akcie se velmi rychle dostaly zpět na původní hodnotu a Amerika zavírala v prvních dvou dnech invaze dokonce v plusu.
Jak je to možné?
Bylo totiž vidět, že investoři dokážou jasně rozlišovat, co je ten region, který bude událostmi postižený. Pro americké trhy to byl krátkodobý otřes způsobený otřesem z války, ale v uvozovkách to reálné dopady na Spojené státy nemá. Dodnes to vidíme i na tom, že index S&P 500 je za poslední měsíc v plusu zhruba pět procent. Zatímco Evropa jen odmazala většinu svých ztrát.
I to bylo překvapení
Částečně. Ale musíme si uvědomit, že pořád existují některé segmenty ekonomiky, jejichž akcie zaznamenaly propad a budou na tom špatně i v následujících měsících. Ekonomické sankce jsou účinná, ale dvousečná zbraň, s níž jsme si potrhali byznysové vztahy s Ruskem. Také na území Ukrajiny je řada producentů součástek pro evropský průmysl, především automobilky. Zde došlo kvůli bojům na území Ukrajiny k výpadkům výroby a rychle není tyto dodavatele čím nahradit.
Jak se jako investor připravujete na to, že může být válka?
Kdybych já čekal válku, tak se okamžitě zbavím všech ruských akcií. Zkusil bych si také spekulaci proti lokální měně, tedy zde proti rublu. Nebo shortoval akcie a indexy. Ale já ji nečekal.
Měli jste nějaké ruské akcie v portfoliích, která spravujete?
Celkem tři pozice. Drželi jsme akcie Gazpromu, společnosti Norilsk Nickel, která vyváží nikl a palladium, a pak malou pozici ve společnosti Rushydro. To je firma, která se stará o vodní elektrárny v Rusku. Byly to všechno akcie nakoupené ne přímo v Rusku, ale na burze v Londýně.
Jaká byla reakce těchto akcií na invazi Ukrajiny?
První reakcí byly propady mezi 35 až 40 procenty. Prodal jsem proto pozici na Norilsk Nickel zhruba při třicetiprocentním poklesu. Pro sebe jsem si to zdůvodnil tak, že jako soukromá společnost s majitelem blízkým prezidentu Putinovi dříve nebo později skončí na sankčním seznamu. U Gazpromu jsem si naopak řekl, že to je společnost, kterou i přes válku budou potřebovat obě strany. Rusové budou potřebovat dolary, Evropa zase plyn.
To se ale ukázalo jako chyba.
Bohužel. Během tří dnů londýnská burza obchodování s ruskými akciemi suspendovala, ale mezitím se akcie Gazpromu propadly o více než devadesát procent. Jednou se to může vrátit zpět, ale bude to trvat.
Kdo na válce na Ukrajině na akciových trzích vydělal?
Aktuálně můžeme říct, že lidé, kteří měli na začátku invaze volné prostředky a při prvních propadech nakupovali akcie bank a průmyslu. V plusu jsou taktéž lidé, kteří drželi a drží mimoruské těžaře ropy a další komoditní společnosti. A investoři do zbrojařského průmyslu.
Můžou západní sankce zmrzačit ruský finanční sektor ještě víc?
Můžeme Rusko doodstřihnout od SWIFTu, ale nepředpokládám, že se to stane. My potřebujeme zaplatit za ruský plyn a Moskva zase mít možnost splatit splátky svého dluhu. Z mého pohledu jsou však finanční sankce dostatečné. Ono zmražení části ruských finančních rezerv je také bezprecedentní krok. Něco takového nepamatuji. Dál se dá jít už jen cestou zákazu importu ruských komodit jako plyn a ropa. Jenže to není tak jednoduché.
Proč?
Řekněme, že zakážeme ropu z Ruska. Reálně si tím vyrobíme problém i v Česku, protože zhruba polovinu spotřeby u nás tvoří ruská ropy a některé rafinerie jsou nastaveny jenom na ruskou ropu. A tahle ropa má jiné složení, takže my nemůžeme ze dne na den najednou dovážet ropu třeba ze Západu, protože ji nedokážeme zpracovat. Něco takového nejde změnit za den. A dovedeme si představit, jak by to pak vypadalo na pumpách.
Vy sám jste investoval před válkou do ruských akcií. Proč?
Rád bych předem řekl, že jsou na trzích lidé, kteří rovnou řeknou, že na nic ruského nesáhnou. Já to respektuji. Ale když jsem si analyzoval věci týkající se různých firem, tak jsem si všiml, že ruské akcie byly svým způsobem vždy o něco levnější. Jenže tu „slevu“ máte zase vykoupenou politickým rizikem spojeným s Putinovým režimem. A v minulosti nebyly sankce vůči Rusku nikdy tam přísné jako dnes.
Platilo to i po anexi Krymu?
Ano, ten diskont se ještě prohloubil. Když navíc zvažujete nějakou investici, tak berete v potaz fakticky všechno, a když se podíváte na čísla ruských firem, jednalo se často o firmy zvyklé pracovat v sankčním prostředí. Takže byly už teď kapitálově silné atd. Takže ruské firmy působí velmi silně – nejsou zadlužené, mají vysoké marže, vyplácí solidní dividendu a obchodují s produktem, o nějž bude poptávka a který jen tak nevyschne. Navíc jde o strategické suroviny, jinými slovy za ropu a plyn vždy dostanete zaplaceno. Takže ruské akcie byly z tohoto pohledu skutečně levné. Zhruba na polovině nebo třetině toho, za co byste pořídili podobné firmy do portfolia ze Západu.
Budete příště uvažovat jinak?
Určitě. Při diverzifikaci portfolia mi to dávalo smysl a byl jsem ochoten zhruba tři až čtyři procenta portfolia orientovat tímto směrem. V budoucnu ale budu ještě více zvažovat podobně rizikové investice.
Chápu komoditní společnosti, ale proč byly pro někoho atraktivní akcie Sberbank?
I my jsme měli v lednu nakoupenou Sberbank a v lednu jsme na tom nakonec hezky vydělali. Nicméně opět jde o to, že ta banka je v parametrovém srovnání v konkurenci jiných bankovních domů v západní a východní Evropě tou bankou, která vytváří největší zisk a další věci. V základu působila silně a byla levně naceněná. Je to podobné jako Gazprom a další firmy, byť je pravdou, že banka je vždy rizikovější aktivum, protože v případě ekonomických sankcí přijdou navíc banky na řadu jako první. Samozřejmě čím víc se napětí eskalovalo, tím větší riziko bylo.
Moskevská burza zavřela 25. února a pak byla znovu otevřena pro nákup dluhopisů federální vlády až 21. března. Bylo takové opatření k něčemu?
Určitě. Úplně jednoduše se díky uzavření vyhnete té největší panice v prvních dnech války, kdy nikdo neví, co bude. Šoku jako takovému se nevyhnete nikdy, ale nebude tak výrazný a nebude hned vidět na cenách akcií. Fakticky si ale tímto krokem kupujete čas. Buď se vám bude dařit na bojišti, nebo třeba budete mít možnost zavést nějaká další regulatorní opatření.
Takže ruská burza se nepropadla tak výrazně jako třeba ta v Londýně…
Přesně. Teď už je ruská burza otevřená pro obchodování s cennými papíry a akcie aktuálně spadly zhruba o deset až dvacetprocent. To je obří rozdíl oproti ztrátě hodnoty devadesát procent, jako když jsme se bavili o akciích Gazpromu v Británii. Ale ani my se na tu burzu nedokážeme dostat jako investiční banka.
Opravdu?
Je to nemožné. Maximálně, že byste znal nějakého tamního brokera. Tím si taky minimalizujete ztráty. Navíc když se podíváme na objemy obchodu třeba u akcií Gazpromu, tak vidíte velké obchody těsně před a na začátku války.
Jinými slovy lidé kolem Putina věděli, co přijde, a zbavili se akcií.
Upřímně? Nevylučoval bych to.
Co může pomoci ruským akciím?
Nejen tamním akciím, ale celému Rusku může v rámci mezinárodního byznysu pomoct změna režimu. Běžní lidé to samozřejmě nezvládnou. Chtělo by to kooperaci oligarchů a bezpečnostních složek. To už ale hodně spekulujeme.
Nebo Rusko vrátí zpátky do hry benevolence politiků.
I to se může stát, ale upřímně doufám, že v Česku se něčeho takového nedočkáme.
Vyplatí se teoreticky i teď investovat do ruských akcií?
V první řadě si musíme říct, že ruské akcie jsou velice levné. Ale také podstupujete svoje vlastní morální riziko. Zvlášť u firem, které nejsou čistě soukromé, ale s podílem státu. Fakticky si s jejich akciemi totiž kupujete podíl na režimu, který drtí sousední zemi. Do toho já jít nyní nechci, mám s tím pochopitelně obrovský problém. To říkám na rovinu. Ale řekněme si upřímně jednu věc.
Jakou?
Kdyby skutečně došlo ke změně režimu a do Kremlu přišla nová garnitura, která ukončí válku na Ukrajině a bude vstřícnější vůči Západu, tak všechny ruské akcie vyskočí o desítky procent. Ten byznys nezmizel, on funguje dál, Gazprom těží plyn a posílá ho do Evropy atd. V současné době jsou ruské akcie tak podhodnoceny, že to je až trochu nesmyslné. Navíc vidíte, že komoditní akcie jdou v posledních dvou letech nahoru. Pokud by někdo spekuloval, že se tak v budoucnu stane, a realizoval v Moskvě nákupy ruských akcií, musí se vnitřně porovnat s tím, že kupuje firmy, které jsou nyní součástí státu, který provádí ostřelování ukrajinských měst. Proto já čekám a do ruských akcií bych šel až po změně režimu v Rusku.
Autor: Michael Durčák pro magazín Reportér